Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna ,  před 3 lety
 
== Definice propagandy<ref name=":0">BENEŠ, Kamil. Teorie propagandy: vybrané typologie [online]. E-polis.cz, 5. srpen 2014. [cit. 2016-01-09]. Dostupné z WWW: http://www.e-polis.cz/clanek/teorie-propagandy-vybrane-typologie.html</ref> ==
Přestože je tento termín hojně užíván, v politologických kruzích není jeho výklad dosud jednotný. ŠkálaŠkálu, na které se nachází možné definice lze ohraničit z jedné strany výrokem [[Jacques Driencourt|Jacqua Driencourta]], že vše je propagandou, neboť vše v politické a ekonomické sféře se zdá být takto ovlivněno. Z druhé strany pak vidíme názor, že není možné vymezit přesnou definici pro tento termín.<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení = Ellul|jméno = Jacques|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Propaganda|vydání = |vydavatel = Vintage Books|místo = New York|rok = 1973|počet stran = |strany = |isbn = }}</ref>
 
Po [[První světová válka|první světové válce]] počíná výzkum širokého významu tohoto termínu, jako první se jím zabývá [[Edward L. Bernays|Edward Bernays]], který propagandu popsal jako nástroj díky "kterému mohou (lidé) bojovat za přínosné konce a pomáhají vyvést řád z chaosu". Frederick Lumley poznamenává, že propaganda zůstává propagandou, pokud není odhalena.<ref>Bernays, Edward: 1928. Propaganda. Horace Liveright: New York.</ref> [[Harold Lasswell]] tvrdí, že ji lze vytvářet jak nepozorovaně, tak s velkým mediálním ohlasem a popisuje ji jako "vytváření záměrně jednostranných prohlášení směrem k masovému publiku" a francouzský sociolog [[Jacques Ellul]] jako "soubor metod používaných organizovanou skupinou, která chce dosáhnout aktivní nebo pasivní účasti na svých činnostech od mas jednotlivců".<ref name=":1" /> Vědci se v každém případě shodují, že propaganda se zabývá ovlivňováním mínění a postojů člověka.
Anonymní uživatel