Petr III. Ruský: Porovnání verzí

Přidáno 409 bajtů ,  před 3 lety
drobné úpravy
m (Sjednocení obrázků)
(drobné úpravy)
{{Infobox - panovník
| jménobarva =Petr III.#C1D8FF
| barva textu =
| titul =[[Seznam hlav ruského státu|Car a imperátor vší Rusi]]
| jméno =Petr III. Ruský
| titul =Car a imperátor vší Rusi<br />vévoda holštýnsko-gottorpský
| obrázek = Coronation portrait of Peter III of Russia -1761.JPG
| popisek = Petr III. Fjodorovič, korunovační portrét
| vláda =[[5. leden|5. ledna]] – [[9. červenec|9. července]] [[1762]]
| erbéra =
| datum korunovace =
| tituly =
| celé jméno =''Karel Petr Ulrich Holštýnsko-Gottorpský''
| chrámové jméno =
| posmrtné jméno =
| regent =
| předchůdce =[[Alžběta I. Petrovna]]
| následník =[[Kateřina II. Veliká]]<br />[[Pavel I. Ruský]]
| typ dědice =
| celé jméno =Karel Petr Ulrich Holštýnsko-Gottorpský
| dědic =
| královna =[[Kateřina II. Veliká]]
| partner1 =
| partner2 =
| partner3 =
| partner4 =
| partner5 =
| potomstvo =[[Pavel I. Ruský]]
| rod =[[Oldenburkové]]
| dynastie =[[Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov|Romanov-Holstein-GottorpHolstein‑Gottorp]]
| erb =
| hymna =
| motto =
| otec =[[Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský]]
| matka =[[Anna Petrovna]]
| datum narození = [[21. únor|21(10). února]] [[1728]]
| místo narození =[[Kiel]], [[Pruské království]]
| datum úmrtí = [[17. červenec|17. července]] [[1762]] (36 let)
| místo úmrtí =[[Ropša]] u [[Petrohrad]]u
| datum pochování =
| místo odpočinku =
| podpis =
|}}
'''Petr III. Fjodorovič''', ([[ruština|rusky]] Пётр III Фёдорович), původním jménem Karel Petr Ulrich Holštýnsko-Gottorpský ([[21. únor|21(10). února]] [[1728]], [[Kiel]], [[Prusko]] – [[17. červenec|6(17). července]] [[1762]], [[Ropša]] u [[Petrohrad|Sankt Petěrburgu]]), vnuk [[Petr I. Veliký|Petra I. Velikého]], byl holštýnsko-gottorpským vévodou a roku [[1762]] [[Rusko|ruským]] [[car]]em. Byl zakladatelem [[Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov|romanovsko-holštýnsko-gottorpské dynastie]] ruských carů.
 
== Car Petr III. ==
Carevna [[Alžběta I. Petrovna]] zemřela [[5. leden|5. ledna]] [[1762]] a její synovec Petr se ještě téhož dne stal carem Petrem III. Armáda mu oddaně složila přísahu věrnosti a on se začal naplno věnovat vladařským povinnostem. Petr III. se projevil jako vládce tolerantní a velkorysý. Zrušil zničující daň ze soli a zakázal mučení při výsleších. Povolil návrat všem, které jeho předchůdkyně na trůně vyhnala ze země. Chtěl také osvobodit léta uvězněného a sesazeného cara [[Ivan VI. Antonovič|Ivana VI.]], ale ten byl již tehdy v tak špatném zdravotním a psychickém stavu, že to nemělo žádný smysl. Postaral se tedy o to, aby bylo s Ivanem konečně slušně zacházeno. Petr dále vydal zákon o svobodě šlechty: ruští šlechtici se tak mohli konečně sami rozhodnout, jak budou žít a zda budou či nebudou chtít sloužit státu jako úředníci nebo vojáci. Směli dokonce bez povolení vycestovat do zahraničí, což do té doby nebylo možné. Dalším opatřením bylo zrušení obávané „tajné“ kanceláře, jejímž úkolem bylo vyšetřovat přečiny proti panovníkovi. Vyhlásil také náboženskou svobodu, čímž si zajistil nenávist mocné pravoslavné církve. Chystal se také zrušit [[nevolnictví]], ale na to už mu nebyl dopřán čas. V roce [[1762]] se dopustil zásadní politické chyby, když během [[sedmiletá válka|sedmileté války]] uzavřel mír s nepřítelem Ruska, tehdy již téměř poraženým [[Prusko|pruským]] králem, [[Fridrich II. Veliký|Fridrichem II. Velikým]], kterého osobně bezmezně obdivoval. Veškeré dohody s dosavadními spojenci, [[Francie|Francií]] a [[Rakousko|Rakouskem]], byly zrušeny a bylo navázáno spojenectví s Pruskem. Petr tak zachránil [[Prusko]] před jistou zkázou. Není divu, že [[Fridrich II. Veliký]] se o carovi vyjádřil jako o svém "''nejlepším ministrovi''". Příklon k Prusku a obdiv ke všemu německému vyvolaly proti carovi v ruském prostředí brzy velký odpor. [[Kateřina II. Veliká|Kateřina]], která dávala okázale najevo smutek nad smrtí carevny Alžběty a kterou chtěl její manžel, který se s tím nijak netajil, poslat do [[klášter]]a, aby se mohl znovu oženit, získávala naproti tomu stále větší sympatie. V červnu vytáhlo ruské vojsko proti [[Dánsko|Dánsku]], od kterého chtěl Petr získat část [[Šlesvicko|Šlesvicka]], které původně patřilo k Petrovu rodnému [[Holštýnsko|Holštýnsku]]. Toto tažení bylo ale zanedlouho zastaveno, jelikož [[28. červen|28. června]] [[1762]] došlo v Rusku ke státnímu převratu a car Petr III. byl v [[OranienbaumLomonosov|Oranienbaumu]]u zatčen. Jeho manželka převzala vládu a vstoupila do historie jako carevna [[Kateřina II. Veliká]]. Při zatýkání nekladl odpor, podepsal [[abdikace|abdikační]] prohlášení a nechal se odvézt do loveckého zámečku [[Ropša]]. Po nedlouhém věznění byl svržený car zabit při hádce s důstojníky, kteří ho ve vězení střežili. Jeho smrt byla připsána na vrub Kateřině - Petr byl buď zabit přímo na carevnin rozkaz, nebo její příznivci, gardisté, vytušili carevnino nevyslovené přání zbavit se nepohodlného a svrženého legitimního vládce a postarali se o Petrův konec. V každém případě však viníci Petrovy smrti nebyli potrestáni, ale naopak všechny čekala odměna. Strůjce převratu [[Alexej Grigorjevič Orlov]], který velel vězeňské stráži, byl například povýšen do hraběcího stavu. Oficiálně vysvětlila Kateřina Petrovu smrt ve veřejném ''ukazu'' častými [[hemoroidyhemoroid|hemoroidními záchvaty]], před jejichž fatálním následkem se ho nepodařilo přes péči lékaře zachránit.
 
