Visuté zahrady Semiramidiny: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Objev Roberta Koldeweye: drobné upřesnění
→‎Semiramis: smazáno, legenda o Semiramis je už podrobněji v samostatném článku a nevztahuje se k zahradám
Řádek 25:
Podle Filóna se visutými zahradami nazývaly takové zahrady, jejichž rostliny se zdvihaly vysoko do vzduchu. Nacházely se v ní kamenné sloupy, které nesly celou tíhu stavby, zavodňovací systémy, palmové trámy a především nejrůznější rostlinstvo. Její krása předčila všechny známé stavby Babylónu a právem je tedy Strabónem popisována jako jeden ze sedmi divů světa. Ten ji popisoval takto: ,,Zahrada tvoří čtverec, drží na klenbách spočívajících z kvádrů, postavených na sebe jako kostky. Podstavce jsou vyplněny hlínou, takže na nich mohou růst i největší stromy. Nejvyšší plošina má stupňovité terasy a na nich jsou spirálová čerpadla, která čerpají vodu z Eufratu."
Nejen pro krásu však byly visuté zahrady Semiramidiny označeny za jeden z divů světa. Zasloužila se o to také originalita myšlenky a zároveň důmyslnost čerpacího zařízení. Přestože se už dnes na tento skvost nemůžeme podívat, zůstaly nám po ní rekonstrukce novodobých odborníků a malířů.
 
== Semiramis ==
Visuté zahrady byly dříve považovány za okouzlující místo, které ale existovalo jen ve fantazii básníků. Důvod k tomu zadávala samotná Šammuramat, řecky zvaná Semiramis. Její život byl totiž znám jen z mýtů: v Sýrii existovalo město Aškalon, u
něhož se rozprostíralo jezero, u jehož břehu stál chrám bohyně Derketó. Ta se z Afroditína popudu zamilovala do obyčejného muže a jejich vztah jí přinesl dceru. Ze zlosti nad nerovným manželstvím s prostým člověkem Derketó mladíka zabila a svou dceru hodila do moře, odkud ji zachránili holubi. Poté děvčátko nalezli nějací pastýři a odnesli jej dobytčímu inspektorovi Simovi, který ji pojmenoval Semiramis, což v syrštině znamená ,,holubice." Dívka dospěla a byla nejen krásná, ale i moudrá. Zamiloval se do ní Onnés, královský rádce, a vzal si ji za ženu. Semiramis mu porodila dva syny. Jenomže Onnés nebyl jediný, kdo Semiramis miloval. Taktéž si získala srdce krále Nina, který Onnésovi za ni nabízel svou dceru. Onnés se ze strachu před králem zbláznil a oběsil se. Ninos si tedy Semiramis vzal za manželku, ta mu porodila syna Ninia a po králově smrti se sama ujala vlády. Chtěla předčit svého zesnulého chotě, a proto založila město Babylón, kolem kterého postavila mocné hradby a také postavila vysoký chrám s věží, na které konali Chaldejci pozorování hvězd. Rovněž říši rozšířila o mnohá území a když jí po skončení válek její syn usiloval o život, sama se vlády vzdala v jeho prospěch, proměnila se v holubici a odletěla. Tato pohádková verze má i mnohé jiné. Semiramis však skutečně byla historickou osobou.
 
== Objev Roberta Koldeweye ==