Bitva u Karrh: Porovnání verzí

Odebráno 6 bajtů ,  před 3 lety
m
standardizace; kosmetické úpravy
m (Odstraňuji šablonu {{link FA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira))
m (standardizace; kosmetické úpravy)
{{Infobox - válka
| Střetnutístřetnutí = '''Bitva u Karrh'''
| konflikt = [[Římsko-parthské války]]
| obrázek = Parther reich.jpg
| popisek = Rozsah parthské říše
| komentářpopisek = Rozsah parthské říše
| trvání = [[53 př. n. l.]]
| místo = Karrhy (dnešní [[Harran]] v [[Turecko|Turecku]])
| ztráty2 = velmi malé
|}}
'''Bitva u Karrh''' byla svedena v roce [[53 př. n. l.]] poblíž [[Parthská říše|parthského]] města [[Harran|Karrhy]] mezi [[Starověký Řím|římským]] vojskem vedeným [[Marcus Licinius Crassus|Markem Liciniem Crassem]] a vojskem [[Parthové|Parthů]] v čele se [[Súrénas|Súrénem]], vojevůdcem [[Šáhanšáh|krále králů]] [[Oródés II.|Oróda II.]]
 
== Předehra bitvy ==
[[Marcus Licinius Crassus]] měl ze všech tří [[triumvirát|triumvirů]] nejslabší pozici v Římě. Byl sice ze všech tří nejbohatší, ale slávou se žádnému z nich nemohl rovnat. [[Julius Caesar|Caesar]] v té době úspěšně bojoval v [[Galie|Galii]] a [[Pompeius]] si již dříve získal slávu při svém východním tažení. Pro zvýšení své prestiže v Římě tedy zahájil Crassus ze [[Sýrie]] se sedmi [[Římská legie|legiemi]] v roce [[53 př. n. l.]] tažení proti parthské říši. Po několikadenním pochodu po proudu řeky [[Eufrat]] opustil bezpečí řeky a vydal se na rovinatou [[poušť]]. Parthové disponovali vynikající [[Jezdectvo|jízdou]] a Crassovo rozhodnutí vydat se přes poušť bylo největší chybou jeho života.
 
Na počátku tažení nekladli [[Parthové]] Římanům žádný odpor. Při pochodu do nitra [[Parthská říše|Parthie]] zvolil Crassus klasické rozestavení vojska – roztáhl své jednotky do linie a na křídla umístil jízdu. Avšak pak si to rozmyslel a vytvořil čtvercovou formaci (každou stranu čtverce tvořilo 12 [[Kohorta|kohort]] a část jízdy). Jeho legie pronikly až k řece Balissos, kde se chtěli římští velitelé utábořit. Avšak Crassus byl jiného názoru a rozhodl se pochodovat dále. Zde však již čekal nepřítel.
 
== Průběh bitvy ==
Proti sedmi římským legiím (asi 45 000 mužů) stálo 10 000 jízdních lučištníků a 1 000 elitních parthských jezdců ([[Řečtina|řecky]] zvaných ''katafraktoi''). Jakmile byli Římané na dosah, uslyšeli obrovský hluk parthských [[Buben|bubnů]] a [[trubka|trumpet]]. Poté zahájili Parthové útok, ale jejich snaha zahnat Římany za pomoci dlouhých [[kopí]] nevyšla. Súrénas tedy své muže stáhl a nařídil jim obklíčit římskou formaci. Crassus odpověděl vysláním lehkooděnců. Jejich útok však skončil pod parthskými [[šípy]]. Když si Crassus uvědomil sílu nepřítele, bylo již pozdě. Súrénas svojí armádou Římany obklopil a ze všech stran nařídil svým mužům pálit na bezmocné protivníky. Poté co se Římané pokusili o protiútok, parthská jízda ustoupila, ale i nadále vystřelovala šípy.
 
V tomto okamžiku nařídil Crassus svému synovi Publiovi, aby se s 1 300 jezdci, osmi kohortami a 500 lučištníky pokusil vymanit z obklíčení. Publiovi se podařilo přinutit Parthy ústupu, ale místo aby čekal na zbytek armády, vydal se pronásledovat ustupující Parthy. Ti ústup pouze předstírali, náhle se obrátili zpět a spolu s čerstvými silami obklíčili a pobili Publia i s jeho armádou. Poté jeho hlavu nabodli na oštěp, projížděli s ní kolem skleslých Římanů a začali opět podnikat drobné výpady.
1 085 123

editací