Hradní kaple: Porovnání verzí

Přidáno 488 bajtů ,  před 6 lety
značky: editace z Vizuálního editoru odkaz do cizojazyčné Wikipedie
S prvními ohlasy gotiky v sakrálním prostoru hradní kaple se setkáme na Jindřichově Hradci, který lze datovat do 40. let 13. století. Jde o první kapli, u které předpokládáme polygonální závěr, který ale byl stále odsazen vítězným obloukem a jedná se o první palácovou kapli u nás.
 
K výraznému obratu v podobě hradních kaplí došlo za Přemysla Otakara II., který se osobně seznámil a také vyženil kulturně vyspělejší prostředí posledních Babenberků. Zvláště důležitou roli zde hrála podoba klosterneuburské palácové kaple zvaná „capella„[[:de:Capella_Speciosa|capella speciosa“speciosa]]“, která byla vysvěcena roku 1222. Podoba této kaple je přímo odvozena od tehdy ve Francii rodících se skeletových konstrukcí, které se následně v rozmělněné podobě objeví i u nás.<ref>Kuthan Jiří: Královské kaple 13. století v českých zemích. Styl, typologie, sociální kořeny a význam. In: Umění XXX, 1986, 35–43</ref>
 
Soubor kaplí z doby vlády Přemysla Otakara II. a Václava II. sice není početnější než v předešlé periodě, ale setkáváme se zde s nesrovnatelně vyšší úrovní architektury. Řada těchto kaplí patří dokonce k tomu nejkrásnějšímu, co v období gotiky na našem území vzniklo.
Jedna z nejpozoruhodnějších hradních kaplí u nás vznikla již v 60. letech 15. století na hradě Lomnice. Stavebníkem zde byl Markvart z Lomnice a jeho manželka Markéta z Boskovic. Na stavbě se nejspíše podílela brněnská svatojakubská huť. Loď kaple je klenutá síťovou klenbou a směrem do nádvoří je opatřena arkýřovým presbytářem, který je flankován dvěma hrotitými okny. Na protější straně je na starší hradbě umístěna empora. V klenbě se dosud nacházejí gotické nástěnné malby, svorníky nesou heraldickou výzdobu a o v oknech arkýře jsou vitráže z počátku 16. století.
 
Královské stavby se v pohusitské době omezily na minimum. Jiří z Poděbrad si nechal vystavět na svém rodovém hradě v Liticích nevelkou kapli ve věži, kterou není možné označit jako královskou. Zbývá jen stavba nové kaple na [[Kaple Korunování Panny Marie (Křivoklát)|Křivoklátě]], která se odehrála v 80.–90. letech 15. století.<ref>Kroupovi, Pavel a Jaroslava: Královská kaple hradu Křivoklátu a její ideové kořeny. In: Památky středních Čech 2011/II, 1-16</ref> Jednalo se o jednolodní kapli zakončenou polygonálním závěrem, která je zaklenuta síťovou klenbou svatovítského typu a je připojena k paláci. Základní schéma kaple je odvozené ještě ze 13. století, to některé badatele vedlo k přesvědčení, že spodní etáž kaple je ještě raně gotická, což je zjevný omyl. Kaple je mimořádně bohatě zdobena kamenickým dekorem, krásnými sediliemi a sochami na konzolách s baldachýny a fiálami, což z této kaple činní nehonosnější prostor celého pozdního středověku v Čechách, byť kvalita sochařské práce není nijak zvlášť vysoká.
[[Soubor:Iterier kaple.jpg|náhled|Křivoklát, interiér kaple ]]
Naproti tomu v případě šlechtických hradů je možné pozorovat proces, kdy se kaple zvětšuje a stává se plnohodnotnou součástí hradního areálu. Svou velikostí a uměleckým ztvárněním tak začíná konkurovat královským hradním kaplím.
 
Dochází i k proměně sakrálního prostoru, 14. století ukazovalo neobyčejnou variabilitu dispozic, ale v 15. století (podobně jako předtím již ve 13. století) vzniká řada kaplí s příbuzným půdorysem. Často se tak setkáme s kaplí, která má obdélnou loď s odsazeným vítězným obloukem a užším chórem, který je téměř vždy založen na pěti stranách oktogonu (Švihov,<ref>Záruba, František: Švihov, hradní kaple Panny Marie. In Obrazy krásy a spásy, Gotika v jihozápadních Čechách. Plzeň, 2013, 102–104</ref> Rábí, Orlík, Bor u Tachova, Kunětická Hora, která ale měla obdélný závěr). Kromě této varianty se setkáme i s tradičněji řešeným půdorysem jednolodní kaple s polygonálním závěrem bez vítězného oblouku (Smečno, Křivoklát, Pardubice, Blatná, Kestřany). V 15. století registrujeme několik příkladů kaplí adaptovaných z profánních prostor (Jindřichův Hradec – kaple Panny Marie, Žírovnice) a také kaplí otevřených do profánního sálu (Hrádek v Kutné Hoře, Lipnice nad Sázavou, Loket, Rabí). Velmi zajímavý příklad kaple nalezneme v Poděbradech, kde již ve 30. letech 15. století byla na kapli datována východní část velkého sálu, který ale neztratil svou původní funkci a docházelo zde ke smíšenému provozu, což dokazují nástěnné malby, které jednak představují náboženské náměty ve východní části, a také zelenou světnici v západní polovině sálu. V 15. století se také setkáme s hradskými kostely, což jsou předchůdci v 16. století oblíbených zámeckých kostelů. První takovýto kostel se nachází na Zelené Hoře a stál volně na ploše předhradí, druhý byl vystavěn na okraji hradního areálu na Rabí.<ref>Záruba, František: Rabí, hradní kostel Nejsvětější Trojice. In Obrazy krásy a spásy, Gotika v jihozápadních Čechách. Plzeň 2013, 99–100</ref>
 
Většina kaplí vzniklých v 15. století patří do skupiny palácových kaplí (Pardubice, Zbiroh, Žírovnice, Jindřichův Hradec, Orlík, Loket, Rabí, Bor u Tachova, Lipnice, Pardubice, Blatná, Hrádek v Kutné Hoře, Lomnice), ve dvou případech byla kaple vystavěna na baště (Klenová, Švihov) a známe i několik samostatně nebo volně stojících kaplí či kostelů (Zelená Hora, Rabí kostel sv. Trojice, Kunětická Hora).
Neregistrovaný uživatel