Vznik revanšizmu souvisí s [[Prusko-francouzská válka|Prusko-francouzskou válkou]] a ztrátou francouzského území [[Alsasko-Lotrinsko|Alsaska-Lotrinska]] (1871), které bylo předmětem sporů a které zkomplikovalo vztahy mezi [[Francie|Francií]] a [[Německo|Německem]] na několik desetiletí.
== V Česku ==
[[Česko|V České republice]] je tento pojem nejvíce znám ve vztahu k [[sudetští Němci|sudetským Němcům]] - tzv. „sudetoněmecký revanšismus“. Jedná se o reakci na požadavky [[Sudetoněmecké krajanské sdružení|Sudetoněmeckého krajanského sdružení]] (Sudetoněmeckého landsmanšaftu), které se opírají o jeho [[stanovy]] i hlavní programový dokument „Dvacet bodů“ z roku [[1961]]. Tento dokument v mnohém koresponduje s tzv. [[Karlovarský program|Karlovarským programem]] z roku [[1938]] a je pro českou stranu nepřijatelný (opětovné usídlení [[Sudetští Němci|sudetských Němců]] v [[Sudety|českém pohraničí]], se kterým smí být disponováno jen s jejich výslovným souhlasem. Právo na národní sebeurčení - právo sudetských Němců na odtržení jimi dříve osídlených území od České republiky). Revanšistické požadavky sudetských Němců ignorují i dohody, kterých bylo dosaženo ve vzájemných vztazích mezi ČR a [[Německo|Německem]], a to včetně [[Česko-německá deklarace|Česko-německé deklarace]] z roku 1997.
