|
[[Soubor:Milada Horáková - barva.jpg|thumb|left|Kolorovaný záběr z filmu natáčeného během procesu s Miladou Horákovou.]]
''Už v březnu [[1948]] komunisté znárodnili podniky nad 50 zaměstnanců; poté socialistický sektor tvořil 66 % národního důchodu a 95 % průmyslové výroby.<ref>Křižovatky 20. století, s. 240</ref> Rozdělili také statky nad 50 ha, vydali zákon o [[všeobecné zdravotní pojištění|všeobecném zdravotním pojištění]] a provedli reformu [[školství]]. Probíhal masový nábor do KSČ. Sociální demokracie byla pohlcena a sloučena s KSČ. Počet lidí, kteří po únoru 1948 odešli do exilu, se odhaduje na 150 až 200 tisíc občanů.<ref>Křižovatky 20. století, s. 239</ref>''
''V květnu 1948 se prezident Beneš ještě pokusil komunistům vzepřít, když odmítl podepsat novou [[Ústava Československé republiky|československou ústavu]], která rušila demokratické státní zřízení.<ref>[http://www.lexdata.cz/web/lexdata.nsf/frameset?openpage&sb=C1256D49002E7CB2C12566D40071DFB9 Ústava 9. května]</ref> Měsíc poté, 7. června 1948, abdikoval Beneš na úřad prezidenta a jeho nástupcem se stal [[Klement Gottwald]].''
''V září 1948 byl schválen Zákon o táborec''htáborech nucené práce. [[Tábor nucené práce|Tábory nucené práce]] byly zřízeny při uranových dolech ([[Památník Vojna u Příbrami|Vojna u Příbrami]], Rovnost, Svornost, [[Bratrství]] u [[Jáchymov]]a). [[10. říjen|10. října]] byl vyhlášen [[Zákon na ochranu lidově demokratické republiky]]. Byly též zřízeny [[pomocné technické prapory|pomocné '''technické prapory''']] '''pro politicky nespolehlivé jedince jako [[kulak]]y, [[kněz]]e, západní letce atd. Odhaduje se, že jimi prošlo asi 22 tisíc lidí.'''
'''V roce 1949 propukl konflikt s církvemi: 10. května 1949 ztroskotalo jednání [[Josef Beran|Josefa Berana]] s [[Alexej Čepička|Alexejem Čepičkou]] o církevních. školách, v srpnu 1949 byl vydán církevní dekret o exkomunikaci komunistů.<ref>Křižovatky 20. století, s. 240</ref>'''
'''Režim plánovitě likvidoval své politické odpůrce, [[náboženství|náboženské]] představitele a nekomunistickou inteligenci, omezoval vyšší vzdělání na politicky spolehlivé jedince. Původní společenské organizace jako [[Junák – český skaut|Junák]], [[Sokol (spolek)|Sokol]] nebo [[Orel (spolek)|Orel]] byly označeny za [[buržoazie|buržoazní]] a zakázány.<ref> http://www.orel.cz/profil/historie_15.html</ref>'''
'''Zejména v prvních letech po převratu docházelo k [[Vykonstruovaný proces|vykonstruovaným procesům]], které byly zaměřeny proti potenciální opozici ([[Heliodor Píka]], [[Milada Horáková]]), ale i proti členům strany ([[Rudolf Slánský]]). Velmi tvrdé byly i zásahy proti nestraníkům a dalším odbojovým skupinám.'''
'''Dne 5. listopadu 1949 byly vykonány tresty smrti nad představiteli skupin nestraníků Vratislavem Polesným, [[Vratislav Janda|Vratislavem Jandou]], [[Josef Charvát (odbojář)|Josefem Charvátem]], Emanuelem Čančíkem, Květoslavem Prokešem a Jaroslavem Borkovcem odsouzenými v souvislosti s přípravou údajného květnového protikomunistického povstání v roce [[1949]].'''
'''Represe a militarizace zesílily v roce 1950.<ref>Křižovatky 20. století, s. 247</ref> V dubnu 1950 nastoupil Alexej Čepička na ministerstvo národní obrany. Podle sovětských vzorů vzniklo samostatné ministerstvo národní bezpečnosti. Za první velký důsledně inscenovaný proces lze považovat [[proces se skupinou Milady Horákové]] v květnu a červnu 1950. Represe dosáhly vrcholu v listopadu 1952, kdy byl inscenován [[proces se Slánským]]. V politických procesech bylo asi 83 tisíc odsouzených. Trest smrti v období 1949-1953 jich dostalo 233, z toho 178 bylo popraveno. Jak vyšetřila později Pillerova komise, o všech rozsudcích smrti v politických procesech rozhodovaly stranické orgány.<ref>Křižovatky 20. století, s. 248</ref>'''
'''K velkým změnám došlo v hospodářství, které bylo budováno [[centrální plán|centrálně]] podle sovětského vzoru. Důraz byl kladen na [[těžký průmysl]], a to hlavně zbrojní. Začala industrializace [[Slovensko|Slovenska]]. V roce [[1949]] byla vyhlášena [[pětiletka|první pětiletka]] (1949–1953), ve které byl rozvíjen těžký průmysl na úkor spotřebního, také byl vydán zákon o [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] a začala být prosazována [[kolektivizace v Československu|kolektivizace]] zemědělství, mnohdy pod nejrůznějším nátlakem.<ref>Podrobněji viz BUREŠOVÁ, Jana. Osudy československého zemědělství po druhé světové válce (1945-1960). ''Historický obzor'', 1997, 8 (7/8), s. 177-180.</ref> Jako rezervoár nucené práce sloužily Pomocné technické prapory a vězeňské tábory.'''
'''Koncem 40. let došlo k [[Jugoslávie#Socialistická Jugoslávie|jugoslávsko-sovětské roztržce]] a v roce 1950 propukla [[Korejská válka]]. Stalin chtěl posílit válečnou výrobu a předejít ve východním bloku jugoslávskému scénáři.<ref>Křižovatky 20. století, s. 245</ref> V únoru 1951 KSČ tedy zásadně změnila plán s cílem posílit těžký průmysl a zrychlit tempo růstu na úkor lehkého a spotřebního průmyslu a mechanizace zemědělství. To se ale nakonec ukázalo nad možnosti ekonomiky. Velké investiční celky lákaly dělníky vysokými mzdami, které ale nebylo za co utratit; to vedlo k inflaci.<ref>Křižovatky 20. století, s. 252-253</ref>'''
'''V roce 1953 zemřel [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]], krátce nato zemřel i [[Klement Gottwald]] a novým prezidentem byl zvolen [[Antonín Zápotocký]]. Ke zmírnění napětí mezi supervelmocemi přispělo příměří v korejské válce (27. července 1953).<ref>Křižovatky 20. století, s. 271</ref>'''
V ČSR se začínají projevovat ekonomické problémy, důsledky preference těžkého a vojenského průmyslu. Citelný byl nedostatek potravin a spotřebního zboží, doléhala bytová krize. Rolníci byli poškozováni nízkými výkupními cenami, dosavadní kolektivizace probíhala bez investiční pomoci státu.<ref>Křižovatky 20. století, s. 272</ref> Od jara 1953 se rozpadala družstva (zcela se jich rozpadlo 177),<ref>Křižovatky 20. století, s. 273</ref> do června 1954 se 29 % družstevníků vrátilo k soukromému hospodaření.<ref>Křižovatky 20. století, s. 274</ref>
| 