|
afu
, [[teplota|teploty]] a [[eutrofizace]]. [[Eutrofizace]] je zvýšení zásoby živin.
=== Rozdělení podle povahy znečištění ===
Znečištění
* půdními a jílovitými částicemi -např. následkem eroze
* [[eutrofizace]]
* toxickými látkami
* anorganickými průmyslovými kaly
* průmyslovými tuky a oleji
* [[Radioaktivita|radioaktivitou]]
* teplem
* mikrobiálním znečištěním (patogenními zárodky)
=== Rozdělení podle specifického zdroje ===
* zemědělství
* doprava
* těžba
* průmyslová výroba a skladování
* služby
* přirozené zdroje
[[Soubor:Water pollution.jpg|thumb|eutrofizovaná voda]]
=== Zemědělství ===
Nejzávažnější je kontaminace vody sloučeninami dusíku a fosforu. [[Zemědělství]] se na tomto stavu podílí v průměru 40% u dusíku a 32% u fosforu. Vody jsou znečišťovány také při používání, skladování, přepravě a likvidaci nepoužitých [[pesticid]]ů.<ref>http://www.ekolide.cz/view.php?cisloclanku=2007110006</ref> Splavováním průmyslových hnojiv srážkami a s erozí půdy (často vlivem špatné agrotechniky) dochází ke kontaminaci povrchové vody. Přebytek dusíku dodávaného zemědělci formou hnojiv, který rostliny nevyužijí a je z půdy vyplaven do vody, představuje množství cca 45 kg na hektar.{{Doplňte zdroj|množství na ha}} Podle zdrojů blízkých zemědělství je toto množství výrazně menší : „…Vyplavování fosforu z půdy je velmi malé a ročně se takto ztratí u půdy lehké 3 - 5 kg, střední 2 - 3kg, těžké méně než 2 kg P na ha. V erozních smyslech se dostává do povrchových vod a jezer. …“<ref name="agrokrom"/> Velmi významné je znečišťování vody fosforem v posledních desetiletích. Původní tvrzení, že fosfor ve vodě nepochází ze zemědělských hnojiv, protože pohyb fosforu v půdě je velmi pomalý vzal už prokazatelně za své. Přirozený obsah fosforu v půdě je však malý<ref name="agrokrom">[http://www.agrokrom.cz/texty/.../VR_vlastnosti_pudy_fosfor.pdf fosfor v půdě ZVU Kromeriz]</ref> a tak je naprosto nezbytné fosfor k dosažení výnosů doplňovat. Při dlouhodobých deštích. nebo při průsaku mohou odpady ze silážních jam znamenat ohrožení vod v okolí. Vážné škody způsobují poškozená zemědělská zařízení, nebo nesprávné nakládání s odpady.
[[Soubor:Amoco Cadiz impact.jpg|thumb|znečištění ropou]]
[[Soubor:Potrero Generating Station Outflow.jpg|thumb|vypouštění tepelně znečištěné vody v [[San Francisco Bay]] z [[Potrero Generating Station]]]]
=== Průmyslová výroba a skladování ===
V 80. letech [[20.století]] způsobilo poplach vysoké znečištění vod Severního a Baltského moře, kam tečou mimo jiné i řeky z [[Česko|České republiky]]. Znečištění moří se projevovalo vysokým procentem nemocí živočichů (např. rakovina u ryb). U [[Labe]] na našem území se na počátku devadesátých let prokázala vysoká koncentrace [[kadmium|kadmia]], [[rtuť|rtuti]], [[arzén|arzenu]], [[Chrom|chrómu]] a [[stříbro|stříbra]]. Nemocné [[ryby]] vyloví rybáři z české části Labe i dnes především v sousedství [[Spolana Neratovice|Spolany Neratovice]]. Znečištění v důsledku průmyslové výroby lze označit jako [[externalita|externalitu]].
