Hradní kaple: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Pozdně gotické hradní kaple[2]: obrázky značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 49:
K masivnější výstavbě kaplí na šlechtických hradech došlo až za vlády Karla IV. Krátce po polovině 14. století registrujeme celou řadu hradních kaplí, které se ovšem nedochovaly (Trhové Sviny, Krasikov, Rožmberk, Sobotka, Lomnice nad Lužnicí, Ronov aj.). Kaple z této doby se zachovala na Kosti a jednalo o typ kaple otevřené do profánního sálu, jejíž presbytář byl umístěn ve věži přiložené k nároží paláce. Později se tato kaple ukázala jako nedostatečná a v 80. letech 14. století vzniká nová, větší kaple na nádvoří. V 60. letech vzniká kaple na Maidštejně, která je také otevřena do profánního sálu a měla podobu arkýře. Arkýřová kaple se také nacházela na Libštejně, ale ta bohužel zanikla. Asi nejlépe zachovanou kapli této doby nalezneme na Bečově. Jednalo se o kaplovou věž, která obsahovala prostor klenutý dvěma poli křížové klenby. Na Moravě pak stojí za pozornost kaple v Telči asi z poloviny 14. století, ale především kaple na [[Hradní kaple (Šternberk)|Moravském Šternberku]], kterou nechal vystavět Albert II. ze Šternberka, rádce a dvořan ve službách Karla IV, který zažil pozoruhodnou církevní kariéru, stal se biskup biskupem ve Schwerinu, Litomyšli a arcibiskupem magdeburským.
Doba Václava IV. se nese ve znamení pokračování předešlých trendů, rovněž v této době registrujeme několik hradních kaplí, které zanikly (Hradové Střímělice, Hrubá Skála, Hrubý Rohozec, Škvorec, Trosky, Zvířetice, Děčín nebo Opočno), ale řada se jich zachovala. V prvé řadě je nutné zmínit kapli na hradě Jenštejn, kterou si nechal vystavět pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Jednalo se o kapli s drobným polygonálním presbytářem umístěnou ve válcové věži. S další kaplí umístěnou ve věži se setkáme v Mikulově, která byla založena roku 1380 bratry Janem a Jiřím z Lichtenštejna. Další dochovaná kaple se nachází na hradě Jíry z Roztok, Krakovci. Jde o palácovou kapli s chórem umístěným v arkýři. Jen o něco mladší je kaple na Egerberku, kde se jedná o kapli otevřenou do profánního sálu. Částečně se dochovala i nevelká kaple na Blatné, která bude později v 15. století výrazně přestavěna. V době kolem roku 1400 vznikla také menší kaple na Českém Krumlově. Později na počátku husitských válek byla přestavěna i původní kaple sv. Jiří. Již v době probíhajících husitských válek vznikla pozoruhodná arkýřová kaple na
Z výše uvedeného je zřejmé, že velká část stavebníků hradních kaplí patřila k nejvýznamnějším šlechtickým rodům a velmi často se jednalo o dvořany Karla IV. a Václava IV. Bohužel, řada kaplí této doby zcela zanikla a známe je jen z písemných pramenů.
| |||