Hradní kaple: Porovnání verzí

Přidáno 841 bajtů ,  před 6 lety
(rozšíření textu)
značky: editace z Vizuálního editoru možné subjektivní formulace možné problémové formulace
 
== '''Hradní kaple 12. a 13. století''' ==
Hradní kaple na počátku existence vrcholně středověkých hradů, tj. v období konce 12. a v první polovině 13. století, nejsou příliš početné. Celkově jde v Čechách o osm lokalit, v prvé řadě je to kaple Všech svatých na Pražském hradě,<ref>Záruba, František: C[https://www.academia.edu/7845104/Capella_regia_-_kaple_V%C5%A1ech_svat%C3%BDch_na_Pra%C5%BEsk%C3%A9m_hrad%C4%9B._In_Castellologica_Bohemica_XII_2010_99-135 apella regia - kaple Všech svatých na Pražském hradě]. In: Castellologica Bohemica XII, 2010, 99-135</ref> Horšovský Týn, Velešín, Landštejn, Týnec nad Sázavou, Loket, Roudnice a Blatná. Jedná se o nepříliš ucelený a špatně dochovaný soubor, kterému dominuje typ jednolodní kaple s půlkruhovou apsidou (Kaple Všech svatých na Pražském hradě, Horšovský Týn, Velešín, Landštejn), méně časté jsou rotundy (Týnec nad Sázavou, Loket) a na Blatné a v Roudnici je otázka podoby kaple nejasná. Většinou byly tyto kaple přiloženy k paláci (kaple Všech svatých na Pražském hradě, Horšovský Týn, Velešín), popřípadě kaple byla zapojena do hradby (Loket) nebo se jednalo o integraci staršího kostela do nově vzniklého hradního areálu (Týnec nad Sázavou) a setkáváme se zde i s jedním příkladem kaplové věže (Landštejn). Na Moravě pak za zmínku stojí relikty románské kaple při paláci znojemského hradu, kapli na Brumově dokládají nalezené kamenické články a nedávno se podařilo lokalizovat románskou kapli na Lukově. Podoba kaplí je dána místní tradicí, zatímco na vztahu kaple k hradnímu areálu je možné pozorovat vlivy z přilehlých jižních a západních oblastí. V této etapě byl jediným stavebníkem hradních kaplí panovník nebo pražský biskup.
 
S prvními ohlasy gotiky v sakrálním prostoru hradní kaple se setkáme na Jindřichově Hradci, který lze datovat do 40. let 13. století. Jde o první kapli, u které předpokládáme polygonální závěr, který ale byl stále odsazen vítězným obloukem a jedná se o první palácovou kapli u nás.
Z výše uvedeného je zřejmé, že velká část stavebníků hradních kaplí patřila k nejvýznamnějším šlechtickým rodům a velmi často se jednalo o dvořany Karla IV. a Václava IV. Bohužel, řada kaplí této doby zcela zanikla a známe je jen z písemných pramenů.
 
== '''Pozdně gotické hradní kaple'''<ref>Záruba, František: [https://www.academia.edu/19642875/Hradn%C3%AD_kaple_doby_pod%C4%9Bbradsk%C3%A9_a_jagellonsk%C3%A9._In_Sborn%C3%ADk_studentsk%C3%A9_konference_v_r%C3%A1mci_mezin%C3%A1rodn%C3%ADho_v%C3%BDstavn%C3%ADho_projektu_EUROPA_JAGELLONICA_1386-1572_Um%C4%9Bn%C3%AD_a Hradní kaple doby poděbradské a jagellonské]. In: Sborník studentské konference v rámci mezinárodního výstavního projektu EUROPA JAGELLONICA 1386-1572, Umění a kultura ve střední Evropě za vlády Jagellonců, odevzdáno do tisku (leden 2013)</ref> ==
== '''Pozdně gotické hradní kaple''' ==
Husitské války přesměrovaly zájem stavebníků jiným směrem. Ve třicátých letech 15. století se sice setkáme se vznikem kaple v Poděbradech, ale jde o ojedinělý počin. Na husitských hradech se s kaplí setkáme jen na Drábských Světničkách, kde byla vysekána do pískovcové skály.
 
Neregistrovaný uživatel