[[Soubor:Competitive-20Exclusion-20Principle.svg|náhled|Fáze 1 ukazuje obývání biomu jedním druhem, fáze 2 ukazuje vniknutí invazivního (červeného) druhu, vstupujícího do kompetice s druhem původním. Jak jde čas, začne se rozdíl v adaptaci na biom projevovat v zastoupení jednotlivých populací. Třetí fáze zobrazuje, jak byli žlutí ptáci přinuceni okolnostmi přizpůsobit se na novou niku (červy z korun a trávy).]]
V [[Ekologie|ecologiiekologii]] je princip '''konkurenčního vyloučení '''(anglicky the <span>competitive exclusion principle)</span><ref name="hardin60">[[Garrett Hardin|Hardin, G.]] (1960). </ref> označuje zákonitost, podle které nemohou [[Koevoluce|koexistovat]] dva [[Druh (biologie)|druhy]] soupeřící o jeden [[zdroj]], pakliže ostatní [[ekotop|ekologické faktory]] sdílejí. Důvodem je, že pokud má jeden druh i pouze nepatrně lepší adaptaci na prostředí, časem se projeví jeho dominance. A téměř vždy je rozdíl dostatečný na to, aby slabší z druhů buďto [[Extinkce|vyhynul]], nebo se přizpůsobil na jinou [[Nika|niku]]. V principu jde o proslulý "„'''zákon džungle'''"“ -– silnější vyhrává.<ref name="hardin60">[[Garrett Hardin|Hardin, G.]] (1960). </ref>
[[Soubor:Logical_deterministic_individual-based_cellular_automata_model_of_interspecific_competition_for_a_single_limited_resource.gif|náhled|Simulace koevoluce dvou druhů v kompetici.]]
== Experimentální základy ==
Princip jevu popsal v terénním pozorování Joseph Grinnell v roce 1904 formulovaného takto: "Dva„Dva druhy se zhruba stejnými stravovacími návyky se pravděpodobně neudrží na stejném místě příliš dlouhy. Jeden získá časem nad druhým početní převahu."“<ref>{{Šablona:Cite journal|last1=Grinnell|first1=J.|year=1904|title=The Origin and Distribution of the Chest-Nut-Backed Chickadee|journal=The Auk|volume=21|issue=3|pages=364–382|publisher=American Ornithologists' Union|jstor=4070199|url=http://sora.unm.edu/node/7930|doi=10.2307/4070199}}</ref> Anglický název ''Gause's law'' vychází ze studie Georgy Gauseho na dvou druzích ''[[Trepka|Paramecium]]'', ''P. aurelia'' a ''P. caudatum''. Podmínky byly nastaveny tak, aby měly trepky každý den přísun čerstvé vody a dostatek potravy. Přestože ''P. caudatum'' začala ihned dominovat, ''P. aurelia'' se nakonec vzpamatovala a ''P. caudatum'' vymřely. Nicméně Gausemu se povedlo udržet ''P. caudatum'' naživu díky regulaci různých faktorů jako je množství jídla a vody. Proto je Gausův zákon platný pouze pro ekologicky konstantní podmínky. Gause také studoval kompetici na některých druzích kvasinech, konkrétně ''[[Saccharomyces cerevisiae]]'' a ''Schizosaccharomyces kefir'' a zjistil, že ''Schizosaccharomyces kefir'' v minulosti zřejmě zcela převálcovala <span>''Saccharomyces cerevisiae ''produkováním na [[ethyl]] mnohem koncentrovanějšího</span>[[Ethanol| alkoholu]].<ref>Gause, G.F. (1932). </ref>
