Maďarsko-československá válka: Porovnání verzí

{{Infobox - válka

| konflikt =

| obrázek = Josef Šnejdárek v Banské Štiavnici.jpg

| popisek = ilustrační obrázek

| trvání = [[1918]]–[[1919]]

| místo = [[Slovensko]], [[Sedmihradsko]], [[Podkarpatská Rus]] a [[Maďarsko]] (území bývalého [[Uhersko|Uherska]])

| příčina = Maďarská snaha získat zpět ztracená území, které [[Maďaři]] ovládali jako součást [[Uhersko|Uherska]]

| výsledek = Vítězství malé dohody; vznik [[Maďarské království|Maďarského království]]

| strana1 = '''[[Malá dohoda]]''':<br />[[Soubor:Flag of Bohemia.svg|22px]] [[Československo]]<br />{{flagicon|Rumunsko}} [[Rumunské království]]<br />[[Soubor:Flag of the Kingdom of Yugoslavia.svg|22px]] [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]]<ref>Priscilla Mary Roberts, [http://books.google.com.au/books?id=TogXVHTlxG4C&pg=PA1824&dq=hungary+1919+serbia+demarcation+line&hl=en&ei=hMRxTqbxMOXvmAXzwJH2CQ&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=7&ved=0CEgQ6AEwBg#v=onepage&q&f=false World War I: A Student Encyclopedia], ABC-CLIO, 2005, p. 1824</ref><ref>Miklós Lojkó, [http://books.google.co.uk/books?id=q-IOJWicco8C&pg=PA13&dq=Serbia+troops+1919+Hungary&hl=en&ei=fkt2Tp7CAofX8gOGpOn4DQ&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=7&ved=0CE4Q6AEwBg#v=onepage&q=Serbian&f=false Meddling in Middle Europe: Britain and the 'Lands Between, 1919-1925], Central European University Press, 2006, p. 13</ref><br />[[Soubor:Flag of France.svg|22px|border]] [[Francie]]<br />[[Soubor:Flag of Italy (1861-1946) crowned.svg|22px]] [[Itálie]]<br />[[Soubor:Flag of Hungary (1920–1946).svg|22px]] [[Maďarské království|Národní armáda]]

| strana2 = [[Soubor:Civil Ensign of Hungary.svg|border|22px]] [[Maďarská demokratická republika]]<br />[[Soubor:Red flag.svg|border|22px]] [[Maďarská republika rad]]<br />[[Soubor:Civil Ensign of Hungary.svg|border|22px]] [[Slovenská ľudová republika]]<br />[[Soubor:Red flag.svg|border|22px]] [[Slovenská republika rad]]<br />'''Podpora:'''<br />[[Soubor:Flag of Russian SFSR.svg|22px]] [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]<ref>http://books.google.com.au/books?id=GjY7aV_6FPwC&pg=PA575&dq=1919+romania+hungary+war&hl=en&ei=b05wTsL4BLGkiAefg4DaCQ&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=18&ved=0CIMBEOgBMBE#v=snippet&q=%22russia%20provided%20statements%3A%22&f=false</ref>

Obsazení Slovenska dostalo na starost pro tento účel vzniklé Velitelství operujících československých vojsk na Slovensku do jehož čela byl postaven generál [[Josef Štika]]. Pod jeho pravomoc podléhaly především dobrovolnické jednotky tvořené z velké části [[Sokol (spolek)|Sokoly]], posádky českých pluků a posilovaly je postupně útvary vracející se z fronty, většina sil však byla v té době vázána vojenským zajišťováním pohraničí, kde německá menšina vyhlásila samostatné provincie [[Německé Čechy|Deutschböhmen]], Sudetenland, Böhmerwald a Deutschsüdmähren.