=== Těžba ===
[[Soubor:20060402 waikiki sewage.jpg|thumb|Waikiki - zákaz koupání a rybaření kvůli znečištění vody]]
Těžba nerostných surovin může znečišťovat vodní toky významnou měrou. Katastrofální zamoření povodí [[Dunaj]]e [[kyanidy]] a těžkými kovy je známé z havárie při těžbě [[zlato|zlata]] v [[Baia Mare]] ([[Rumunsko]]) v lednu [[2000]]. Při těžbě zlata je voda v řekách v [[Mongolsko|Mongolsku]] znečišťována [[rtuť|rtutí]] a dalšími jedovatými látkami.<ref>[http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=620626 Mongolská zlatá horečka ničí řeky i život nomádů]</ref>
=== Přirozené zdroje znečištění ===
Znečištění vod způsobuje [[sopečná činnost]], [[sesuv půdy|sesuvy půdy]], nebo vyplavování toxických látek vznikajících při geologické činnosti z [[podloží]] .Významným zdrojem znečištění může být také větší množství současně uhynulých organismů, nebo zvyšování teploty vody v důsledku vysýchání v období snížených vodních srážek.
== Příčiny znečištění vody ==
Specifikace znečišťujících látek vedoucích k znečištění vody zahrnuje široké spektrum chemických, [[patogen]]ních a fyzických, nebo smyslových změn jako jsou zvýšená teplota, pach a zabarvení. Zatímco mnohé z těchto chemických látek a látek, které způsobují znečištění, se ve vodě přirozeně vyskytují ([[vápník]], [[sodík]], [[železo]], [[mangan]], atd.), jejich [[koncentrace (chemie)|koncentrace]] je často klíčová při rozhodování, co je přirozenou součástí vod, a co je kontaminací
Vyčerpání zásoby [[kyslík]]u může způsobovat mnoho přírodních materiálů, například rostlinné zbytky (např. listí a trávy), stejně jako lidmi vyrobené chemikálie. Ostatní přírodní a antropogenní látky můžou způsobit [[Vodní zákal|zákal]], který zabraňuje pronikání světla, a narušuje růst rostlin, a způsobuje onemocnění [[žábra|žaber]] některých druhů ryb.<ref name="EPA-AGFact">U.S. EPA. [http://www.epa.gov/owow/nps/Ag_Runoff_Fact_Sheet.pdf "Protecting Water Quality from Agricultural Runoff."] Fact Sheet No. EPA-841-F-05-001. March 2005.</ref>
Mnohé z chemických látek jsou [[jed]]ovaté. Patogeny mohou způsobovat [[choroba|choroby]] mezi lidskými nebo zvířecími hostiteli. Mezi změněné fyzikální vlastnosti patří změna [[Kyseliny|kyselosti]], elektrické [[Elektrická vodivost|vodivosti]], [[teplota|teploty]] a [[eutrofizace]]. [[Eutrofizace]] je zvýšení zásoby živin.
=== Chemické a další kontaminující látky podle chemických a fyzikálních vlastností ===
==== Organické, vodu znečišťující látky ====
* [[Čistící prostředek|Čistící prostředky]]
* [[Dezinfekce|Dezinfekční přípravky]] jsou v chemicky dezinfikované vodě jako je [[pitná voda]]. Jde například o [[chloroform]].
* Odpady ze [[zpracování potravin]], které mohou obsahovat organické zbytky, tuky a maziva
* [[Insekticid]]ní a [[herbicid]]ní přípravky, obrovský rozsah organických solí.
* [[Ropa|Ropné]] deriváty a organické uhlovodíky, včetně paliv ([[Benzín|benzin]], [[Motorová nafta|nafta]], letecké palivo, a [[topný olej]]) a maziv (motorové oleje) a vedlejší produkty hoření, odpady po přívalových deštích.<ref name="Burton & Pitt">{{Citace monografie| titul=Stormwater Effects Handbook: A Toolbox for Watershed Managers, Scientists, and Engineers| autors=G. Allen Burton, Jr., Robert Pitt| vydavatel=CRC/Lewis Publishers| místo=New York| datum=2001| isbn=0-87371-924-7|
url=http://unix.eng.ua.edu/~rpitt/Publications/BooksandReports/Stormwater%20Effects%20Handbook%20by%20%20Burton%20and%20Pitt%20book/MainEDFS_Book.html}} Chapter 2.</ref>
* Zbytky [[strom]]ů a [[keř]]ů z dřevozpracujícího průmyslu.
