Hradní kaple: Porovnání verzí

Odebráno 26 bajtů ,  před 6 lety
m
typo, -odkaz do cizí wiki, reference k celým sekcím na konec sekce
m (typo, -odkaz do cizí wiki, reference k celým sekcím na konec sekce)
'''Hradní [[kaple]]''' představují specifický stavební a do značné míry i funkční typ v rámci středověkého stavitelství. Zpravidla se jedná o nevelkou sakrální prostoru v rámci opevněného sídla – [[hrad]]u.
 
== '''Typologické členění''' ==
Ze stavebního i provozního hlediska se může jednat o samostatný objekt, stavbu navazující jednou či více stěnami na obytné či další hradní budovy, případně o prostoru začleněnou do palácové či obytné stavby; kaple může být nápadná a reprezentačně vyzdobená, ale může být řešená i skromně až intimně. I v takových případech však bývají odlišitelné tvarem oken, ale především ozdobným kněžištěm, vystupujícím z průčelí budovy.
 
Porovnatelné jsou ze stavebního a provozního hlediska kaple městských paláců (panovnických, biskupských, klášterních, šlechtických) či radnic, nebo kaple opatských či panovnických domů v klášterech (komendách) apod.
 
== '''Hradní kaple 12. a 13. století'''<ref>K danému období podrobněji: ZÁRUBA, František: ''Hradní kaple I. Doba přemyslovská'', Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2014</ref> ==
[[Soubor:Zvíkov-benskala2009s.jpg|náhled|Zvíkov, portál vedoucí do kaple ]]
Hradní kaple na počátku existence vrcholně středověkých hradů, tj. v období konce 12. a v první polovině 13. století, nejsou příliš početné. Celkově jde v Čechách o osm lokalit, v prvé řadě je to kaple Všech svatých na Pražském hradě,<ref>Záruba, František: C[https://www.academia.edu/7845104/Capella_regia_-_kaple_V%C5%A1ech_svat%C3%BDch_na_Pra%C5%BEsk%C3%A9m_hrad%C4%9B._In_Castellologica_Bohemica_XII_2010_99-135 apella regia - kaple Všech svatých na Pražském hradě]. In: Castellologica Bohemica XII, 2010, 99-135</ref> Horšovský Týn,<ref>Anderle, Jan: Románská kaple na hradě Horšovský Týn. In: Dějiny staveb: sborník příspěvků z konference Dějiny staveb. Plzeň 2007, 195–200</ref> Velešín,<ref>Durdík, Tomáš: Kaple hradu Velešína. In: Čechy jsou plné kostelů. Bohemia plena est ecclesiis. Kniha k poctě PhDr. Anežky Merhautové, DrSc. Praha 2010, 284–297</ref> Landštejn, Týnec nad Sázavou, Loket,<ref>Líbal Dobroslav / MukJan Rotunda románského hradu v Lokti. In: Umění XX, 1972, 78–80</ref> Roudnice a Blatná.<ref>Fiala Karel: Zbytky kaple románské v zámku blatenském. In: Památky Archeologické XXXV, 1927, 589–596</ref> Jedná se o nepříliš ucelený a špatně dochovaný soubor, kterému dominuje typ jednolodní kaple s půlkruhovou apsidou (Kaple Všech svatých na Pražském hradě, Horšovský Týn, Velešín, Landštejn), méně časté jsou rotundy (Týnec nad Sázavou, Loket) a na Blatné a v Roudnici je otázka podoby kaple nejasná. Většinou byly tyto kaple přiloženy k paláci (kaple Všech svatých na Pražském hradě, Horšovský Týn, Velešín), popřípadě kaple byla zapojena do hradby (Loket) nebo se jednalo o integraci staršího kostela do nově vzniklého hradního areálu (Týnec nad Sázavou) a setkáváme se zde i s jedním příkladem kaplové věže (Landštejn). Na Moravě pak za zmínku stojí relikty románské kaple při paláci znojemského hradu, kapli na Brumově dokládají nalezené kamenické články a nedávno se podařilo lokalizovat románskou kapli na Lukově.<ref>http://www.rozhlas.cz/leonardo/historie/_zprava/objev-na-ktery-se-cekalo-pres-30-let--1481188</ref> Podoba kaplí je dána místní tradicí, zatímco na vztahu kaple k hradnímu areálu je možné pozorovat vlivy z přilehlých jižních a západních oblastí. V této etapě byl jediným stavebníkem hradních kaplí panovník nebo pražský biskup.
S prvními ohlasy gotiky v sakrálním prostoru hradní kaple se setkáme na Jindřichově Hradci, který lze datovat do 40. let 13. století. Jde o první kapli, u které předpokládáme polygonální závěr, který ale byl stále odsazen vítězným obloukem a jedná se o první palácovou kapli u nás.
 
