Verze z 24. 11. 2015, 11:37 editovat HypoBOT (diskuse \| příspěvky) 113 777 editací m Odstranění parametru barva z taxoboxu dle ŽOPP z 21.11.2015, konsensus na změně dostupný na Diskuse_k_šabloně:Taxobox#Odstranit_parametr_barva; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 4. 2016, 13:24 editovat zrušit editaci Vojtěch Zavadil (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 23 593 editací Různé úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 13: }} '''Kyprejovité''' (''Lythraceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné\|dvouděložných]] rostlin z řádu [[myrtotvaré]] (''Myrtales''). Jsou to [[bylina\|byliny]] i [[dřevina\|dřeviny]] s celosvětovým rozšířením. VNejvíce ~~přírodě~~druhů roste v [[tropický podnebný pás\|tropech]] a [[subtropický podnebný pás\|subtropech]]. Kyprejovité se vesměs vyznačují jednoduchými, vstřícnými [[list]]y a [[květ]]y se svraskalými [[koruna (botanika)\|korunními lístky]]. V České ~~republiky~~republice ~~jsou~~se ~~zastoupeny~~vyskytuje ~~rody~~několik druhů rodu [[kyprej]], [[kalužník šruchový]] a [[kotvice ~~(rod)~~plovoucí]]. Kyprejovité mají dosti různorodé využití. [[Marhaník granátový]] je v subtropech pěstován jako ovoce, [[henovník bílý]] je zdrojem známého barviva, [[heimie]] je používána v [[Mexiko\|~~kotvice~~Mexiku]] jako [[halucinogen]], [[pukol]]y se pěstují v tropech jako okrasné dřeviny. Některé tropické druhy jsou zdrojem tvrdého [[dřevo\|dřeva]]. == Popis == Řádek 19: Kyprejovité jsou [[bylina\|byliny]], [[strom]]y, [[keř]]e a [[polokeř]]e zpravidla se vstřícnými celokrajnými jednoduchými [[list]]y. [[Palist]]y jsou silně redukované (často jen na řadu chlupů v paždí listů) nebo chybějí. Jen výjimečně jsou listy střídavé nebo přeslenité. [[Žilnatina (botanika)\|Žilnatina]] je zpeřená. Mladé stonky a větévky jsou často čtverhranné až úzce křídlaté. Rostliny jsou lysé nebo pokryté jednoduchými, vidličnatými nebo žlaznatými [[trichom\|chlupy]], které mohou být prokřemenělé. [[Květ]]y jsou pravidelné až silně dvoustranně souměrné, většinou oboupohlavné, ve vrcholových nebo úžlabních [[květenství]]ch různých typů nebo řidčeji jednotlivé. [[kalich (botanika)\|Kalich]] i [[koruna (botanika)\|koruna]] jsou v různých počtech, nejčastěji 4 až 8, zřídka je korunních lístků více nebo ~~neopak~~naopak koruna chybí. Kalich je srostlý v trubku, často dužnatý. Korunní lístky jsou volné, opadavé, většinou charakteristicky pomačkané, bílé, žluté, růžové nebo fialové. V květech je vyvinuta [[češule]]. [[tyčinka (botanika)\|Tyčinek]] je 4 až mnoho, nejčastěji ve dvou kruzích. [[Semeník]] je svrchní až spodní, srostlý ze 2 až 4 [[plodolist]]ů, s mnoha vajíčky a jedinou [[čnělka\|čnělkou]]. Plodem je mnohasemenná [[tobolka (plod)\|tobolka]], výjimečně [[bobule]].<ref name="neoflo"/><ref name="flchina">{{Citace elektronické monografie \| příjmení = \| jméno = Řádek 45: }}</ref> <gallery>▼ Čeleď zahrnuje asi 620 druhů v 31 rodech. Největší rody jsou [[hlazenec]] (''Cuphea'', asi 250 druhů), ''[[Diplusodon]]'' (75), ''[[Lagerstroemia]]'' a ''[[Nesaea]]'' (55 druhů).<ref name="apg"/> Více než polovina (celkem 19) rodů obsahuje jen 3 nebo méně druhů.