'''A posterioriPosteriori''' (někdy také chybně aposteriori) je [[latina|latinské]] spojení („z pozdějšího“), které v kontextu označuje [[poznání]] „ze zkušenosti“pozkušenostní. AposteriorníPosteriorní poznání je tedy '''empirické poznání'''. Protikladem aposteriorníhoposteriorního poznání je poznání [[a priori|apriorní]]. Přírodní a společenské vědy jsou označovány za aposteriorníposteriorní discipliny, na rozdíl od [[matematika|matematiky]], [[logika|logiky]] a [[praxeologie]], které jsou označovány za odvětví apriorní.
Avšak aplikace matematiky a logiky mohou být v [[exaktní věda|exaktních vědách]] chápány jako apriorní i aposteriorníposteriorní: Matematicky nebo logicky formulované (reprezentované) hypotézy mohou předpovídat výskyt objektů a průběh procesů a aposteriorníposteriorní datová verifikace hypotézy potvrzuje její platnost, vždy však v určité oblasti její platnosti t. j. v rozsahu hodnot veličin a parametrů v hypotéze se vyskytujících. Příkladem kombinace apriorních a aposteriorníchposteriorních kroků je fyzika částic, kde apriorní hypotéza specifikuje, na co má být experiment zaměřen, a poté výsledek experimentu hypotézu ověřuje, vyvrací nebo nerozhodne, nedá potřebnou odpověď. Významnou roli ve vědě hraje rovněž apriorní a aposteriorníposteriorní pravděpodobnost (vizte článek [[podmíněná pravděpodobnost]]).
AposteriorníPosteriorní poznání zahrnuje tedy veškeré zkušenostní poznání člověka. Názor, že aposteriorníposteriorní poznání je jediné, jehož kladnou pravdivostní hodnotu lze dotvrdit, zastával zvláště v [[17. století]] [[empirismus]].
