Hradní kaple: Porovnání verzí

Přidáno 561 bajtů ,  před 6 lety
 
== '''Hradní kaple 12. a 13. století''' ==
[[Soubor:Zvíkov-benskala2009s.jpg|náhled|Zvíkov, portál vedoucí do kaple ]]
Hradní kaple na počátku existence vrcholně středověkých hradů, tj. v období konce 12. a v první polovině 13. století, nejsou příliš početné. Celkově jde v Čechách o osm lokalit, v prvé řadě je to kaple Všech svatých na Pražském hradě,<ref>Záruba, František: C[https://www.academia.edu/7845104/Capella_regia_-_kaple_V%C5%A1ech_svat%C3%BDch_na_Pra%C5%BEsk%C3%A9m_hrad%C4%9B._In_Castellologica_Bohemica_XII_2010_99-135 apella regia - kaple Všech svatých na Pražském hradě]. In: Castellologica Bohemica XII, 2010, 99-135</ref> Horšovský Týn, Velešín, Landštejn, Týnec nad Sázavou, Loket, Roudnice a Blatná. Jedná se o nepříliš ucelený a špatně dochovaný soubor, kterému dominuje typ jednolodní kaple s půlkruhovou apsidou (Kaple Všech svatých na Pražském hradě, Horšovský Týn, Velešín, Landštejn), méně časté jsou rotundy (Týnec nad Sázavou, Loket) a na Blatné a v Roudnici je otázka podoby kaple nejasná. Většinou byly tyto kaple přiloženy k paláci (kaple Všech svatých na Pražském hradě, Horšovský Týn, Velešín), popřípadě kaple byla zapojena do hradby (Loket) nebo se jednalo o integraci staršího kostela do nově vzniklého hradního areálu (Týnec nad Sázavou) a setkáváme se zde i s jedním příkladem kaplové věže (Landštejn). Na Moravě pak za zmínku stojí relikty románské kaple při paláci znojemského hradu, kapli na Brumově dokládají nalezené kamenické články a nedávno se podařilo lokalizovat románskou kapli na Lukově. Podoba kaplí je dána místní tradicí, zatímco na vztahu kaple k hradnímu areálu je možné pozorovat vlivy z přilehlých jižních a západních oblastí. V této etapě byl jediným stavebníkem hradních kaplí panovník nebo pražský biskup.
[[Soubor:Bezdez interier kaple 3.jpg|náhled|Bezděz, interiér kaple ]]
 
S prvními ohlasy gotiky v sakrálním prostoru hradní kaple se setkáme na Jindřichově Hradci, který lze datovat do 40. let 13. století. Jde o první kapli, u které předpokládáme polygonální závěr, který ale byl stále odsazen vítězným obloukem a jedná se o první palácovou kapli u nás.
 
 
== '''Hradní kaple 14. a na počátku 15. století''' ==
[[Soubor:Hasištejn - křížovou klenbou zaklenutý presbytář kaple.jpg|náhled|Hasištejn, hradní kaple ]]
14. století přineslo značnou změnu do podoby hradních kaplí. Kaple se začínají stavět ve velkém měřítku na šlechtických hradech a jejich podoba prošla výraznou změnou, což platí i o kaplích královských. Architektonická podoba kaplí začíná být variabilní, objevují se zcela nové typy kaplí a registrujeme také importy ze západu. V předešlé periodě jsme měli možnost pozorovat, že běžnou součástí hradní kaple byla empora, což se ale v průběhu 14. století změnilo. Ve 13. století se vyskytovalo několik základních typů kaple (kaple připojená k paláci, palácová kaple, kaple zapojená do obvodové hradby, kaple ve věži a kaplová věž), které se budou využívat i nadále ve 14. století, ale přibudu i další. V prvé řadě je to typ kaple otevřené do profánního sálu, který se vyskytuje ve dvou variantách. Chór kaple je buďto umístěn ve věži připojené k paláci (Karlštejn, Kost, Dražice) nebo má chór podobu arkýře (Příbram, Egerberk, Maidštejn). Nově se také potkáme s adaptacemi profánních prostor na kapli (Karlštejn, Mělník, Děčín).
 
