Nizozemská revoluce: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava citačního aparátu |
m standardizace; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - válka
|
| konflikt = [[osmdesátiletá válka]]
| obrázek = BattleOfHeiligerlee.jpg
| popisek = Bitva u Heiligerlee
|
| trvání = [[1555]]–[[1609]]
| místo = Španělské državy v Nizozemí i Americe a Asii
| příčina =
| výsledek = dočasné příměří; faktická nezávislost Nizozemí
|
| strana1 = [[Soubor:Prinsenvlag.svg|22px|border]] [[Republika spojených nizozemských provincií|Nizozemské provincie]]
| strana2 = [[Soubor:Flag of New Spain.svg|22px|border]] [[Habsburské Španělsko|Španělská říše]] <br /> [[Soubor:Flag Portugal (1578).svg|22px|border]] [[Portugalské království|Portugalsko]]
Řádek 78:
| rok vydání = 1985
| strany = 69–82
}}</ref> Vládnoucí elita byla konsternována.<ref name = "Vacková" />
Dne [[23. srpen|23. srpna]] [[1566]] guvernérka souhlasila s Prozatímní úmluvou (''Accord''). Jejím obsahem bylo zrušení inkvizice, zmírnění protireformačních zákonů, částečná tolerance kalvinistů a amnestie geusů. Kázání bylo povoleno tam, kde už bylo praktikováno. V Antverpách se Accord stal formálním náboženským mírem.
[[Soubor:Bottega di Anthonis Mor - Ritratto di Maria di Portogallo.jpg|thumb|Maria de Portugal (1538–1577)]]
Řádek 98:
[[Soubor:Beeldenstorm1.jpg|thumb|left|Kalvinistické obrazoborectví (''Beeldenstorm'')]]
Dne [[7. září]] [[1567]] se Hoorn vrátil do země a dne [[9. září]] [[1567]] byli s Egmontem překvapivě zatčeni, ačkoliv byli celou dobu ke králi loajální. Byli obviněni ze spáchání zločinu urážky majestátu tím, že tolerovali heretiky. Zločiny z roku 1566 měl soudit zvláštní soud: Rada nad nepokoji (''Conseil des troubles'', ''Raad van Beroerten''), který záhy dostal přezdívku „krvavá rada“ (''Bloedraad'').<ref>Louis Prosper Gachard: ''Notice sur le Conseil des Troubles, institué par le duc d'Albe''. In Bulletins de l'Académie royale des sciences, des lettres et des beaux arts de Belgique. Tome XVI-Deuxieme Partie 1849, str. 50-78. {{fr}}</ref> Jejím prezidentem se stal sám „železný vévoda“ a členy byli i cizinci – Španělé; de Vargas ani neuměl francouzsky. Členy rady byli Berlaymont, Noicarmes a Vigliers.
Brederode náhle zemřel v únoru 1568, a proto se stal vůdcem povstání Vilém Oranžský. Emigranti se soustřeďovali v Německu a pokoušeli se o výpady do Nizozemí s cílem vyvolat lidové povstání. V dubnu 1568 Ludvík Nassavský přepadl východní Frísko, přičemž byl zabit místodržitel Aremberg, ale také bratr Viléma Oranžského Adolf. [[Bitva u Rheindalenu]] poblíž Roermondu dne [[23. duben|23. dubna]] [[1568]] je počátkem osmdesátileté války.<ref name = "Villers" /> Významná byla [[bitva u Heiligerlee]] dne [[23. květen|23. května]] [[1568]]. Vévoda z Alby reagoval zostřením represí: dne [[1. červen|1. června]] [[1568]] bylo popraveno 18 šlechticů,{{Fakt/dne|20090502092947}} dne [[5. červen|5. června]] [[1568]] byli popraveni Egmont a Hoorn. Poté se vydal na sever vyhnat povstalce, což se mu podařilo.
| |||