Operace Suvorov: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odstraňuji šablonu {{link FA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira)
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m standardizace; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - válka
| Střetnutístřetnutí = Operace Suvorov
| konflikt = [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velká vlastenecká válka]]
| imageobrázek =
|komentář popisek = Sovětští civilisté v ruinách Smolenska
| trvání = [[7. srpen]] [[1943]] - [[2. říjen]] [[1943]]
| místo = [[Sovětský svaz]]
Řádek 17:
|}}
 
'''Operace Suvorov''', nazvaná též jako '''Druhá bitva o Smolensk''' či '''Smolenská operace''' probíhala od 7. srpna do 2. října [[1943]]. Jednalo se o zdlouhavé a těžké boje, které skončily osvobozením [[Smolensk]]a a okolí od německé okupace.
 
== Situace před bitvou ==
 
Po skončení [[bitva u Kurska|bitvy u Kurska]] ztratilo německé velení poslední šanci udržet na východní frontě rovnováhu sil. Sovětská vojska vytlačila [[Wehrmacht]] z ruských oblastí [[Sovětský svaz|SSSR]], Rudá armáda osvobodila [[Orjol|Orel]] a [[Belgorod]] a [[23. srpen|23. srpna]] [[1943]] byl osvobozen ukrajinský [[Charkov]]. Počátkem srpna 1943 [[Adolf Hitler|Hitler]] přikázal budovat tzv. ''Ostwall'', obrannou linii ''Panther-Wotan'', sahající od [[Finský záliv|Finského zálivu]] až k [[Azovské moře|Azovskému moři]]. Jedním z center obrany se mělo stát město [[Smolensk]], které bylo klíčovým dopravním uzlem a jehož zhroucení by znamenalo vážnou trhlinu v německé koncepci obrany. Nejdůležitější oporou této linie byla třetí největší evropská řeka [[Dněpr]], která měla dle Hitlera zadržet postup Rudé armády. Tato obranná linie se stala cílem sovětského letního a podzimního tažení a její dobytí se nazývá jako [[bitva o Dněpr]]. Smolenská bitva bývá někdy uváděna jako součást této gigantické operace.
 
Němci si byli vědomi významu [[Smolensk]]a a proto se na sovětský útok náležitě připravili. Ve velkém pásmu do hloubky až 130 km bylo vybudováno několik mohutných obranných linií, které sestávaly jak z lehkých opevnění, tak z betonových pevnůstek, protitankových i protipěchotních zátarasů, minových polí, vodních příkopů, a dalších obranných zařízení. [[Němci]] měli výhodu lepších komunikací než Sověti a po kolejích mohli přepravovat jak zásoby z okupované Evropy, tak měli umožněnu přepravu vojsk z jiných částí fronty.
Řádek 27:
== Sovětské útoky ==
[[Soubor:Map detail of smolensk operation.jpg|thumb|left|Deail Smolenské operace]]
První sovětský útok na německá postavení začal [[7. srpen|7. srpna]] v časných ranních hodinách mohutnou dělostřeleckou přípravou. V 6.30 hodin zahájily jednotky Rudé armády postup na [[Rosavl]] a [[Smolensk]]. Útočící vojska však narazila na dobře zkonsolidovanou obranu a postup se zastavil. Německá vojska začala podnikat protiútoky podporované tanky. Aby došlo k znemožnění přesunu německých vojsk v týlu, sovětští partyzáni zahájili koordinované sabotážní akce proti železnici. Přes všechnu snahu [[Rudá armáda|Rudé armády]] však k rychlé porážce Němců nedošlo. Poziční boje se střídajícími se útoky a protiútoky trvaly nadále.
 
Na konci měsíce srpna došlo k zahájení [[Bitva o Dněpr|bitvy o Dněpr]]. I na smolenském úseku se dala [[Rudá armáda]] znovu do pohybu. Její nový útok začal 28. srpna 90 minutovou těžkou dělostřeleckou palbou a leteckými útoky. Poté zaútočila sovětská vojska, která uskutečnila průlom do hloubky až 25 kilometrů. Následující den došlo k dalším útokům sovětských tankových sborů, které dosáhly okolí města [[Jelňa]]. 30. srpna se sovětská vojska pokusila Jelňu obklíčit a Němci byli nuceni město vyklidit. 3. září dosáhla Rudá armáda na tomto úseku východní břeh Dněpru. Dobře se začala vyvíjet i situace u [[Brjansk]]a a i zde se podařilo sovětským vojskům vytlačit německé síly.
Řádek 33:
== Závěrečná fáze operace ==
 
Počátkem září byla útočící sovětská vojska doplněna zálohami a připravena na další pokračování útoku. [[7. září]] došlo k další dělostřelecké přípravě, po níž následoval útok sovětských vojsk. Po čtyřech dnech bitvy obsadila [[Rudá armáda]] město [[Duchovščina]], které bylo klíčem ke [[Smolensk]]u. 19. září byla prolomena fronta na 40 kilometrovém úseku a 25. září byl konečně osvobozen [[Smolensk]]. Fronta se zastavila 2. října na čáře [[Vitebsk]] - [[Orša]] - [[Mohylev]].
Smolenská operace byla rozhodným sovětským vítězstvím avšak za cenu velkých ztrát. Jestliže [[Nacistické Německo|Němci]] měli 200 - 250 tisíc mrtvých a raněných, ztráty Rudé armády činily 450 tisíc mrtvých a raněných. Sověti postoupili o 200-250 kilometrů na západ a zajistili si důležité strategické město, které bylo přístupem k [[Moskva|Moskvě]]. Osvobodili území, které bylo dlouho pod německou okupací a kde byly páchány jednotkami [[Waffen SS]], [[Einsatzgruppen]] i [[Wehrmacht]]u válečné zločiny. V oblasti byl zničen téměř veškerý průmysl a velká část zemědělství. Ve [[Smolenská oblast|Smolenské oblasti]] bylo zničeno téměř 80 % domů ve městech a 50 % na venkově, vážně byla poničena i infrastruktura.