Po carově smrti se objevilo několik samozvanců, kteří prohlašovali, že jsou zázračně zachráněným Petrem. Nejznámějším z nich byl [[Jemeljan Pugačov]], vůdce rozsáhlého povstání v letech [[1773]]–[[1774]].
|boxstyle_4=background-color: #bfc;
|boxstyle_5=background-color: #9fe;
|1 = '''Petr III. Fjodorovič'''
|2 = [[Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský]]
|3 = [[Anna Petrovna]]
|6 = [[Petr I. Veliký]]
|7 = [[Kateřina I. Ruská|Kateřina I. Alexejevna]]
|8 = [[Kristián AlbrechtAlbert Holštýnsko-Gottorpský]]
|9 = [[Frederika Amálie Dánská]]
|10 = [[Karel XI.]]
|11 = [[Ulrika Eleonora Dánská]]
|12 = [[Alexej I. Michajlovič]]
|13 = [[Natálie Kirillovna Naryškinová]]
|14 = [[Samuel Skowroński]]
|15 = [[Alžběta Moritz]]
 
{{Panovník|co=[[Seznam hlav ruského státu|Ruský car]]|pred=[[Alžběta I. Petrovna|Alžběta I.]]|kdy=[[1762]]|po=[[Kateřina II. Veliká|Kateřina II.]]|soubor=Lesser Coat of Arms of Russian Empire.svg}}
{{Panovník|co=[[Seznam šlesvických vévodů|Šlevicko-Holštýnsko-Gottorpský vévoda]]|pred=[[Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský|Karel Fridrich]]|kdy=[[1739]] [[1762]]|po=[[Pavel I. Ruský|Pavel I.]]|soubor=COA family de Herzogen von Schleswig-Holstein-Gottorf.svg}}
{{Panovník|co=[[Seznam holštýnských hrabat a vévodů|Holštýnský vévoda]]<br />''společná kondominiální vláda''|pred=[[Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský|Karel Fridrich]] a<br />[[Kristián VI.]]|kdy=''společná[[1739]] kondominiální vláda''[[1762]]<br />s [[1739Kristián VI.|Kristiánem VI.]], do r. 1746<br />s [[1762Frederik V.|Frederikem V.]], od r. 1746|po=[[Pavel I. Ruský|Pavel I.]] a<br />[[Frederik V. Dánský|Frederik V.]]|soubor=Holstein Arms.svg|jméno=Karel Petr Ulrich}}
 
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Rusko}}
 
[[Kategorie:Ruští carové]]
[[Kategorie:Romanov-Holstein-Gottorp]]
[[Kategorie:Holštýnsko-gottorpští vévodové]]
[[Kategorie:Holštýnští vévodové]]
[[Kategorie:Ruská velkoknížata]]
[[Kategorie:Ruští carové]]
[[Kategorie:Rytíři Řádu svatého Ondřeje]]
[[Kategorie:Rytíři Řádu černé orlice]]
[[Kategorie:Zavraždění panovníci]]
[[Kategorie:Věznění panovníci]]
[[Kategorie:Narození v Kielu]]
[[Kategorie:Pohřbení v chrámu sv. Petra a Pavla v Petrohradě]]
[[Kategorie:Narození 21. února]]
[[Kategorie:Narození 1728]]
[[Kategorie:Úmrtí 17. července]]
[[Kategorie:Úmrtí 1762]]
[[Kategorie:Pohřbení v chrámu sv. Petra a Pavla v Petrohradě]]
[[Kategorie:Narození v Kielu]]
[[Kategorie:Muži]]