Severská sedmiletá válka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m standardizace; kosmetické úpravy |
|||
Řádek 1:
{{Infobox - válka
|
| obrázek = Fredrik_II_conqueres_Älvsborg_1563.jpg
| popisek = ilustrační obrázek
|
| trvání = 1563–1570
| místo = [[Skandinávie]]
Řádek 13:
|}}
'''Severská sedmiletá válka''' (známá také jako První severská válka nebo Sedmiletá válka ve Skandinávii) byla válkou mezi [[Švédsko|Švédskem]] a koalicí [[Dánsko|Dánska]], [[Lübeck]]u a [[Polsko-litevská unie|Polsko-litevské unie]] trvající sedm let mezi 1563–1570. Obě strany konflikt vyčerpal, aniž by která z nich dosáhla úspěchu, a válka tak skončila na mrtvém bodě.
== Pozadí války ==
Odpor Švédů proti Dány ovládané [[Kalmarská unie|Kalmarské unii]] vyústil v její rozpad v roce 1523. Úspěšná vzpoura pod vedením rodů [[Bonde]] a [[Sture]] z roku [[1471]] fakticky zabezpečila nezávislost Švédska, ale roku [[1520]] [[Kristián II. Dánský]] snadno znovudobyl Švédsko a krutě se pomstil proti rebelům vůči Kalmarské unii. Není známo, co se přesně stalo, avšak mnoho šlechticů, včetně žen, a významných občanů [[Stockholm]]u bylo popraveno při tzv. [[Stockholmská krvavá lázeň|Stockholmské krvavé lázni]] a mrtvola [[Sten Sture mladší|Stena Stureho mladšího]] byla údajně vykopána a byl upálen jako kacíř. Zbytečné násilí bylo odsouzeno papežem a vzbudilo odpor i v Dánsku. Kristián II. byl donucen se vzdát trůnu a nahradil ho [[Frederik I. Dánský|Frederik I.]], korunovaný [[1523]].
Mocenské vakuum spolu s vzpourou Dánů proti Kristiánovi II. umožnilo [[Gustav I. Vasa|Gustavu I. Vasovi]] za pomoci [[Hanza|hanzovních měst]] [[Lübeck]]u a [[Gdaňsk]]u posílit moc nad Švédskem a nakonec získat trůn v roce [[1523]]. Švédsko bylo v roce 1523 velmi slabé. Přístup na západ byl prakticky zablokován Dánsko-Norskem, které pokračovalo v unii. Přístup Švédska do [[Severní moře|Severního moře]] byl omezen pouze asi na 20 km pás rozprostírající se podél [[Kattegat]]u v okolí [[pevnost Älvsborg|pevnosti Älvsborg]] (v místech, kde byl později založen [[Göteborg]]). Navíc Dánsko vládlo i nad [[Baltské moře|Baltem]] a značně zde omezovalo švédské možnosti.
[[Gustav I. Vasa|Gustav Vasa]] zavedl mnohá opatření, jež měla výrazný vliv na budoucí švédské úspěchy. Změnil vojenský režim země – roku 1544 využil starý koncept zvaný UppBåd (odvod nebo právo povolat část mužů z každého kraje v případě nouze), čímž vytvořil první národní stále vojsko v Evropě. Muži sloužili v záloze, zůstávali na svých pozemcích v době míru, přičemž jim byly dány jisté daňové úlevy, avšak museli se scházet k výcviku. Tento systém byl posléze rozšířen. Roku 1560, kdy Gustav Vasa zemřel, musel za každých 10 rolníků být odváděn jeden voják pro službu ať už doma nebo v zahraničí.
{{Dánsko-švédské války}}
| |||