Vylodění v Itálii: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Bitvy Německa; přidána Kategorie:Bitvy Německa během druhé světové války za použití HotCat |
m standardizace; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Upravit}}
{{Infobox - válka
|
| konflikt = [[Italské tažení]]
| obrázek = ItalySalernoInvasion1943.jpg
| popisek = ilustrační obrázek
|
| trvání = [[3. září|3.]] - [[16. září]] [[1943]]
| místo = [[Salerno]], [[Kalábrie]] a [[Taranto]], [[Itálie]]
Řádek 24:
V září 1943 disponovali již Spojenci v oblasti [[Středozemní moře|Středozemního moře]] nemalými silami. Bylo zde soustředěno celkem 40 spojeneckých divizí, z toho 27 britských, 9 amerických a 4 francouzské. V pohotovosti bylo i 3127 letounů, které byly připraveny zajistit vojákům vzdušnou podporu.
V plánech na [[invaze|invazi]] do [[Itálie]] se počítalo s vyloděním 5. americké armády v [[Salerno|Salernském]] zálivu jižně od [[Neapol]]e, dále s přepravou 8. britské armády pod velením generála [[Bernard Montgomery|Bernarda Montgomeryho]] přes [[Messinská úžina|Messinský průliv]] a jejím následným vyloděním v prostoru [[Reggio di Calabria|Reggia di Calabria]].
Dále se počítalo s dopravou britské 1. paradesantní divize do prostoru [[Tarento|Tarentu]]. Toto vylodění však proběhlo až týden po zahájení samotné operace.
== Vylodění ==
3. září 1943 ráno se přes Messinský průliv začaly přepravovat 5. britská a 1. kanadská divize 8. britské armády pod velením Bernarda Montgomeryho. Po hladkém vylodění spojenecké jednotky téměř beze ztrát obsadily Reggio di Calabria a okamžitě zahájily postup na sever. Postup však byl velmi pomalý, i když spojenecké jednotky nenarážely téměř na žádný odpor. Z tohoto důvodu mohly německé jednotky spořádaně ustupovat na sever a ničit vše, co mohlo zpomalit postup Spojenců. Z tohoto důvodu britská 8. armáda postoupila do 8. září jen asi o 25 kilometrů.
9. září 1943 se v okolí Salerna začala vyloďovat 5. americká armáda generála [[Mark Wayne Clark|Marka Clarka]]. Celá operace byla nanejvýš riskantní. V prvním sledu se vylodily pouze 3 pěší divize. To znamenalo, že počítáme-li 2 pěší divize generála Montgomeryho, které ale byly daleko na jihu, v Itálii bylo 5 spojeneckých divizí, proti nimž stálo 18 divizí nepřítele. I když v druhém sledu měly být vyloděny další 4 divize, stále byla operace velice nejistá a vyžadovala značnou dávku odvahy. Spojenci počítali s úspěchem hlavně díky své drtivé letecké převaze. Jak se ukázalo, kalkulace to byly správné.
Poté, co [[minolovka|minolovky]] vyčistily vjezd do Salernského zálivu, začaly se vyloďovat první 3 divize 5. americké armády. Nepřítel byl zpočátku zticha, ale poté, co se první spojenecké jednotky dotkly nohama pevné půdy, spustila německá pobřežní obrana silnou palbu. Spojenci se pokusili postoupit kupředu, ale prudkou palbou nepřítele byli zahnáni zpět k pobřeží. V tuto chvíli se ukázalo, jak důležité je mít podporu ze vzduchu. Spojenecké letectvo záhy umlčelo německou palbu a tím dovolilo invazním jednotkám vytvořit pevné předmostí.
Řádek 38:
Tentýž den, 9. září 1943 dopravil admirál Cunningham a jeho válečné lodě do tarentského přístavu 1. britskou paradesantní divizi. I tentokrát se jednalo o velice odvážný podnik. Celý vjezd do tarentského přístavu byl totiž zaminován a navíc se zde nacházely italské válečné lodě. Byl teprve 1. den po kapitulaci Itálie a nebyla jistota, že italské námořnictvo podmínky kapitulace dodrží. Akce nakonec dopadla relativně dobře. Divize byla vyloděna. Jedinou ztrátou byl britský křižník s 200 muži na palubě, který najel na minu a záhy se potopil.
Po těchto událostech byli Spojenci v Itálii pevně uchyceni na 3 místech: V Salernu, Tarentu a Reggio di Calabria.
== Součinnost Spojenců a Itálie ==
| |||