K výraznému obratu v podobě hradních kaplí došlo za Přemysla Otakara II., který se osobně seznámil a také vyženil kulturně vyspělejší prostředí posledních Babenberků. Zvláště důležitou roli zde hrála podoba klosterneuburské palácové kaple zvaná „[[:de:Capella_SpeciosaCapella speciosa|capella speciosa]]“, která byla vysvěcena roku 1222. Podoba této kaple je přímo odvozena od tehdy ve Francii rodících se skeletových konstrukcí, které se následně v rozmělněné podobě objeví i u nás.<ref>Kuthan Jiří: Královské kaple 13. století v českých zemích. Styl, typologie, sociální kořeny a význam. In: Umění XXX, 1986, 35–43</ref>
 
Soubor kaplí z doby vlády Přemysla Otakara II. a Václava II. sice není početnější než v předešlé periodě, ale setkáváme se zde s nesrovnatelně vyšší úrovní architektury. Řada těchto kaplí patří dokonce k tomu nejkrásnějšímu, co v období gotiky na našem území vzniklo.
Zcela mimořádná je podoba kaple na biskupském hradě v Horšovském Týně, která vznikla na přelomu 50. a 60. let 13. století.<ref>Cibulková, Alžběta Gotická hradní kaple v Horšovském Týně. Nepublikovaná bakalářská práce, Ústav dějin křesťanského umění, KTF UK v Praze, Praha 2013</ref> Na rozdíl od královských kaplí, které jsou vesměs odvozeny z Francie, je půdorys této kaple zcela solitérní. Závěr kaple je trojosý a je dělen volně stojícími svazkovými sloupy. Stěny jsou plné, což sice souvisí s tím, že kaple byla umístěna ve věži, ale je to opět zcela opačný trend, než jaký pozorujeme na královských hradech, které se snaží o co největší prosklení.
 
V době Václava II. se poprvé objevuje kaple na šlechtickém hradě. Pravděpodobně s nejstarší kaplí, která pochází z 80. let 13. století, se setkáme na Českém Šternberku. Jednalo se o palácovou kapli, která byla situována příčně k ose paláce. O něco později, v době kolem roku 1300 vzniká pozoruhodná oktogonální kaplová věž na Okoři. Kaple je umístěná v přízemí věže a pravděpodobně na všechny strany byla otevřena okny. <ref>K danému období podrobněji: ZÁRUBA, František: ''Hradní kaple I. Doba přemyslovská'', Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2014</ref>
 
