Východní fronta (první světová válka): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Přesun Německých vojsk na západ |
m standardizace; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - válka
|
| konflikt = [[První světová válka]]
| obrázek = Eastern Front (World War I).jpg|300px
| popisek =
|
| trvání = 17. srpna 1914 – 3. března 1918
| místo = [[Střední Evropa|Střední]] a [[východní Evropa]]
Řádek 13:
* Kolaps [[Ruské impérium|carského Ruska]] vedoucí k [[Ruská revoluce (1917)|revoluci]]
* [[Brestlitevský mír]], [[Bukurešťský mír]]
|
| strana1 = {{flagicon|Německé císařství}} [[Německé císařství]]<br />{{flagicon|Rakousko-Uhersko}} [[Rakousko-Uhersko]]<br />{{flagicon|Osmanská říše}} [[Osmanská říše]] <sup>([[1916]]–[[1917|17]])</sup><br />{{flagicon|Bulharsko}} [[Bulharské carství|Bulharsko]] <sup>([[1916]]–[[1917|17]])</sup>
| strana2 = {{flagicon|Ruské impérium}} [[Ruské impérium]] <sup>([[1914]]–[[1917|17]])</sup><br />{{flagicon|Rusko}} [[Ruská republika]] <sup>([[1917]])</sup><br />{{flagicon|Romania}} [[Rumunské království|Rumunsko]] <sup>([[1916]]–[[1918|18]])</sup><br />
Řádek 46:
'''Východní fronta''' byla [[válečná fronta|fronta]], která probíhala během [[první světová válka|první světové války]] ve [[východní Evropa|východní]] a [[střední Evropa|střední Evropě]]. Střetla se na ní vojska [[Německé císařství|Německého císařství]], [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a [[Bulharské carství|Bulharského carství]] proti vojskům [[Ruské impérium|Ruského impéria]] (později [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]) a [[Rumunské království|Rumunského království]]. Geografickým protějškem Východní fronty byla [[Západní fronta (první světová válka)|Západní fronta]].
Válka na Východní frontě probíhala především na historickém území [[Halič]]e (část dnešního Polska) a rovněž na území [[Bukovina (země)|Bukoviny]] (dnes součást Rumunska a Ukrajiny). Ruská armáda na počátku války překvapivě poměrně rychle zmobilizovala. Podnikla útok na Východní Prusko. V srpnu 1914 však [[německá armáda]] Rusy porazila v [[Bitva u Tannenbergu|bitvě u Tannenbergu]], ležícím ve Východním Prusku (dnes vesnice Stebark na území Polska).
Na jižní části východní fronty došlo v srpnu 1914 k bitvě u Krašniku, kde byla ruská armáda poražena [[Rakousko-uherská armáda|rakousko-uherskou armádou]]. Situace se obrátila v [[bitva o Halič|bitvě o Halič]], ruská armáda postoupila do Karpat, na východní Slovensko a do Slezska, ohrožovala české země. Rusové v té době získali také značnou část Bukoviny, až k západnímu pohraničí v okolí obce Kirlibaba (Cârlibaba). Odtud byli od začátku roku 1915 postupně vytlačováni zpět na východ.{{Zdroj?}}
Řádek 80:
| isbn = 978-80-904272-8-0
| jazyk =
}}</ref> O rok později na ni měla navázat [[Kerenského ofenzíva]], která však byla odražena. Ruská armáda musela ustoupit, při čemž ztratila i velkou část území dobytého při Brusilovově ofenzívě roku 1916.
Boje na východní frontě ustaly až v roce 1917, z důvodu revolucí, které se začaly projevovat v Rusku; bolševická revoluce v čele s Leninem (komunismus, bolševici slibují ukončení války) a hnutí za abdikaci cara Mikuláše II. Dne 7. listopadu 1917 proběhla v Rusku [[Říjnová revoluce]]. 26. listopadu zahájili představitelé bolševiků jednání o míru.<ref name="pacner33">{{Citace monografie
Řádek 93:
| strany = 33-37
| isbn = 978-80-7243-597-5
}}</ref> Podmínky ústředních mocností však byly velmi tvrdé, a tak zprvu nebyla dohoda uzavřena. V únoru 1918 zahájily Centrální mocnosti nový všeobecný útok proti Rusku.<ref name="pacner33" /> 3. března podepsalo Rusko [[Brestlitevský mír]] a přestalo válčit. To umožnilo Německu přesunout vojsko na [[Západní fronta (první světová válka)|Západní frontu]].<ref name="pacner37">Pacner 2012, s. 37-40</ref>
== Odkazy ==
| |||