Iljušin Il-2: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
→Vývoj: obrana kulometem (zadní střelec) je obrana aktivní, nikoliv pasivní značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 26:
[[Soubor:Ilyushin Il-2 Warsaw 1.JPG|thumb|right|Il-2 v muzeu ve Varšavě]]
První stroje se dostaly k jednotkám už před [[Operace Barbarossa|napadením SSSR]], v květnu [[1941]]. Za jediný měsíc, který zbýval [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] do začátku války, nemohlo proběhnout řádné přeškolení pilotů, což mělo zpočátku, společně s absencí stíhací ochrany v první fázi bojů za následek katastrofální ztráty v soubojích se stíhači [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]. Nevelká bojová skupina, která létala na šturmovicích ve středním úseku fronty, však získala první bojové úspěchy. Il-2 snesly prudkou palbu zbraní menších ráží, spolehlivě dolétly na mateřské základny i se značným poškozením a nevyžadovaly ani náročnou údržbu, ani upravené rozjezdové plochy. Na přelomu let [[1941]]–[[1942]] byly letecké továrny evakuovány na východ, přičemž v nových podmínkách docházelo k zjednodušení technologické náročnosti letounů Il-2. Z bojových zkušeností však bylo zřejmé, že bude znovu nutné zasáhnout do konstrukce a vytvořit místo pro zadního střelce. Navíc kvůli narůstajícímu nedostatku [[hliník]]u se začal trup a později i křídla vyrábět ze dřeva. To však mělo za následek zvýšení hmotnosti a z toho pramenící pokles výkonů. Potřeba
[[Soubor:Il-2 cabin.jpg|thumb|right|Kokpit Il-2M v muzeu v [[Bělehrad]]ě]]
|