== '''Hradní kaple 14. a na počátku 15. století'''<ref>ZÁRUBA, František: ''Hradní kaple II. Doba lucemburská'', Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2015</ref> ==
[[Soubor:Hasištejn - křížovou klenbou zaklenutý presbytář kaple.jpg|náhled|Hasištejn, hradní kaple ]]
14. století přineslo značnou změnu do podoby hradních kaplí. Kaple se začínají stavět ve velkém měřítku na šlechtických hradech a jejich podoba prošla výraznou změnou, což platí i o kaplích královských. Architektonická podoba kaplí začíná být variabilní, objevují se zcela nové typy kaplí a registrujeme také importy ze západu. V předešlé periodě jsme měli možnost pozorovat, že běžnou součástí hradní kaple byla empora, což se ale v průběhu 14. století změnilo. Ve 13. století se vyskytovalo několik základních typů kaple (kaple připojená k paláci, palácová kaple, kaple zapojená do obvodové hradby, kaple ve věži a kaplová věž), které se budou využívat i nadále ve 14. století, ale přibudu i další. V prvé řadě je to typ kaple otevřené do profánního sálu, který se vyskytuje ve dvou variantách. Chór kaple je buďto umístěn ve věži připojené k paláci (Karlštejn, Kost, Dražice) nebo má chór podobu arkýře (Příbram, Egerberk, Maidštejn). Nově se také potkáme s adaptacemi profánních prostor na kapli (Karlštejn, Mělník, Děčín).
Doba Václava IV. se nese ve znamení pokračování předešlých trendů, rovněž v této době registrujeme několik hradních kaplí, které zanikly (Hradové Střímělice, Hrubá Skála, Hrubý Rohozec, Škvorec, Trosky, Zvířetice, Děčín nebo Opočno), ale řada se jich zachovala. V prvé řadě je nutné zmínit kapli na hradě Jenštejn, kterou si nechal vystavět pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Jednalo se o kapli s drobným polygonálním presbytářem umístěnou ve válcové věži. S další kaplí umístěnou ve věži se setkáme v Mikulově, která byla založena roku 1380 bratry Janem a Jiřím z Lichtenštejna.<ref>Koudela, Miroslav: Mikulovská hradní kaple v listinách 14. století. In: RegioM, sborník Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov 2012, 43-50</ref> Další dochovaná kaple se nachází na hradě Jíry z Roztok, Krakovci. Jde o palácovou kapli s chórem umístěným v arkýři. Jen o něco mladší je kaple na Egerberku, kde se jedná o kapli otevřenou do profánního sálu. Částečně se dochovala i nevelká kaple na Blatné, která bude později v 15. století výrazně přestavěna. V době kolem roku 1400 vznikla také menší kaple na Českém Krumlově.<ref>Kuthan Jiří / Royt Jan: Hradní kaple v Krumlově jako Sainte-Chapelle. In: Český Krumlov. Od rezidenčního města k památce světového kulturního dědictví. Martin Gaži / Petr Pavelec (ed.). České Budějovice 2010, 443‒454</ref> Později na počátku husitských válek byla přestavěna i původní kaple sv. Jiří. Již v době probíhajících husitských válek vznikla pozoruhodná arkýřová kaple na Cimburku u Koryčan.
 
Z výše uvedeného je zřejmé, že velká část stavebníků hradních kaplí patřila k nejvýznamnějším šlechtickým rodům a velmi často se jednalo o dvořany Karla IV. a Václava IV. Bohužel, řada kaplí této doby zcela zanikla a známe je jen z písemných pramenů. <ref>ZÁRUBA, František: ''Hradní kaple II. Doba lucemburská'', Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2015</ref>
 
