Lotyšská osvobozenecká válka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m opravení překlepů a nepřesností značka: editace z Vizuálního editoru |
m standardizace; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - válka
|
| konflikt =
| obrázek = Lotyšsko-mapa.png
| popisek = ilustrační obrázek
|
| místo = Pobaltské státy
| trvání = 5. prosince 1918 - 11. srpen 1920
Řádek 13:
{{flagicon|Estonsko}} [[Estonsko]] <br />
{{flagicon|Velká Británie}} [[Spojené království|Velká Británie]] <br />
{{flagicon|Polsko}} [[Polsko]]
| strana2 =
státy bojující proti lotyšské nezávislosti:<br />
Řádek 21:
[[Soubor:United Baltic Duchy flag.svg|22px]] [[Spojené baltské vévodství]] <br />
[[Soubor:Flag of the German Empire.svg|22px]] [[Německé císařství]]<br />
[[Soubor:Flag of Russia.svg|22px]] [[Západoruská dobrovolnická armáda]]
| velitel1 = {{flagicon|Lotyšsko}} [[Janis Balodis]]
{{flagicon|Estonsko}} [[Ernst Põdder]] <br />
{{flagicon|Polsko}} [[Edward Śmigły-Rydz|Edward Rydz-Śmigły]]
| velitel2 =
[[Soubor:Flag_RSFSR_1918.svg|border|22px]] [[Dmitrij Naďožnyj]]<br />
Řádek 38:
| síla2 =
[[Soubor:Flag_RSFSR_1918.svg|border|22px]] 5.600-6.300 vojáků
[[Soubor:United Baltic Duchy flag.svg|22px]] 20.000 vojáků
| ztráty1 =
{{flagicon|Lotyšsko}} 3.046 mrtvých a 4.085 zraněných
{{flagicon|Estonsko}} 115 mrtvých a 500 zraněných
| ztráty2 =
[[Soubor:Flag_RSFSR_1918.svg|border|22px]] neznámé
Řádek 49:
== Příčiny války ==
Před první světovou válkou bylo celé území dnešního Lotyšska součástí [[Ruské impérium|Ruského impéria]]. Rusové se pokoušeli místní Lotyšskou populaci [[rusifikace|rusifikovat]] a Lotyši neměli žádnou moc na chodu vlastního území. Po vypuknutí války Němci zaútočili na území Litvy a fronta mezi carskou armádou a německým vojskem ustálila až na území Lotyšska. V roce 1917 vznikla Provizorní livoňská rada na území neokupovaném Němci a první volby do ní vyhráli bolševici. Po [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluci]] moc bolševiků výrazně vzrostla, a začali tak likvidovat veškeré odpůrce. Při další německé ofenzívě v roce 1917 byla dobyta Riga a v únoru 1918 už Německo ovládalo celé území Lotyšska. Bolševické Rusko využilo odporu Lotyšů k carskému režimu a prezentovalo [[Německé císařství]] jako stejné zlo. Podařilo se tak vytvořit lotyšskou armádu, která bojovala proti Němcům po boku bolševiků.
Německá armáda na východní frontě dominovala a bolševici byli nuceni uzavřít v roce 1918 [[Brestlitevský mír]]. Sovětské Rusko tak podstoupilo Německu Estonsko, Lotyšsko a velkou část Ukrajiny. V Pobaltí byl vytvořen německý loutkový stát [[Spojené baltské vévodství]], ve kterém držela moc místní německá šlechta. Hlavním městem se stala Riga.
Řádek 57:
[[Soubor:Latvian Independence War 1918.svg|thumb|left|250px|Situace v roce 1918 (německá armáda oranžově, estonská armáda fialově)]]
11. listopadu 1918 oficiálně skončila [[první světová válka]], a tím byl
[[Spojené baltské vévodství]] se v podstatě zhroutilo a jeho Regentská rada byla na konci listopadu 1918 rozpuštěna. Místní Němci ale nebyli odhodláni se vzdát a vytvořili společně se zbývajícími jednotkami německého císařství Zeměbranu (německy: Baltische Landeswehr), která začala bojovat proti nově vzniklému státu.
Nestabilní situace využili [[Komunistická strana Sovětského svazu|bolševici]], kteří chtěli celé Pobaltí opět připojit k Rusku. Na začátku prosince 1918 zaútočila [[Rudá armáda]] na Lotyšsko a 17. prosince 1918 vznikla v sovětském Rusku vláda tzv. Lotyšské socialistické sovětské republiky. Tato exilová vláda byla zformována lotyšskými komunisty, kteří chtěli zavést vládu proletariátu v Lotyšsku. Do jejího čela se postavil právník [[Pēteris Stučka]].
| |||