Východoněmecké povstání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m pravopis |
m standardizace; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - válka
|
| konflikt = [[Studená válka]]
| obrázek = Stamp Germany 2003 MiNr2342 17. Juni.jpg
| popisek = ilustrační obrázek
|
| trvání = [[16. červen|16.]] - [[18. červen]] [[1953]] <br />
v některých obcích ještě do [[červenec|července]] [[1953]]
Řádek 12:
Špatné životní podmínky
| výsledek = Potlačení povstání
|
| strana1 = {{flagicon|NDR 1949}} [[Německá demokratická republika|Východoněmečtí]] občané
| strana2 = {{flagicon|NDR 1949}} [[Německá demokratická republika]] <br />
Řádek 18:
| velitel1 =
| velitel2 = {{flagicon|NDR 1949}} Frtiz Selbmann <br />
{{flagicon|Sovětský svaz}} [[generálmajor|genmjr.]] Dibrov
| síla1 = '''Dopoledne 16. červen:'''
* asi 300 stavebních dělníků
Řádek 36:
}}
'''Východoněmecké povstání roku 1953''' ([[němčina|německy]] ''Aufstand des 17. Juni'') bylo povstání východoněmeckého obyvatelstva proti východoněmecké vládě. Začalo v [[Berlín]]ě 16. června stávkou stavebních dělníků a rozvinulo se následujícího dne v široké protesty proti [[Německá demokratická republika|východoněmecké]] vládě. Bylo brzy násilně potlačeno sovětskými okupačními vojsky a východoněmeckou policií. Poslední protestní akce nespokojených občanů však byly zaznamenány ještě v červenci a došlo k nim v celkem asi 500 městech a obcích.
== Předchozí události ==
Od konce druhé světové války po celá čtyřicátá a padesátá léta se území budoucí NDR nacházelo v permanentní krizi. Rozbombardovaná města neposkytovala dostatek bytů, přičemž situace byla ještě zhoršena přílivem uprchlíků z polského záboru Německa. Metody sovětské okupační správy se řídily stalinským modelem, z čehož plynul tuhý centralismus, který nedovoloval soukromou ekonomickou iniciativu a tak vládl nedostatek jídla, nedostatek věcí denní potřeby a nedostatek paliv. Východní Němci byli také nuceni odvádět reparace a jejich průmyslové stroje byly demontovány a odvezeny do Sovětského svazu. Sílu této krize ukazuje počet emigrantů - v roce 1951 na západ uprchlo 166 000 lidí, v roce 1952 182 000 lidí a v roce 1953 více než 225 000.
Ekonomické problémy se loutková východoněmecká vláda snažila vyřešit "[[stachanovské hnutí|stachanovským]]" systémem, kdy na jednotlivce vznášela požadavky na překračování výrobního plánu.
Už v roce 1952 v [[Magdeburk]]u vypukla první dělnická stávka a v dubnu 1953 stávkovali dělníci za zlepšení špatných životních podmínek a proti oficiálně šířeným lžím o údajně rostoucí životní úrovni. Pokus politbyra utišit protesty "novým kurzem" přišel příliš pozdě.
Tvrdošíjné zvyšování norem, nejistota po smrti [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalina]] a dlouho zadržované rozhořčení dělnictva vyústilo v povstání.
== Povstání ==
[[Soubor:Bundesarchiv B 145 Bild-F005191-0040, Berlin, Aufstand, sowjetischer Panzer.jpg|thumb|right|Sovětský tank při potlačování povstání]]
Dopoledne 16. června se na staveništi 40. bloku východoberlínské Stalinalee shromáždil průvod demonstrantů. S transparentem "Konec zvyšování norem!" zahájilo asi tři sta stavebních dělníků svůj pochod. Bezprostředním iniciátorem pochodu bylo oznámení vlády, že hodlá zvýšit pracovní normy o 10 %, avšak při zachování stejného platu. Postupně se k nim připojilo dalších sedmnáct set lidí a tento dvoutisícový průvod se přesunul ke spolkovému předsednictvu FDGB (Svobodný německý odborový svaz) ve Wallstrasse. Když narazili na zavřené dveře, pochodovali demonstranti k budovám ministerstev na Liepziger Strasse. Rozhořčení davu, který se mezitím zpětinásobil, se ještě zvýšilo, když se s nimi nikdo nechtěl bavit. Nakonec se před nimi objevil ministr průmyslu [[Fritz Selbmann]], pokusil se k nim promluvit, ale byl překřičen. Masy začaly požadovat odstoupení vlády.
17. června ulicemi Berlína pochodovalo 12 000 dělníků z oceláren v Hennigsdorfu, 16 000 dělníků z Reichsbahnbauunion. Na dvaceti tisíc dělníků ze stavebnictví se shromáždilo na Strausberger Platz. Během dopoledne vstoupili do stávky dělníci nejdůležitějších průmyslových gigantů jako např. AEG, Kabelwerk Oberspree nebo elektrárny Klingenberg. V jedenáct hodin byl zastaven provoz tramvají. Protesty vyvrcholily masovou demonstrací 15 000 henningsdorfských a východoberlínských kovodělníků na stadionu Waltera Ulbrichta.
Dělníci začali organizovat stávkové výbory, které společně vznesly svůj hlavní politický požadavek - sjednocení Německa prostřednictvím transparentních a demokratických voleb.
Ve 13 hodin vyhlásil sovětský velitel města generálmajor Dibrova výjimečný stav. Sovětské tanky obsadily střed Berlína. Proti nim neozbrojení demonstranti nic nezmohli a tak se ulice vylidnily. Od 21:00 byl zákaz vycházení a situace se postupně uklidňovala.
18. června vypukly stávky mimo Berlín a brzy zachvátily celou zemi. Celkově se na stávce podílelo na 600 podniků s půl milionem dělníků. Proběhlo asi 560 místních demonstrací, manifestací, stávek a násilných činů proti úředním osobám.
Řádek 61:
== Důsledky ==
[[Soubor:DBPB 1953 110 17.Juni.jpg|thumb|right|Západoberlínská známka připomínající povstání]]
Po rozdrcení povstání sovětskými jednotkami sáhla centrální vláda k tvrdým opatřením. V průběhu masivní vlny zatýkání bylo jen v Berlíně zadrženo 1744 osob včetně členů stávkových výborů. 23. června bylo ve východoněmeckých věznicích drženo na více než 6000 osob, k 1. červenci už počet dosahoval k deseti tisícům. Odsouzeno bylo 1500 obžalovaných, dva k trestu smrti.
Sporadické stávky a pasivní odpor pokračovaly až do 24. června, kdy Ministerstvo státní bezpečnosti vydalo tiskovou zprávu, že v zemi je už klid.
Konečné odhady počtu mrtvých na straně protestujících se pohybují mezi 55<ref>http://www.17juni53.de/tote/recherche.html</ref> a asi 500, přičemž jde jak o lidi zabité střelbou na ulicích, tak o vůdce povstalců potrestané smrtí. Odhadem 1200 lidí dostalo po potlačeném povstání tresty v celkové délce 6000 let nucených prací.
Řádek 71:
:''Řešení''
:''Po povstání 17. června''
:''nechal tajemník Svazu spisovatelů''
:''na Stalinově aleji rozhazovat letáky''
:''na nichž stálo, že lid''
:''prošustroval důvěru vlády''
:''a jen dvojnásobnou prací''
:''ji může získat zpátky. Nebylo by lepší,''
:''aby vláda rozpustila lid''
:''a zvolila si jiný?''
| |||