Hradní kaple: Porovnání verzí

Přidáno 1 067 bajtů ,  před 6 lety
== '''Hradní kaple 12. a 13. století''' ==
[[Soubor:Zvíkov-benskala2009s.jpg|náhled|Zvíkov, portál vedoucí do kaple ]]
Hradní kaple na počátku existence vrcholně středověkých hradů, tj. v období konce 12. a v první polovině 13. století, nejsou příliš početné. Celkově jde v Čechách o osm lokalit, v prvé řadě je to kaple Všech svatých na Pražském hradě,<ref>Záruba, František: C[https://www.academia.edu/7845104/Capella_regia_-_kaple_V%C5%A1ech_svat%C3%BDch_na_Pra%C5%BEsk%C3%A9m_hrad%C4%9B._In_Castellologica_Bohemica_XII_2010_99-135 apella regia - kaple Všech svatých na Pražském hradě]. In: Castellologica Bohemica XII, 2010, 99-135</ref> Horšovský Týn,<ref>Anderle, Jan: Románská kaple na hradě Horšovský Týn. In: Dějiny staveb: sborník příspěvků z konference Dějiny staveb. Plzeň 2007, 195–200</ref> Velešín,<ref>Durdík, Tomáš: Kaple hradu Velešína. In: Čechy jsou plné kostelů. Bohemia plena est ecclesiis. Kniha k poctě PhDr. Anežky Merhautové, DrSc. Praha 2010, 284–297</ref> Landštejn, Týnec nad Sázavou, Loket,<ref>Líbal Dobroslav / MukJan Rotunda románského hradu v Lokti. In: Umění XX, 1972, 78–80</ref> Roudnice a Blatná.<ref>Fiala Karel: Zbytky kaple románské v zámku blatenském. In: Památky Archeologické XXXV, 1927, 589–596</ref> Jedná se o nepříliš ucelený a špatně dochovaný soubor, kterému dominuje typ jednolodní kaple s půlkruhovou apsidou (Kaple Všech svatých na Pražském hradě, Horšovský Týn, Velešín, Landštejn), méně časté jsou rotundy (Týnec nad Sázavou, Loket) a na Blatné a v Roudnici je otázka podoby kaple nejasná. Většinou byly tyto kaple přiloženy k paláci (kaple Všech svatých na Pražském hradě, Horšovský Týn, Velešín), popřípadě kaple byla zapojena do hradby (Loket) nebo se jednalo o integraci staršího kostela do nově vzniklého hradního areálu (Týnec nad Sázavou) a setkáváme se zde i s jedním příkladem kaplové věže (Landštejn). Na Moravě pak za zmínku stojí relikty románské kaple při paláci znojemského hradu, kapli na Brumově dokládají nalezené kamenické články a nedávno se podařilo lokalizovat románskou kapli na Lukově.<ref>http://www.rozhlas.cz/leonardo/historie/_zprava/objev-na-ktery-se-cekalo-pres-30-let--1481188</ref> Podoba kaplí je dána místní tradicí, zatímco na vztahu kaple k hradnímu areálu je možné pozorovat vlivy z přilehlých jižních a západních oblastí. V této etapě byl jediným stavebníkem hradních kaplí panovník nebo pražský biskup.
[[Soubor:Bezdez interier kaple 3.jpg|náhled|Bezděz, interiér kaple ]]
S prvními ohlasy gotiky v sakrálním prostoru hradní kaple se setkáme na Jindřichově Hradci, který lze datovat do 40. let 13. století. Jde o první kapli, u které předpokládáme polygonální závěr, který ale byl stále odsazen vítězným obloukem a jedná se o první palácovou kapli u nás.
 
K výraznému obratu v podobě hradních kaplí došlo za Přemysla Otakara II., který se osobně seznámil a také vyženil kulturně vyspělejší prostředí posledních Babenberků. Zvláště důležitou roli zde hrála podoba klosterneuburské palácové kaple zvaná „capella speciosa“, která byla vysvěcena roku 1222. Podoba této kaple je přímo odvozena od tehdy ve Francii rodících se skeletových konstrukcí, které se následně v rozmělněné podobě objeví i u nás.<ref>Kuthan Jiří: Královské kaple 13. století v českých zemích. Styl, typologie, sociální kořeny a význam. In: Umění XXX, 1986, 35–43</ref>
 
Soubor kaplí z doby vlády Přemysla Otakara II. a Václava II. sice není početnější než v předešlé periodě, ale setkáváme se zde s nesrovnatelně vyšší úrovní architektury. Řada těchto kaplí patří dokonce k tomu nejkrásnějšímu, co v období gotiky na našem území vzniklo.
 
Kaple z této doby potkáváme na Zvíkově, v Písku, Myšenci, na Housce, Bezdězu, Nižboru,<ref>Durdík, Tomáš: Kaple hradu Nižboru. In: Dvorské kaple vrcholného a pozdního středověku a jejich umělecká výzdoba: sborník příspěvků z mezinárodního sympozia. Jiří Fajt (ed.). Praha 2003. 179–184, 423–425</ref> Oseku a nejspíše i na Hluboké a písemně doložena je kaple na Křivoklátě. Na Moravě je to kaple sv. Jana Křtitele na Špilberku a Buchlově. Prostor kaple je vždy jednolodní a buď je uzavřen rovnou zdí, tedy má obdélný půdorys (Zvíkov, Špilberk, Buchlov a možná i Křivoklát), nebo je zakončen polygonálním závěrem bez vítězného oblouku (Písek, Houska, Bezděz, Nižbor, Osek). Kaple jsou nejčastěji aditivně zapojeny do složitějších kompozičních celků s více obytnými křídly (Zvíkov, Písek, Houska, Křivoklát, Špilberk), nebo jsou připojeny k paláci podobně, jak tomu bylo již v případě kaple Všech svatých na Pražském hradě (Myšenec, Bezděz, Nižbor nebo také Hluboká), v případě kaple na Oseku je kaple přiložena k obytné věži a kaple na Buchlově patří do vzácné skupiny „Torturmkapelle“, tedy kaplí umístěných v branské věži.
 
Zcela mimořádná je podoba kaple na biskupském hradě v Horšovském Týně, která vznikla na přelomu 50. a 60. let 13. století. Na rozdíl od královských kaplí, které jsou vesměs odvozeny z Francie, je půdorys této kaple zcela solitérní. Závěr kaple je trojosý a je dělen volně stojícími svazkovými sloupy. Stěny jsou plné, což sice souvisí s tím, že kaple byla umístěna ve věži, ale je to opět zcela opačný trend, než jaký pozorujeme na královských hradech, které se snaží o co největší prosklení.
Neregistrovaný uživatel