<ref name="neoflo">{{Citace monografie▼ Soubor:Physocalymma scaberrimum.jpg\|Rozkvetlý strom ''Physocalymma scaberrimum''▼ Soubor:Lafoensia pacari (3).jpg\|Kvetoucí ''Lafoensia pacari''▼ Soubor:Rotala indica var. uliginosa.JPG\|Vodní bylina ''Rotala indica''▼ Soubor:Sonne alba 110319-13619 Fr sagt.jpg\|Plod ''Sonneratia alba''▼ </gallery>▼ == Rozšíření ==▼ ▲Čeleď zahrnuje asi 620 druhů v 31 rodech. Největší rody jsou [[hlazenec]] (''Cuphea'', asi 250 druhů), ''[[Diplusodon]]'' (75), ''[[~~Lagerstroemia~~pukol]] (''Lagerstroemia'') a ''[[Nesaea]]'' (po 55 ~~druhů~~druzích).<ref name="apg"/> Více než polovina (celkem 19) rodů obsahuje jen 3 nebo méně druhů. Kyprejovité jsou rozšířeny po celém světě, nejvíce druhů se vyskytuje v [[tropický podnebný pás\|tropech]] a [[subtropický podnebný pás\|subtropech]]. Oba největší rody ([[hlazenec]] a ''[[Diplusodon]]'') mají centrum rozšíření ve vrchovinách východní [[Brazílie]].<ref name="neoflo">{{Citace monografie \| příjmení = Smith \| jméno = Nantan et al Řádek 59 ⟶ 68: }}</ref> Zástupci čeledi se vyskytují na nejrůznějších typech stanovišť, v horských a tropických deštných lesích, na pouštích a savanách, některé druhy jsou vlhkomilné až vodní rostliny. Rod [[kuželovník]] (''Sonneratia'') je součástí [[mangrovy\|~~mangrovové~~mangrovových]] ~~vegetace~~porostů [[Starý svět\|Starého světa]].<ref name="neoflo"/>▼ ▲<gallery> ▲Soubor:Physocalymma scaberrimum.jpg\|Rozkvetlý strom ''Physocalymma scaberrimum'' ▲Soubor:Lafoensia pacari (3).jpg\|Kvetoucí ''Lafoensia pacari'' ▲Soubor:Rotala indica var. uliginosa.JPG\|Vodní bylina ''Rotala indica'' ▲Soubor:Sonne alba 110319-13619 Fr sagt.jpg\|Plod ''Sonneratia alba'' ▲</gallery> ▲== Rozšíření == Kyprejovité jsou celosvětově rozšířeny. Nejvíce druhů se vyskytuje v tropech a subtropech. Největší rody (''Cuphea'' a ''Diplusodon'') mají centrum rozšíření ve vrchovinách východní Brazílie.<ref name="neoflo"/> ▲Zástupci čeledi se vyskytují na nejrůznějších typech stanovišť, v horských a tropických deštných lesích, na pouštích a savanách, některé druhy jsou vlhkomilné až vodní rostliny. Rod ''Sonneratia'' je součástí [[mangrovy\|mangrovové]] vegetace.<ref name="neoflo"/> V české květeně je čeleď zastoupena 3 rody. Nejběžnějším druhem je [[kyprej vrbice]] (''Lythrum salicaria''), vzácněji se vyskytuje [[kyprej prutnatý]] (''L. virgatum''), [[kyprej yzopolistý]] (''L. hyssopifolia''), [[kalužník šruchový]] (''Peplis portula'') a [[kotvice plovoucí]] (''Trapa natans'').<ref name="klíč">{{Citace monografie Řádek 108 ⟶ 106: == Ekologické interakce == Květy kyprejovitých jsou nevonné a jsou navštěvovány rozličnými opylovači sbírajícími [[pyl]] nebo [[nektar]], jako jsou [[včela\|včely]], [[motýli]] a [[dvoukřídlí\|mouchy]]. Trubkovité květy některých druhů [[hlazenec\|hlazence]] (''Cuphea'') ~~bývají~~jsou opylovány [[kolibříkovití\|kolibříky]]. Větší květy rodů ''[[Lafoensia]]'' a ''[[Sonneratia]]'' jsou opylovány [[netopýři\|netopýry]]. [[semeno\|Semena]] jsou nejčastěji šířena větrem nebo vodou. Samoopylení je u květů této čeledi často zabráněno [[různočnělečnost]]í. U některých zástupců je dokonce vyvinuta tristylie (např. rod ''Adenaria'' a některé druhy rodu [[kyprej]]).<ref name="neoflo"/><ref name="judd"/> Některé druhy např. z rodů ''Ginorea'', ''Lafoensia'' a ''Physocalymma'' jsou vysoké stromy dorůstající výšek přes 30 metrů.