 

 

8. listopadu byla vyjednána mezi nadporučíkem Ripkou a maďarským majorem Brandstätterem dočasná demarkační linie, vedoucí od Devínské Nové Vsi na Malinský vrch a dále na Malé Karpaty a zůstala platnou až do konce roku [[1918]]. Ripka proto dostal posily, čímž se jeho síly rozrostly na 500 mužů a obsadil podle úmluvy území ke Stupavě až k Devínskému Jazeru.

Protože v [[Žilina|Žilině]] byly maďarské jednotky, které částečně Římka ohrožovaly, vyslalo sem české velitelství další jednotky, jimž velel kapitán Kurz, který 12. listopadu bez boje obsadil Žilinu a chystal se postupovat na [[Ružomberok]], což bylo zmařeno poškozením mostu u Kralovan.

 

 

Mezitím na Slovensko dorazila I. rota československých námořníků, která zaujala obranu u [[Púchov]]a a Zem. Kotešové. Také dorazil na Slovensko III. prapor 1. dobrovolnického pluku a I. prapor 2. dobrovolnického pluku a 30. listopadu obsadil [[Piešťany]] a [[Hlohovec]]. Tím vznikla [[Trenčínská skupina]], jejíž velení převzal 18. listopadu podplukovník Šembera.

 

=== Velení získává plukovník Schöbl ===

 

Schöbl se rozhodl obsadit Nitranské údolí a Nížinu čímž by se Holíčská a Trenčínská skupina spojila. Tato operace měla začít 6. prosince. Již 4. prosince však došlo k prvním bojům, když Maďaři napadli neúspěšně Hlohovec. 5. prosince došlo na úseku I. námořní roty u Zem. Kotěšové k boji s maďarskou posádkou Žiliny. Maďaři v něm utrpěli těžkou porážku a ustoupili z Žiliny, kterou obsadily československé jednotky. 6. prosince Maďaři znovu zaútočili na Hlohovec a opět byli donuceni k ústupu. 7. prosince přišly do Hlohovce další české posily, které do 10. prosince obsadily města Sereď, Modra a Pezinok.

 

=== Obsazení jižního Slovenska ===

 

V noci z 2. na 3. ledna obsadily [[Lučenec]], 9. ledna bez boje [[Nové Zámky]], 10. ledna [[Komárno]]. Do 11. ledna bylo od Maďarů vyčištěno povodí [[Ipeľ]]u přes Kováčovou, Bušince, Mikušovce k Pinciné.

 

 

16. ledna byl obsazen jižní břeh [[Ipeľ]]u. Do 18. ledna byla ve východní části jižního Slovenska obsazena města [[Perečín]], Velký Berezný, [[Užok]], Veľké Kapušany a [[Vajany]]. Do 20. ledna bylo pod československou kontrolou celé území Slovenska.<ref>{{Citace elektronické monografie

Soubor:Čs. dělostřelectvo v boji s Maďary na jižním Slovensku 1919.jpg|Čs. dělostřelectvo ostřeluje maďarské pozice na jižním Slovensku

Soubor:Čs. pancéřový vlak použitý v bojích s Maďary na Slovensku 1919.jpg|Čs. pancéřový vlak na Slovensku

Soubor:Stráž na mostě v Komárně.jpg|Stráž čs. legií na mostě v [[Komárno|Komárně]]

Soubor:Čs. námořníci na frontě u Parkáně naproti Ostřihomi.jpg|Čs. námořníci v dnešním [[Štúrovo|Štúrovu]], v pozadí maďarská [[Ostřihom]]

}}

* {{Citace monografie | příjmení = Tomášek | jméno = Dušan | odkaz na autora = | titul = Nevyhlášená válka : boje o Slovensko 1918-1920 | vydavatel = Epocha | místo = Praha | rok = 2005 | isbn = 80-86328-68-6 | počet stran = 260}}

* Grecu Dan: The Romanian military occupation of Hungary. http://membres.lycos.fr/dgrecu/OcH.html

* A Country Study: Romania, Federal Research Division Library of Congress, (chapter: Greater Romania and the Occupation of Budapest) 1989 http://memory.loc.gov/frd/cs/rotoc.html