== Pozdně gotické hradní kaple ==
== '''Pozdně gotické hradní kaple'''<ref>Záruba, František: [https://www.academia.edu/19642875/Hradn%C3%AD_kaple_doby_pod%C4%9Bbradsk%C3%A9_a_jagellonsk%C3%A9._In_Sborn%C3%ADk_studentsk%C3%A9_konference_v_r%C3%A1mci_mezin%C3%A1rodn%C3%ADho_v%C3%BDstavn%C3%ADho_projektu_EUROPA_JAGELLONICA_1386-1572_Um%C4%9Bn%C3%AD_a Hradní kaple doby poděbradské a jagellonské]. In: Sborník studentské konference v rámci mezinárodního výstavního projektu EUROPA JAGELLONICA 1386-1572, Umění a kultura ve střední Evropě za vlády Jagellonců, odevzdáno do tisku (leden 2013)</ref> ==
[[Soubor:Kaple korunovani panny marie, pudorysy.jpg|náhled|Křivoklát, půdorys hradní kaple ]]
Husitské války přesměrovaly zájem stavebníků jiným směrem. Ve třicátých letech 15. století se sice setkáme se vznikem kaple v Poděbradech, ale jde o ojedinělý počin. Na husitských hradech se s kaplí setkáme jen na Drábských Světničkách, kde byla vysekána do pískovcové skály.
Dochází i k proměně sakrálního prostoru, 14. století ukazovalo neobyčejnou variabilitu dispozic, ale v 15. století (podobně jako předtím již ve 13. století) vzniká řada kaplí s příbuzným půdorysem. Často se tak setkáme s kaplí, která má obdélnou loď s odsazeným vítězným obloukem a užším chórem, který je téměř vždy založen na pěti stranách oktogonu (Švihov,<ref>Záruba, František: Švihov, hradní kaple Panny Marie. In Obrazy krásy a spásy, Gotika v jihozápadních Čechách. Plzeň, 2013, 102–104</ref> Rábí, Orlík, Bor u Tachova, Kunětická Hora, která ale měla obdélný závěr). Kromě této varianty se setkáme i s tradičněji řešeným půdorysem jednolodní kaple s polygonálním závěrem bez vítězného oblouku (Smečno, Křivoklát, Pardubice, Blatná, Kestřany). V 15. století registrujeme několik příkladů kaplí adaptovaných z profánních prostor (Jindřichův Hradec – kaple Panny Marie, Žírovnice) a také kaplí otevřených do profánního sálu (Hrádek v Kutné Hoře, Lipnice nad Sázavou, Loket, Rabí). Velmi zajímavý příklad kaple nalezneme v Poděbradech, kde již ve 30. letech 15. století byla na kapli datována východní část velkého sálu, který ale neztratil svou původní funkci a docházelo zde ke smíšenému provozu, což dokazují nástěnné malby, které jednak představují náboženské náměty ve východní části, a také zelenou světnici v západní polovině sálu. V 15. století se také setkáme s hradskými kostely, což jsou předchůdci v 16. století oblíbených zámeckých kostelů. První takovýto kostel se nachází na Zelené Hoře a stál volně na ploše předhradí, druhý byl vystavěn na okraji hradního areálu na Rabí.<ref>Záruba, František: Rabí, hradní kostel Nejsvětější Trojice. In Obrazy krásy a spásy, Gotika v jihozápadních Čechách. Plzeň 2013, 99–100</ref>
 
Většina kaplí vzniklých v 15. století patří do skupiny palácových kaplí (Pardubice, Zbiroh, Žírovnice, Jindřichův Hradec, Orlík, Loket, Rabí, Bor u Tachova, Lipnice, Pardubice, Blatná, Hrádek v Kutné Hoře, Lomnice), ve dvou případech byla kaple vystavěna na baště (Klenová, Švihov) a známe i několik samostatně nebo volně stojících kaplí či kostelů (Zelená Hora, Rabí kostel sv. Trojice, Kunětická Hora). <ref>Záruba, František: [https://www.academia.edu/19642875/Hradn%C3%AD_kaple_doby_pod%C4%9Bbradsk%C3%A9_a_jagellonsk%C3%A9._In_Sborn%C3%ADk_studentsk%C3%A9_konference_v_r%C3%A1mci_mezin%C3%A1rodn%C3%ADho_v%C3%BDstavn%C3%ADho_projektu_EUROPA_JAGELLONICA_1386-1572_Um%C4%9Bn%C3%AD_a Hradní kaple doby poděbradské a jagellonské]. In: Sborník studentské konference v rámci mezinárodního výstavního projektu EUROPA JAGELLONICA 1386-1572, Umění a kultura ve střední Evropě za vlády Jagellonců, odevzdáno do tisku (leden 2013)</ref>
 
== Příklady ==