Obrana Brestské pevnosti (1941): Porovnání verzí

| Střetnutístřetnutí = Obrana Brestské pevnosti (1941)

| komentářpopisek = Brána do Brestské pevnosti

'''Obrana Brestské pevnosti''' se uskutečnila od prvních výstřelů [[Operace Barbarossa]] [[22. červen|22. června]] do [[30. červen|30. června]] [[1941]], přičemž drobné boje a přestřelky trvaly až do konce července [[1941]]. Stala se symbolem sovětského odporu během prvních dnů [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké války]]. V roce [[1965]] pevnost obdržela čestný titul ''Pevnost-hrdina''.

[[22. červen|22. června]] 1941 ve 3.15 zahájilo německé [[dělostřelectvo]] mohutnou dělostřeleckou přípravu, což nepřipravené obránce velmi překvapilo. Půl hodiny poté zahájila 45. pěší divize [[Wehrmacht]]u pod vedením Fritze Schliepera útok na pevnost. Němcům se podařilo odstranit nálože pod [[most]]em, vedoucím přes řeku [[Bug]] a jejich vojska tak mohla postupovat k jádru pevnosti. Byl uskutečněn i obojživelný útok německých vojsk přes řeku. V řadách sovětských vojáků propukl [[chaos]], avšak [[velitel]]ům se nakonec podařilo zorganizovat odpor a provést protiútok, při němž byl německý postup zastaven. Němci přišli o výhodu momentu překvapení a museli se uchýlit k obléhání.

[[Soubor:Belarus-1995-Bill-50000-Obverse.jpg|thumb|Pevnost Brest na běloruských bankovkách]]

24. června sice velitelství 45. německé pěší divize hlásilo, že se pevnost podařilo ovládnout, ovšem ve skutečnosti se ale jednalo pouze o chlácholení [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]], který se pozastavoval nad tím, že boje v [[Brest (Bělorusko)|BrestBrestu]]u nejsou u konce. Němcům se podařilo dobýt některé opěrné body, avšak sovětský odpor na různých místech pevnosti dál pokračoval; Němci nasadili [[tank]]y, [[slzný plyn]] a [[plamenomet]]y, ovšem odpor neustával.

26. června instalovali na Severním ostrově mohutnou nálož a po obrovské explozi se vzdalo 450 otřesených obránců pevnosti. Na břehu řeky byly umístěny [[světlomet]]y, které měly sovětským vojákům zabránit v pronikání k řece pro vodu, které byl na rozdíl od [[Potravina|potravin]] velký nedostatek. 27. června Němci nasadili do obléhání těžké [[dělostřelectvo]] ráže 540 a 600 mm, byly rovněž používány těžké [[bombardér]]y s 500 kg a 1 800 kg [[Letecká puma|pumami]]. Východní pevnost, ve které byl odpor největší, se vzdala až v samotném závěru června. Jeho velitel major [[Ivan Zubachov]] byl odvlečen do [[Koncentrační tábor|koncentračního tábora]], kde později zemřel, [[politický komisař]] [[Jefim Alexejevič Fomin|Jefim Fomin]] byl z "titulu" politruka a [[Židé|ŽidŽida]]a zastřelen.

I když se sovětsko-německá fronta nacházela v závěru června už 300 km východně, někteří obránci dále pokračovali v činnosti. Po dvou týdnech tvrdých bojů a bombardování byla zajata většina obránců pevnosti. Dne 8. července velení 45. divize hlásilo do ústředí, že došlo k úplnému ustání bojů v pevnosti. To však nebylo zcela pravdivé, protože i nadále se útrobách pevnosti nacházely zbytky obránců. O tom svědčí i nápisy na stěnách pevnosti, např. ''"Zemřeme, ale pevnost neopustíme"'' či ''"Umírám, ale nevzdám se. Sbohem. 20. 7. 1941."'' Mezi nejznámější obránce patřil major [[Pjotr Michajlovič Gavrilov|Pjotr Gavrilov]], který od 22. června do 23.července [[1941]] vedl obranu Západního opevnění [[Brestská pevnost|Brestské pevnosti]]. Dokázal pod svým [[velení]]m sjednotit všechny vojáky a velitele jednotek, co zůstali naživu a uzavřel nejvíc zranitelná místa proražená nepřítelem.

23. července utrpěl od dělostřeleckého tříštivého náboje těžké [[zranění]] a v bezvědomí byl zajat. Léta války strávil v německých [[Koncentrační tábor|koncentračních táborech]] Hammelburg a Ravensbrück, kde zkusil všechny hrůzy zajetí. Válku však přežil.

Za [[Josif Vissarionovič Stalin|StalinStalinovy]]ovy éry se nesmělo o bojích v pevnosti mluvit z toho důvodu, že všichni, kteří se vzdali, byli pro Stalina zbabělci a [[zrada|zrádci]]. Situace se změnila až po jeho [[smrt]]i, kdy sovětský historik [[Sergej Smirnov]] napsal knihu o pevnosti a zajímal se o [[osud]] těch, kteří přežili. Pevnost a jeho obránci byli poté rehabilitováni. 8. května [[1965]] Brest obdržel čestný titul ''pevnost-hrdina'' a v roce [[1971]] byla [[Pevnost (stavba)|pevnost]] otevřena jako památník.

* Кристиан Ганцер (руководитель группы авторов-составителей), Ирина Еленская, Елена Пашкович [и др.]: Брест. Лето 1941 года. Документы, материалы, фотографии. Смоленск: Инбелкульт, 2016. ISBN 978-5-0007600-030076030-7 [https://www.academia.edu/20656900/Брест._Лето_1941_г._Документы._Материалы._Фотографии]