Bohumír Bunža (kněz): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
typo v ib |
m sjednocení paramtrů infoboxu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - křesťanský vůdce
|typ
|čestný prefix
|jméno
|čestný sufix
|titul
|obrázek
|velikost obrázku
|alt
|
|církev
|provincie
|metropole
|arcidiecéze
|diecéze
|sídlo
|datum jmenování
|zvolen
|uveden do úřadu
|období služby
|pontifikát začal
|pontifikát skončil
|emeritura
|předchůdce
|nástupce
|v opozici k
|titulární kostel
|heslo
|heslo česky
|obrázek znaku
|velikost obrázku znaku
|institut
|hnutí
|postulát
|noviciát
|sliby
|dočasné sliby
|doživotní sliby
|opatská benedikce
|změna
|služby
|nižší svěcení
|jáhenské svěcení
|světitel jáhna
|kněžské svěcení
|světitel kněze
|biskupské svěcení
|světitel biskupa
|1. spolusvětitel biskupa
|2. spolusvětitel biskupa
|kardinálská kreace
|kreoval
|titul kardinála
|další úřady
*úřad 1 (rok–rok)
*úřad 2 (rok–rok)
</div> -->
|zúčastnil se
*významné události 1
*významné události 2
</div> -->
|rodné jméno
|jméno v rodném jazyce
|země
|datum narození
|místo narození
|země narození
|křest
|první svaté přijímání
|biřmování
|datum úmrtí
|místo úmrtí
|země úmrtí
|příčina úmrtí
|pochován
|hrob
|zeměpisná šířka
|zeměpisná délka
|národnost
|denominace
|vyznání
|osobní sídlo
|rodiče
|blízká osoba
|manželka
|děti
|povolání
|vzdělání
|alma_mater
|ovlivněn
|ovlivnil
|známý díky
|významné dílo
|podpis
|velikost podpisu
|podpis_alt
|citát
|řády a ocenění
|poznámky
|související články
|website
|začátek procesu
|datum beatifikace
|místo beatifikace
|beatifikoval
|datum kanonizace
|místo kanonizace
|kanonizoval
|svátek
|uctíván církvemi
|titul svatého
|atributy
|patron
|spolupatron
|místo úcty
|popření kultu
|jméno papeže
|commons category
|wikicitáty
}}
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
Řádek 124:
'''Bohumír Bunža''' ([[17. březen]] [[1877]], [[Bzenec]]<ref name="matrika">[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/9989/?strana=2 Matriční záznam o narození a křtu] farnosti Bzenec</ref> – [[17. říjen|17. října]] [[1950]], [[Věznice Pankrác|Praha-věznice Pankrác]]) byl římskokatolický kněz, dómský vikář v [[Olomouc]]i, později děkan ve [[Vyškov]]ě. Byl blízkým spolupracovníkem [[Moravsko-slezská křesťansko-sociální strana na Moravě|křesťanskosociálního]] politika [[Jan Šrámek|Jana Šrámka]].
V roce 1950 zemřel ve vězeňské nemocnici na [[Věznice Pankrác|Pankráci]] na následky mučení při výsleších.<ref name="ustr">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Vlček | jméno = Vojtěch | odkaz na autora = Vojtěch Vlček | titul = Bohumír Bunža (1877–1950) | url = http://www.ustrcr.cz/cs/bohumir-bunza | datum vydání =
== Život ==
Vystudoval gymnázium v Uherském Hradišti. Teologii studoval v [[Olomouc]]i, na kněze byl tamtéž vysvěcen 5. července 1901. Nejprve byl kaplanem ve [[Strání]] u Uherského Brodu, v roce 1902 se stal kaplanem ve Vyškově. O deset let později byl jmenován dómským vikářem v Olomouci. V červnu 1918 se vrátil zpět do Vyškova jako farář. V roce 1937 zde byl jmenován děkanem.<ref name="ustr" />
Velmi se angažoval v řadě aktivit - ve Vyškově založil Charitu, podporoval První českou měšťanskou a rodinnou školu, vyučoval náboženství, byl členem městského muzejního spolku, v letech 1935–1936 byl zástupcem starosty města.
Po druhé světové válce se věnoval opravě poškozeného [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Vyškov)|děkanského kostela]]. Řadu let byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva olomoucké arcidiecéze.
Stal se však nepohodlným pro komunistický režim. Jednak byl spolupracovníkem [[Jan Šrámek|Jana Šrámka]], jednak byl jeho synovcem poslanec [[Bohumír Bunža (politik)|Bohumír Bunža]], který byl po únorovém převratu v roce 1948 vyloučen z [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|ČSL]] a po emigraci v ČSR odsouzen k smrti.
Dne 11. října 1949 odjel P. Bunža na schůzi Jednoty katolického duchovenstva do Kroměříže, kde byl zatčen. Vyslýchán byl nejdříve v Olomouci, pak na Pankráci. Vyšetřován byl kvůli případu kněžské nemocenské pojišťovny Alois Čáp a spol. Po tvrdých nočních výsleších však 17. října 1950 zemřel v pankrácké vězeňské nemocnici. Nedožil se tak soudního procesu, v němž bylo 18. ledna 1951 odsouzeno deset kněží.
Podle pitevního protokolu byly příčinami úmrtí otok mozku, plic a zlomení krční páteře. Ke zlomenině krčního obratle s výronem došlo zřejmě hrubým zacházením při vyšetřování a pádem.<ref name="ustr" /> P. Bunža zemřel ve věku 73 let, pohřben je ve společném hrobě v [[Ďáblický hřbitov|Praze–Ďáblicích]].
|