Konkurenční vyloučení: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Vytvořeno překladem stránky „Competitive exclusion principle
značky: nevhodný zdroj odkaz do cizojazyčné Wikipedie editace z rozšíření Překlad
 
Bez shrnutí editace
Řádek 4:
 
== Experimentální základy ==
Princip jevu popsal v terénním pozorování [[:en:Joseph_Grinnell|Joseph Grinnell]] v roce 1904 formulovaného takto: "Dva druhy se zhruba stejnými stravovacími návyky se pravděpodobně neudrží na stejném místě příliš dlouhy. Jeden získá časem nad druhým početní převahu."<ref>{{Šablona:Cite journal|last1=Grinnell|first1=J.|year=1904|title=The Origin and Distribution of the Chest-Nut-Backed Chickadee|journal=The Auk|volume=21|issue=3|pages=364–382|publisher=American Ornithologists' Union|jstor=4070199|url=http://sora.unm.edu/node/7930|doi=10.2307/4070199}}</ref> Anglický název ''Gause's law'' vychází ze studie [[:en:Georgy_Gause|Georgy Gauseho]] na dvou druzích ''[[Trepka|Paramecium]]'', ''P. aurelia'' a ''P. caudatum''. Podmínky byly nastaveny tak, aby měly trepky každý den přísun čerstvé vody a dostatek potravy. Přestože ''P. caudatum'' začala ihned dominovat, ''P. aurelia'' se nakonec vzpamatovala a ''P. caudatum'' vymřely. Nicméně Gausemu se povedlo udržet ''P. caudatum'' naživu díky regulaci různých faktorů jako je množství jídla a vody. Proto je Gausův zákon platný pouze pro ekologicky konstantní podmínky. Gause také studoval kompetici na některých druzích kvasinech, konkrétně ''[[Saccharomyces cerevisiae]]'' a ''[[:en:Schizosaccharomyces_kefir|Schizosaccharomyces kefir]]'' a zjistil, že ''Schizosaccharomyces kefir'' v minulosti zřejmě zcela převálcovala <span>''Saccharomyces cerevisiae ''produkováním na [[ethyl]] mnohem koncentrovanějšího</span>[[Ethanol| alkoholu]].<ref>Gause, G.F. (1932). </ref>
 
== Předpovědi ==
Konkurenční vyloučení bylo předpovězno mnoha matematickými a teoretickými modely jako je [[Lotka-Volterra model]] kompetice. Nicméně přírodní ekosystémy v praxi Gausův zákon, z doposud nepříliš dobře známých důvodů, často porušují. Nejznámějším příkladem je paradox planktonu. Všechny druhy planktonu žijí na limitovaném počtu zdrojů, primárně [[Sluneční energie|solární energii]] a minerálech rozpuštěných ve vodě. Podle konkurenčního vyloučení by měla existovat pouze malá část s ohledem na rozdíl v jejich [[Fitness (biologie)|evolučním fitness]]. Přesto řada druhů planktonu na volném moři koexistuje. Mezi další příklady patří MacArthurovy pěnice<ref>MacArthur, R.H. (1958). </ref> nebo [[Darwinovy pěnkavy]].<ref>[[:en:David_Lack|Lack, D.L.]] (1945). </ref>
 
== Paradoxní znaky ==