Hradní kaple: Porovnání verzí

Přidáno 182 bajtů ,  před 6 lety
značky: editace z Vizuálního editoru odkaz do cizojazyčné Wikipedie
Kaple z této doby potkáváme na Zvíkově, v Písku, Myšenci, na Housce, Bezdězu, Nižboru,<ref>Durdík, Tomáš: Kaple hradu Nižboru. In: Dvorské kaple vrcholného a pozdního středověku a jejich umělecká výzdoba: sborník příspěvků z mezinárodního sympozia. Jiří Fajt (ed.). Praha 2003. 179–184, 423–425</ref> Oseku a nejspíše i na Hluboké a písemně doložena je kaple na Křivoklátě. Na Moravě je to kaple sv. Jana Křtitele na Špilberku a Buchlově. Prostor kaple je vždy jednolodní a buď je uzavřen rovnou zdí, tedy má obdélný půdorys (Zvíkov, Špilberk, Buchlov a možná i Křivoklát), nebo je zakončen polygonálním závěrem bez vítězného oblouku (Písek, Houska, Bezděz, Nižbor, Osek). Kaple jsou nejčastěji aditivně zapojeny do složitějších kompozičních celků s více obytnými křídly (Zvíkov, Písek, Houska, Křivoklát, Špilberk), nebo jsou připojeny k paláci podobně, jak tomu bylo již v případě kaple Všech svatých na Pražském hradě (Myšenec, Bezděz, Nižbor nebo také Hluboká), v případě kaple na Oseku je kaple přiložena k obytné věži a kaple na Buchlově patří do vzácné skupiny „Torturmkapelle“, tedy kaplí umístěných v branské věži.
 
Zcela mimořádná je podoba kaple na biskupském hradě v Horšovském Týně, která vznikla na přelomu 50. a 60. let 13. století.<ref>Cibulková, Alžběta Gotická hradní kaple v Horšovském Týně. Nepublikovaná bakalářská práce, Ústav dějin křesťanského umění, KTF UK v Praze, Praha 2013</ref> Na rozdíl od královských kaplí, které jsou vesměs odvozeny z Francie, je půdorys této kaple zcela solitérní. Závěr kaple je trojosý a je dělen volně stojícími svazkovými sloupy. Stěny jsou plné, což sice souvisí s tím, že kaple byla umístěna ve věži, ale je to opět zcela opačný trend, než jaký pozorujeme na královských hradech, které se snaží o co největší prosklení.
 
V době Václava II. se poprvé objevuje kaple na šlechtickém hradě. Pravděpodobně s nejstarší kaplí, která pochází z 80. let 13. století, se setkáme na Českém Šternberku. Jednalo se o palácovou kapli, která byla situována příčně k ose paláce. O něco později, v době kolem roku 1300 vzniká pozoruhodná oktogonální kaplová věž na Okoři. Kaple je umístěná v přízemí věže a pravděpodobně na všechny strany byla otevřena okny.
Neregistrovaný uživatel