Fakt: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
hmm značka: editace z Vizuálního editoru |
Zdánlivě jednoduchá, ale neplatná tvrzení: že 1 +1 =2 je asi "fakt", i když se to nikdy nestalo a |
||
Řádek 1:
'''Fakt''' (z latinského ''factum'', to, co je udělané, hotové, česky ''skutečnost'') je pojem pro jednotlivou poznanou a
Podle [[Ludwig Wittgenstein|Wittgensteina]] je fakt „to, čemu tak jest“<ref name="tractatus 2" >Wittgenstein, Ludwig. ''Was der Fall ist'', ''Tractatus logico-philosophicus'', 2.</ref>, „svět je celkem faktů a nikoli věcí“ a „rozpadá se na fakty“.<ref>Wittgenstein. ''Tractatus logico-philosophicus'', 1.1, 1.2</ref> Pojem faktu tak zdůrazňuje několik důležitých přesvědčení:
# Svět je jednoznačně dělitelný na určité části, fakta, která se příliš nemění.
# Tyto části jsou samy o sobě a jednotlivě poznatelné.
# Skutečné poznání je poznání jednotlivých faktů.
Řádek 15:
'''Související fakta''' (anglicky ''compound facts'')
Jakékoliv netriviální konečné prohlášení o realitě je nezbytná či nutná abstrakce sestavená dohromady z objektů, vlastností a vztahů. Např. ze skutečnosti prohlašující, že "Paříž je hlavní město Francie" vyplývá, že existuje místo jako Paříž, že existuje takové místo jako Francie, že existují takové věci jako hlavní města, že existuje něco jako vláda, konkrétně francouzská vláda, která má moc určit hlavní město, a že tato vláda zvolila Paříž jako hlavní město.
▲Jakékoliv netriviální konečné prohlášení o realitě je nezbytná či nutná abstrakce sestavená dohromady z objektů, vlastností a vztahů. Např. ze skutečnosti prohlašující, že "Paříž je hlavní město Francie" vyplývá, že existuje místo jako Paříž, že existuje takové místo jako Francie, že existují takové věci jako hlavní města, že existuje něco jako vláda, konkrétně francouzská vláda, která má moc určit hlavní město, a že tato vláda zvolila Paříž jako hlavní město. Pro úplnost všech těchto tvrzení, pokud jsou skutečností samotnou, platí, že se musí konat ve stejnou dobu, aby vytvořili skutečnost, že Paříž je hlavní město Francie.
'''Fakta a vědecký postup'''
▲Prakticky řečeno, fakta nejsou nic jiného než informace, která byla ověřena a je pravdivá. Vědecká fakta jsou tudíž nezávislá na pozorovateli: bez ohledu na to, kdo provede vědecký experiment, všichni pozorovatelé se shodnou na výsledku. V této souvislosti je určitě zajímavý i citát „An error does not become truth by reason of propagation by many, nor does truth become error because nobody sees it. Truth stands, even if there be no public support. It is self sustained," Mahátma Gándhí (volně přeloženo: "Omyl se nestane pravdou z důvodu, že to tak tvrdí široká veřejnost, a stejně tak se pravda nestane chybou, jen proto, že ji nikdo nevidí. Pravda trvá i když nemá podporu veřejnosti. Pravda je věčná").
== Poznámky ==
| |||