První libanonská válka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
opravy po botovi |
m standardizace; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=válečném konfliktu, který vypukl v létě roku 1982|druhý=podobném konfliktu z roku 2006|stránka=Druhá libanonská válka}}
{{Infobox - válka
|
| konflikt = Arabsko-izraelský konflikt
| obrázek = Troepen idf.jpg
| velikost obrázku = 300px
|
| trvání = červen – září [[1982]]
| místo = jižní [[Libanon]]
Řádek 63:
| příjmení = Country Studies}}</ref> Vojenské akce byly ale nakonec ze strany Izraele zastaveny, neboť se nedařilo palestinské pozice úplně zničit a navíc obyvatelé ostřelovaných izraelských měst se dali na panický útěk (město Kirjat Šmona opustilo více než 70 % jeho obyvatel).<ref name="Black+Morris 390"/>
[[24. červenec|24. července]] vyjednal velvyslanec [[Spojené státy americké|USA]] [[Philip Habib]] zastavení palby, ale incidenty pokračovaly dál. V příštích 11 měsících, podle tvrzení Izraele, OOP porušilo zastavení palby ve 270 případech, přičemž bylo zabito 29 Izraelců a více než 300 jich bylo zraněno.
V srpnu 1981 byl [[Ministr obrany Izraele|izraelským ministrem obrany]] jmenován [[Ariel Šaron]], který zastával názor že ''„... libanonský problém musí být vyřešen jednou provždy...“'').<ref name="Black+Morris 390"/> Rozšířil již připravený plán na invazi do Libanonu ([[Operace borovice]]). Vznikly tak dva plány; „Malá borovice“ (což byl původní plán) a „Velká borovice“, který počítal s obsazením velké části Libanonu až k dálnici Bejrút - [[Damašek]] (a její přerušení).<ref name="Black+Morris 390"/> Plán Operace Velká borovice ale narazil v izraelské vládě na odpor a Šaron tedy dále předkládal ministrům jen plány Operace Malá borovice. Generálům IOS ale předložil k rozpracování plány Velké borovice.<ref name="Black+Morris 390"/>
[[21. duben|21. dubna]] [[1982]], po zabití izraelského důstojníka v Libanonu, zaútočilo izraelské letectvo proti Palestinci kontrolovanému pobřežnímu městu [[Damur]] a zabilo 23 lidí. Podle [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] došlo v období mezi srpnem 1981 a květnem 1982 k 2096 případům narušení libanonského vzdušného prostoru a k 652 případům narušení libanonských výsostných vod.
Řádek 74:
==== Mosad a Aman ====
V dubnu [[1975]] se na jednu z [[Evropa|evropských]] základen [[Mosad]]u obrátil zástupce jedné z [[Křesťanství|křesťanských]] milicí účastnících se probíhající občanské války v Libanonu se žádostí o poskytnutí dodávek zbraní a financí. Izraelská vláda jednala opatrně a zaslala pouze dodávku lehkých zbraní. Mosad se zároveň stal prostředníkem pro jednání mezi libanonskou křesťanskou Falangou a izraelskou vládou.<ref>''Mosad, izraelské tajné války.'' S. 385-386</ref>
[[Aman (zpravodajská služba)|Aman]] se zpočátku, společně s Mosadem podílel na jednání s [[Katáib|falangisty]], ale posléze se jeho činnost omezila na vyhotovování zpráv a hodnocení o situaci v Libanonu. V nich vyslovoval pochybnosti o spolupráci s křesťanskými milicemi a poukazoval na jejich nedostatky, zejména nejednotnost a nespolehlivost (falanga do roku [[1978]] udržovala úzké vztahy se Sýrií a od Izraele požadovala pouze zbraně, aniž za to byla ochotna cokoliv poskytnout).<ref name="Black+Morris 386-387">''Mosad, izraelské tajné války.'' S. 386-387</ref>
Poté, co nový izraelský premiér Menachem Begin v roce [[1977]] otevřeně mluvil o ''„izraelské povinnosti zabránit [[genocida|genocidě]] křesťanů“'', Aman ministerského předsedu varoval, že za eskalaci násilí nesou zodpovědnost křesťanští falangisté, nikoliv Syřané.<ref name="Black+Morris 386-387"/>
Když byly Sýrií v údolí [[Bikáa]] připraveny pozice pro protiletadlové baterie (ale zbraně do nich nebyly umístěny), žádali falangisté vojenskou intervenci Izraele. Aman celou akci vyhodnotil jen jako varovné gesto Sýrie vůči Izraeli a falangistickou žádost jako pokus zatáhnout IOS do libanonské občanské války. S šéfem Amanu souhlasil i ředitel Mosadu [[Jicchak Hofi]].<ref>''Mossad, izraelské tajné války.'' S. 388-389</ref>
Po jmenování Ariela Šarona ministrem obrany Izraele byly názory Amanu i jejího ředitele [[Jehošua Saguj|Jehošuy Saguje]] prakticky ignorovány. V srpnu téhož roku, poté, co mohutně narostl objem dodávek zbraní falangistům, převzalo úlohu (a logistické zabezpečení dodávek) od Mosadu izraelské ministerstvo obrany. Mosad pouze zabezpečoval předávání informací mezi oběma stranami. Po jmenování Ariela Šarona ministrem obrany Izraele navázali falangisté kontakty přímo s tímto ministrem a Mosad byl postaven stranou.<ref>''Mosad, izraelské tajné války.'' S. 391</ref>
V období samotného plánování invaze, začátkem roku 1982, Aman varoval, že v případě postupu IOS k Bejrútu může izraelská armáda v této oblasti uvíznout. Navíc se nelze spoléhat na falangisty, kteří na úkoly kladené jim v invazních plánech (dobytí [[Islám|muslimské]] části Bejrútu) nestačí. Tento názor zastával i Mosad a obě zpravodajské služby se proti plánu A. Šarona na velkou invazi do Libanonu otevřeně postavily.<ref>''Mosad, izraelské tajné války.'' S. 394</ref> Později, v květnu téhož roku, Saguj varoval, že falangisté nehnou ani prstem aby izraelské invazi pomohli a Izrael se navíc dostane do velkého střetnutí se syrskou armádou vybavenou raketovými zbraňovými systémy.<ref>''Mosad, izraelské tajné války.'' S. 395</ref>
Řádek 132:
=== 9. červen (středa) ===
* Jednotky generálů Mordechaje a Jarona se spojily v ústí řeky Auali.
* Ve východní části Libanonu došlo k frontálnímu střetu izraelských a syrských jednotek.
* Ve 14:00 započala operace, během níž bylo kombinací leteckých, raketových a dělostřeleckých úderů na pozice syrských radarových stanic a protileteckých baterií. Izraelská armáda nasadila pro tuto operaci rakety země-země, dalekonosná děla a 40 bojových letadel [[McDonnell F-4 Phantom II|Phantom]], [[Douglas A-4 Skyhawk|Skyhawk]] a [[IAI Kfir|Kfir]]. Syrská armáda proti útoku nasadila své stíhací letouny. Bylo zničeno 17 syrských baterií a sestřeleno 29 syrských letounů při nulových ztrátách izraelského letectva.
Řádek 151:
=== 13. červen (neděle) ===
* Jednotky gen. Jarona se spojily s jednotkami falangistů poblíž [[Ba'abde]]. Dálnice Bejrút-Damašek byla přerušena.
* Izraelské jednotky dosáhly předměstí Bejrútu a zahájily jeho obléhání.
{{Viz též|Obléhání Bejrútu}}
| |||