Hradní kaple: Porovnání verzí

Přidáno 80 bajtů ,  před 6 lety
(→‎Literatura: + reference)
Na šlechtických hradech jsme se na sklonku 13. století setkali s hradní kaplí ojediněle, což se ve 14. století změnilo. První polovině 14. století vévodí několik velmi významných staveb, jejichž stavebníky jsou nejmocnější rody. V prvé řadě je to kaple sv. Jiří na Českém Krumlově, kterou nechal vystavět Petr I. z Rožmberka, dále je to kaple sv. Vavřince na Lipnici nad Sázavou, jejímž zakladatelem byl Jindřich z Lipé, a současně vzniká i kaple v Dražicích, kterou si nechal vystavět pražský biskup Jan IV. z Dražic. Kaple v Českém Krumlově měla podle nejnovějších nálezů obdélný půdorys a byla zakončená polygonálním závěrem, šlo tak o tradiční přemyslovské schéma. Na Lipnici se jednalo o velmi neobvykle řešenou kaplovou věž, k níž byl přiložen křehký presbytář, a dražická kaple je příkladem jihofrancouzského importu. Z této doby také známe několik kaplí jen z písemných pramenů (Perštejn, Žebrák, Příběnice).
 
K masivnější výstavbě kaplí na šlechtických hradech došlo až za vlády Karla IV. Krátce po polovině 14. století registrujeme celou řadu hradních kaplí, které se ovšem nedochovaly (Trhové Sviny, Krasikov, Rožmberk, Sobotka, Lomnice nad Lužnicí, Ronov aj.). Kaple z této doby se zachovala na Kosti a jednalo o typ kaple otevřené do profánního sálu, jejíž presbytář byl umístěn ve věži přiložené k nároží paláce. Později se tato kaple ukázala jako nedostatečná a v 80. letech 14. století vzniká nová, větší kaple na nádvoří. V 60. letech vzniká kaple na Maidštejně, která je také otevřena do profánního sálu a měla podobu arkýře. Arkýřová kaple se také nacházela na Libštejně, ale ta bohužel zanikla. Asi nejlépe zachovanou kapli této doby nalezneme na Bečově. Jednalo se o kaplovou věž, která obsahovala prostor klenutý dvěma poli křížové klenby. Na Moravě pak stojí za pozornost kaple v Telči asi z poloviny 14. století, ale především kaple na [[Hradní kaple (Šternberk)|Moravském Šternberku]], kterou nechal vystavět Albert II. ze Šternberka, rádce a dvořan ve službách Karla IV, který zažil pozoruhodnou církevní kariéru, stal se biskup biskupem ve Schwerinu, Litomyšli a arcibiskupem magdeburským.
 
Doba Václava IV. se nese ve znamení pokračování předešlých trendů, rovněž v této době registrujeme několik hradních kaplí, které zanikly (Hradové Střímělice, Hrubá Skála, Hrubý Rohozec, Škvorec, Trosky, Zvířetice, Děčín nebo Opočno), ale řada se jich zachovala. V prvé řadě je nutné zmínit kapli na hradě Jenštejn, kterou si nechal vystavět pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Jednalo se o kapli s drobným polygonálním presbytářem umístěnou ve válcové věži. S další kaplí umístěnou ve věži se setkáme v Mikulově, která byla založena roku 1380 bratry Janem a Jiřím z Lichtenštejna. Další dochovaná kaple se nachází na hradě Jíry z Roztok, Krakovci. Jde o palácovou kapli s chórem umístěným v arkýři. Jen o něco mladší je kaple na Egerberku, kde se jedná o kapli otevřenou do profánního sálu. Částečně se dochovala i nevelká kaple na Blatné, která bude později v 15. století výrazně přestavěna. V době kolem roku 1400 vznikla také menší kaple na Českém Krumlově. Později na počátku husitských válek byla přestavěna i původní kaple sv. Jiří. Již v době probíhajících válek vznikla pozoruhodná arkýřová kaple na Cimbrku u Koryčan.
Jedna z nejpozoruhodnějších hradních kaplí u nás vznikla již v 60. letech 15. století na hradě Lomnice. Stavebníkem zde byl Markvart z Lomnice a jeho manželka Markéta z Boskovic. Na stavbě se nejspíše podílela brněnská svatojakubská huť. Loď kaple je klenutá síťovou klenbou a směrem do nádvoří je opatřena arkýřovým presbytářem, který je flankován dvěma hrotitými okny. Na protější straně je na starší hradbě umístěna empora. V klenbě se dosud nacházejí gotické nástěnné malby, svorníky nesou heraldickou výzdobu a o v oknech arkýře jsou vitráže z počátku 16. století.
 
Královské stavby se v pohusitské době omezily na minimum. Jiří z Poděbrad si nechal vystavět na svém rodovém hradě v Liticích nevelkou kapli ve věži, kterou není možné označit jako královskou. Zbývá jen stavba nové kaple na [[Kaple Korunování Panny Marie (Křivoklát)|Křivoklátě]], která se odehrála v 80.–90. letech 15. století. Jednalo se o jednolodní kapli zakončenou polygonálním závěrem, která je zaklenuta síťovou klenbou svatovítského typu a je připojena k paláci. Základní schéma kaple je odvozené ještě ze 13. století, to některé badatele vedlo k přesvědčení, že spodní etáž kaple je ještě raně gotická, což je zjevný omyl. Kaple je mimořádně bohatě zdobena kamenickým dekorem, krásnými sediliemi a sochami na konzolách s baldachýny a fiálami, což z této kaple činní nehonosnější prostor celého pozdního středověku v Čechách, byť kvalita sochařské práce není nijak zvlášť vysoká.
 
Naproti tomu v případě šlechtických hradů je možné pozorovat proces, kdy se kaple zvětšuje a stává se plnohodnotnou součástí hradního areálu. Svou velikostí a uměleckým ztvárněním tak začíná konkurovat královským hradním kaplím.
Neregistrovaný uživatel