<ref name="neoflo"/> Samoopylení je u květů této čeledi často zabráněno [[různočnělečnost]]í. U některých zástupců je dokonce vyvinuta tristylie (např. rod ''Adenaria'' a některé druhy rodu [[kyprej]] - ''Lythrum'').<ref name="neoflo"/> == Taxonomie == Řádek 118 ⟶ 114: V tradičních systémech byla čeleď kyprejovité řazena do řádu [[myrtotvaré]] (''Myrtales''), což bylo potvrzeno i molekulárními metodami. Podle kladogramů [[Angiosperm Phylogeny Group\|APG]] je nejblíže příbuznou skupinou čeleď [[pupalkovité]] (''Onagraceae'').<ref name="apg"/> V systému [[Systém APG\|APG]] byly do čeledi kyprejovité vřazeny 3 drobné blízce příbuzné čeledi: '''kotvicovité''' (''Trapaceae''), '''marhaníkovité''' (''Punicaceae'') a '''kuželovníkovité''' (''Sonneratiaceae'').<ref name="apg"/> Rod [[kalužník]] (''Peplis'') bývá vřazován do rodu [[kyprej]] (''Lythrum''). == Zástupci == {{Sloupce\|2\| * [[desetizub přeslenitý\|desetizub]] (''Decodon'') * ''[[Diplusodon]]'' * [[heimie]] (''Heimia'') * [[henovník]] (''Lawsonia'') Řádek 152 ⟶ 149: \| jazyk = cs }}</ref> }} == Význam == Plody [[marhaník granátový\|marhaníku granátového]] (''Punica granatum''), pěstovaného pro ovoce již po tisíciletí, jsou známé jako [[granátové jablko]]. Jedlá jsou také velká semena různých druhů [[kotvice (rod)\|kotvice]], zejména evropské [[kotvice plovoucí]] (''Trapa natans'') a asijských druhů ''Trapa bicornis'' a ''T. bispinosa''.<ref name="urtas"/> Listy heimie ''[[Heimia salicifolia]]'' obsahují chinolisidinové [[alkaloidy]] a jsou v Mexiku používány jako [[halucinogen]].<ref name="urtas">{{Citace monografie▼ ▲Listy heimie ''Heimia salicifolia'' obsahují chinolisidinové [[alkaloidy]] a jsou v Mexiku používány jako [[halucinogen]].<ref name="urtas">{{Citace monografie \| příjmení = Valíček \| jméno = Pavel a kol Řádek 170 ⟶ 167: \| jazyk = }}</ref> Odvary z amerických druhů [[hlazenec\|hlazence]] (''Cuphea'') a [[heimie]] (''Heimia'') a z asijské rostliny ''Woodfortia fruticosa'' jsou používány v místní lidové medicíně na nejrůznější neduhy.<ref name="neoflo"/> [[Henovník bílý]] (''Lawsonia inermis''), keř rozšířený v tropech Starého světa, je zdrojem oranžového barviva známého jako [[henna]]. Z kůry [[mangrovy\|mangrovových]] druhů kuželovníku ''Sonneratia alba'' a ''S. caseolaris'' jsou získávány třísloviny.<ref name="urtas"/> Různé druhy [[hlazenec\|hlazence]] (''Cuphea'') bývají pěstovány jako letničky se zajímavými květy. [[Pukol okrouhlolistý]] (''Lagerstromia indica'') je nápadně kvetoucí nevysoký strom, často pěstovaný v tropech jako ~~pouliční~~okrasná ~~zeleň~~dřevina.<ref name="neoflo"/>▼ ▲Různé druhy [[hlazenec\|hlazence]] (''Cuphea'') bývají pěstovány jako letničky se zajímavými květy. Pukol ''Lagerstromia indica'' je nápadně kvetoucí nevysoký strom, často pěstovaný v tropech jako pouliční zeleň.<ref name="neoflo"/> [[Kyprej vrbice]] (''Lythrum salicaria'') je v Severní Americe invazní rostlina.<ref name="neoflo"/> [[Lafénzie]] (''Lafoensia''), rostoucí v Jižní Americe, má velmi tvrdé dřevo, které je využíváno zejména na stavby. Ze dřeva a listů je vyráběno žluté barvivo.<ref name="neoflo"/> Řádek 195 ⟶ 188: ''[[Crenea]]'', ''[[hlazenec\|Cuphea]]'', ''[[desetizub přeslenitý\|Decodon]]'', ''[[Diplusodon]]'', ''[[Duabanga]]'',

Kyprejovité: Porovnání verzí