 
Václav IV. vystavěl kaple ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře, na Točníku, v Králově dvoře u sv. Benedikta na Starém městě pražském a pravděpodobně i jinde. Kaple ve Vlašském dvoře je koncipována jako jednosloupová síň a chór kaple je umístěn v mimořádně náročně provedeném arkýři. Kaple byla přiložena ke starší zástavbě. Podobně řešená byla i kaple na Točníku.
[[Soubor:Palác Vlašský dvůr (Kutná Hora).JPG|náhled|Vlašský dvůr v Kutné Hoře, arkýř kaple sv. Václava a Ladislava ]]
 
Na šlechtických hradech jsme se na sklonku 13. století setkali s hradní kaplí ojediněle, což se ve 14. století změnilo. První polovině 14. století vévodí několik velmi významných staveb, jejichž stavebníky jsou nejmocnější rody. V prvé řadě je to kaple sv. Jiří na Českém Krumlově, kterou nechal vystavět Petr I. z Rožmberka, dále je to kaple sv. Vavřince na Lipnici nad Sázavou, jejímž zakladatelem byl Jindřich z Lipé, a současně vzniká i kaple v Dražicích, kterou si nechal vystavět pražský biskup Jan IV. z Dražic. Kaple v Českém Krumlově měla podle nejnovějších nálezů obdélný půdorys a byla zakončená polygonálním závěrem, šlo tak o tradiční přemyslovské schéma. Na Lipnici se jednalo o velmi neobvykle řešenou kaplovou věž, k níž byl přiložen křehký presbytář, a dražická kaple je příkladem jihofrancouzského importu. Z této doby také známe několik kaplí jen z písemných pramenů (Perštejn, Žebrák, Příběnice).
 
 
== '''Pozdně gotické hradní kaple'''<ref>Záruba, František: [https://www.academia.edu/19642875/Hradn%C3%AD_kaple_doby_pod%C4%9Bbradsk%C3%A9_a_jagellonsk%C3%A9._In_Sborn%C3%ADk_studentsk%C3%A9_konference_v_r%C3%A1mci_mezin%C3%A1rodn%C3%ADho_v%C3%BDstavn%C3%ADho_projektu_EUROPA_JAGELLONICA_1386-1572_Um%C4%9Bn%C3%AD_a Hradní kaple doby poděbradské a jagellonské]. In: Sborník studentské konference v rámci mezinárodního výstavního projektu EUROPA JAGELLONICA 1386-1572, Umění a kultura ve střední Evropě za vlády Jagellonců, odevzdáno do tisku (leden 2013)</ref> ==
[[Soubor:Kaple korunovani panny marie, pudorysy.jpg|náhled|Křivoklát, půdorys hradní kaple ]]
Husitské války přesměrovaly zájem stavebníků jiným směrem. Ve třicátých letech 15. století se sice setkáme se vznikem kaple v Poděbradech, ale jde o ojedinělý počin. Na husitských hradech se s kaplí setkáme jen na Drábských Světničkách, kde byla vysekána do pískovcové skály.
 
 
Královské stavby se v pohusitské době omezily na minimum. Jiří z Poděbrad si nechal vystavět na svém rodovém hradě v Liticích nevelkou kapli ve věži, kterou není možné označit jako královskou. Zbývá jen stavba nové kaple na [[Kaple Korunování Panny Marie (Křivoklát)|Křivoklátě]], která se odehrála v 80.–90. letech 15. století. Jednalo se o jednolodní kapli zakončenou polygonálním závěrem, která je zaklenuta síťovou klenbou svatovítského typu a je připojena k paláci. Základní schéma kaple je odvozené ještě ze 13. století, to některé badatele vedlo k přesvědčení, že spodní etáž kaple je ještě raně gotická, což je zjevný omyl. Kaple je mimořádně bohatě zdobena kamenickým dekorem, krásnými sediliemi a sochami na konzolách s baldachýny a fiálami, což z této kaple činní nehonosnější prostor celého pozdního středověku v Čechách, byť kvalita sochařské práce není nijak zvlášť vysoká.
[[Soubor:Iterier kaple.jpg|náhled|Křivoklát, interiér kaple ]]
 
Naproti tomu v případě šlechtických hradů je možné pozorovat proces, kdy se kaple zvětšuje a stává se plnohodnotnou součástí hradního areálu. Svou velikostí a uměleckým ztvárněním tak začíná konkurovat královským hradním kaplím.
 
Neregistrovaný uživatel