Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 17 bajtů ,  před 3 lety
odborné úpravy v článku
* '''[[Betonářská výztuž|Betonářské]] oceli''' – na armovací drát nebo tyče ve stavebním průmyslu. Většinou nelegované nebo nízko legované oceli.
* '''Oceli na pružiny''' – „pérová ocel“ nebo též „pružinová ocel“, musí vykazovat dobré statické a dynamické vlastnosti a musí mít vysokou únavovou životnost. Vhodné jsou zde nelegované oceli s vyšším obsahem uhlíku a oceli slitinové se zvýšeným obsahem [[mangan]]u, [[chrom]]u, případně [[křemík]]u, (např. ČSN 12071 nebo ČSN 14260).
* '''Ocel k [[cementování]]''' – do této skupiny patří oceli s nízkým obsahem uhlíku, které mají i po [[kalení]] dobré plastickémechanické vlastnosti. Vysoké tvrdosti povrchu se dosahuje obohacením povrchových vrstev uhlíkem před kalením. (např. ČSN 412023, 412024, 412030, …)
* '''Ocel pro elektrotechnické plechy''' – pro výrobu jader [[transformátor]]ů a točivých strojů musí mít charakteristické magnetické vlastnosti, ale současně také schopnost k technologickému zpracování. Těmto účelům nejlépe vyhovují oceli s obsahem 1 až 4,5 % [[křemík]]u a s minimálním obsahem uhlíku a dalších legujících prvků.
* '''Hlubokotažné ocele''' – jsou používány na výrobu hlubokotažných plechů. Plechy musí vykazovat především dobré plastické vlastnosti. Tyto oceli jsou nízkouhlíkové s minimálním obsahem legujících prvků. Zlepšení mechanických vlastností a jejich stability se dosahuje mikrolegováním hliníkem, [[titan (prvek)|titanem]], [[vanad]]em, [[Bor (prvek)|borem]], [[zirkonium|zirkonem]] a [[niob]]em. Jsou to zejména materiály pro karosářské plechy (např. ČSN 412009).
* '''[[Korozivzdorná ocel|Korozivzdorné]], žáruvzdorné a žárupevné oceli''' – Jsou vysocelegované oceli, legované především chromem a niklem. Obsah chromu nad 8% rozpuštěného v oceli vytváří na vzduchu pasivní vrstvu [[Cr02|oxidu chromitého]], která brání další [[koroze|korozi]]. Nikl zvyšuje odolnost v agresivních prostředích (například kyselinách). Korozivzdorné oceli se dělí do čtyř hlavních skupin - martenzitické, feritické, austenitické a feriticko-austenitické. Nejběžnější – austenitické – jsou nemagnetické a používají se i pro výrobu nádobí, tzv. ocel '''18–10'''.
* '''Nástrojové oceli''' – jsou uhlíkové, středně legované a vysocelegované ocele nebo oceli rychlořezné (jsou samokalitelné) typicky s vyšším až vysokým obsahem uhlíku a používají se na výrobu různých nástrojů a forem. Označují se předčíslím 19. (např. ČSN 19855 - Nástroje na těžko obrobitelné materiály a pro nejvyšší výkony, zejména nože na kovy, vrtáky, zápichové nože,frézy, nástroje na ozubení apod.) Ocel uhlíková a ocel rychlořezná dosáhne při kalení stejné tvrdosti, ale ocel uhlíková drží tvrdost ostří (břitu) cca do 240 °C, vyšší teplotou začíná měknout. Ocel rychlořezná drží tvrdost ostří i při vyšší teplotě než 500 °C a obsahuje vysoký podíl karbidů [[wolfram]]u a [[molybden]]u. Ve srovnání s ocelemi uhlíkovýmí a středně legovanými umožňuje mnohem rychlejší obrábění a proto vznikl i název rychlořezná. Tato ocel se začala vyrábět už před 1. světovou válkou.
* Jako '''[[damascénská ocel]]''' je označovánoznačována materiálocel na výrobu šavlí, mečů, apod. Je známznáma svou vysokou pružností a pevností. Tento materiál však není jedním druhem oceli, ale sestává z různých druhů oceli, které jsou svařeny v ohni kováním (spojování materiálu za tepla).
 
== Recyklování ==
Ocel se [[Recyklace|recykluje]] již víc než 150 let a to hlavně z ekonomických důvodů. Je totiž levnější ocel recyklovat, než těžit [[železná ruda|železnou rudu]] a vynakládat finance na výrobu „nové“ slitiny. Finanční nároky výroby nové slitiny jsou ve srovnání s náklady na recyklaci obrovské. Recykluje se také proto, že ocel během procesu recyklace neztrácí žádné ze svých vlastností. Je to nejvíce recyklovaný materiál v [[Severní Amerika|Severní Americe]]. Energie ušetřená recyklováním oceli snižuje roční spotřebu energie průmyslu až o 75 %. Toto procento představuje množství energie dostačující k zásobování 18 milionů rodin po dobu jednoho roku. Recyklováním jedné tuny oceli se ušetří 1100 kg [[železná ruda|železné rudy]], 630 kg [[uhlí]] a 55 kg [[vápenec|vápence]]. V roce 2005 bylo recyklováno 76 milionů tun oceli.
 
V poslední době se každým rokem zrecykluje asi tři75 čtvrtě% z celkové roční produkce oceli. U některých druhů ocelových produktů je tento poměr ještě vyšší. Například v letech 2004 a 2005 bylo zrecyklováno 97,5 % tyčí a plátů z [[konstrukční ocel]]i. Výztužných ocelových tyčí bylo zrecyklováno asi 65 % z jejich celkové roční produkce. Konstrukční ocel tak typicky obsahuje asi 95 % recyklovaného materiálu. Oproti tomu lehčí typ oceli, jako je ocel válcovaná, obsahuje „pouze“ 30 % recyklovaného materiálu.
 
Ocelové tyče se vyrábí ve standardizovaných velikostech a tak se při jejich výrobě vyprodukujevznikne jen velmi málo [[odpad]]u (tento odpad je samozřejmě recyklovatelný). Na průměrně velký dvoupodlažní [[dům]] se spotřebuje množství oceli přirovnatelné k 6 zrecyklovaným autům. Na stejný [[dům]] s dřevěnou konstrukcí by padlo asi 40 - 50 [[strom]]ů.
 
Celosvětová poptávka po oceli neustále roste. Přestože zatím bylo oceli vyprodukováno obrovské množství, většina je stále v oběhu. Nejběžnější ocelové produktyvýrobky určené k recyklování jsou [[plechovka|plechovky]], [[automobil]]y, různá zařízení a ocel ze zbouraných budov. Můžeme odhadnout, že průměrné zařízení se skládá z 65 % z oceli. Auta obsahují až 66 % oceli.
 
Ocel je možné recyklovat v [[ocelárna|ocelárnách]] metodou oxidace v kyslíkových konvertorech. Většinou se však recykluje tavením v elektrických obloukových pecích (pro výrobu oceli s nízkým obsahem uhlíku) nebo v indukčních pecích (pro výrobu vysoce [[legovaná ocel|legovaných železných slitin]]).
Anonymní uživatel