Albert Abraham Michelson: Porovnání verzí

'''Albert Abraham Michelson''' ([[19. prosinec|19. prosince]] [[1852]], [[Strzelno]] -– [[9. květen|9. května]] [[1931]], [[Pasadena]]) byl [[Spojené státy americké|americký]] [[Fyzika|fyzik]] narozený v [[Polsko|Polsku]] do židovské rodiny. V roce [[1907]] obdržel [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]] za své přesné optické přístroje a výzkum prováděný pomocí nich.

Jako dvouletý odešel s rodiči z Německa do Spojených států. Vyrůstal v [[San Francisko|San Francisku]]. Po skončení studia vykonal v letech 1880-18821880–1882 studijní cestu po různých vědeckých institucích v Evropě. Pak se stal profesorem na universitě ve Worcesteru a později v [[Chicago|Chicagu]]. V letech 1923-19271923–1927 byl prezidentem Národní akademie věd USA.

Protože pracoval v oblasti fyzikální optiky a zabýval se analýzou světla a světelných jevů, zaujaly ho úvahy o tzv. éterovém větru. V té době bylo známo, že Země se pohybuje kolem Slunce obrovskou rychlostí, a uvažovalo se, jak se při tom chová éter. Je nehybný, takže na Zemi vládne jakýsi éterový vítr, anebo jej Země strhává, takže ve vztahu k předmětům a přístrojům na zemském povrchu je v klidu? Přirozeně, že se mnozí fyzikové pokoušeli dát odpověď na tuto otázku. Nechyběl mezi nimi ani Michelson. Žádný pokus nebyl tak teoreticky názorný a současně uskutečněný s takovou jistotou jako jeho. Srovnával v něm rychlosti, jimiž se pohybuje světlo různými směry vzhledem k Zemi. A závěry byly ohromující. Kdyby existoval [[éterový vítr]], působil by mezi naměřenými rychlostmi rozdíly. Avšak Michelson žádné rozdíly nenaměřil. První pokusy udělal na studijní cestě v Berlíně v letech 1880-18811880–1881. Když ho však v roce 1884 [[Hendrik Antoon Lorentz|H. A. Lorentz]] upozornil na některé nedostatky, v roce 1887 pokus opakoval v [[Cleveland]]u s americkým fyzikem [[E. W. Morley]]em, a to s ještě větší přesností.

Michelson vlastně zjistil, že [[rychlost světla]] ve směru pohybu Země a ve směru kolmém na směr jejího pohybu je stejně velká -– tedy že světlo se šíří všemi směry stejnou, neměnnou rychlostí, nezávisle na pohybu jeho zdroje. Tento na první pohled negativní výsledek měl pro fyziku obrovský význam. Vedl [[Albert Einstein|A. Einsteina]] k formulaci základního postulátu [[teorie relativity]] -– k principu konstantní rychlosti světla.

Ke svému pokusu Michelson zkonstruoval zvláštní přístroj -– [[interferometr]], se kterým provedl i další významné experimenty. V letech 1892-18931892–1893 jím srovnával délku metru s délkou světelné vlny a zkoumal strukturu spektrálních čar. V letech 1914-19181914–1918 rozpracoval problémy aplikace interferenční metody v astronomii a sestrojil hvězdný interferometr, který umožňoval měřit úhlové průměry hvězd. Nic ho však již tolik neproslavilo jako „[[Michelson-Morleyův experiment|Michelsonův pokus]]“.