* Těkavé organické sloučeniny (např. [[aromatický uhlovodík|aromatické uhlovodíky]]) (VOC), jako jsou průmyslové [[rozpouštědla]], v důsledku nevhodného skladování. Chlorovaná rozpouštědla, které jsou těžší než voda a mohou klesnout až na dno nádrže, protože nejsou schopny se smíchat s vodou a jsou hustší.
* Různé chemické sloučeniny užívané v osobní [[hygiena|hygieně]],[[kosmetika|kosmetice]].
* [[Lék]]y (např. [[hormon]]y).<ref>http://www.osel.cz/index.php?clanek=7723 - Rybám kontaminované splašky svědčí, co teď s tím?</ref>
==== Anorganické vody znečišťující látky ====
* Zvýšení [[Kyseliny|kyselosti]] způsobené emisemi ([[kyselý déšť]]) z průmyslových závodů (zejména [[oxid siřičitý]] z [[uhelná elektrárna|elektráren]])
* [[Amoniak]] z rozkládajícího se odpadu z potravin
* Chemické odpady jako průmyslové produkty
* [[Hnojivo|Hnojiva]] s obsahem živin - [[dusičnany]] a [[fosforečnany]] které unikají se srážkami ze [[zemědělství]]<ref name = " Burton & Pitt "/>
* [[Těžké kovy]] z [[motorové vozidlo|motorových vozidel]]<ref name="Burton & Pitt"/><ref>Schueler, Thomas R. [http://www.cwp.org/Resource_Library/Center_Docs/PWP/ELC_PWP6.pdf "Cars Are Leading Source of Metal Loads in California."] Reprinted in [http://www.cwp.org/Store/guidance.htm ''The Practice of Watershed Protection.''] 2000. Center for Watershed Protection. Ellicott City, MD.</ref>
* [[kyseliny|Kyseliny]] používané při těžbě.
* [[Nános]]y ([[sediment]]y) po výstavbě, vypalování nebo čistění pozemků.
==== Makrostrukturní znečištění ====
Znečištění velkými viditelnými složkami znečišťujícími vodu ([[trosky]], [[komunální odpad]])
* [[Odpadky]] (např. papír, plasty nebo potravinářské odpady) smývané [[srážky|srážkami]], nebo sem vyváženy.
* [[Lodní vrak|Vraky]] velkých opuštěných lodí
=== Tepelné znečištění ===
[[Tepelné znečištění]], je nárůst nebo pokles teploty vody způsobené lidským vlivem. Tepelné znečištění způsobuje využití vody jako [[chladící směsi]] v [[elektrárna|elektrárnách]] a průmyslových provozech. Zvýšená teplota vody způsobuje pokles hladiny kyslíku (což může zabíjet ryby) a ovlivňuje [[ekosystém]]. Městské odpady můžou zvýšit teplotu v povrchových vodách.
Tepelné znečištění, může být také způsobeno vypouštěním velmi studené vody na dně [[nádrž]]í do teplejších řek.
== Významné polutanty a jejich působení ==
=== Rtuť ===
Nejtoxičtější je [[rtuť]] ve formě organosloučenin ([[methylrtuť]]). V této podobě se nachází v [[ryby|rybách]] a organismus je schopen ji vstřebat téměř ze sta procent{{Fakt/dne|20090927204531}}. Rtuť sama o sobě není prudce jedovatá{{Fakt/dne|20090927204531}}. Avšak její sloučeniny mohou způsobovat neurologické poruchy, poruchy vidění, svalovou slabost, únavu, snižovat reprodukční schopnosti, procházet placentou a způsobovat psychomotorické poškození [[Fétus|plodu]].
Do vody se dostává rtuť při těžbě a zpracování nerostů, ale i jako odpad ze zdravotnictví. V České republice je z hlediska činností nejvíce rtuti uvolňováno do vod z výroby chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken - asi 76 % celkově ohlášených úniků. V roce [[2006]] bylo od [[IRZ|integrovaného registru znečišťování]] ohlášeno více než dvojnásobné množství emisí rtuti oproti předchozím ohlašovacím rokům. Největší podíl (72 %) z celkového množství emisí rtuti do vod na [[Pardubický kraj]].<ref name="rfr1">[http://www.irz.cz/dokumenty/irz/souhrnna_zprava_irz_2006.pdf INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Souhrnná zpráva za rok 2006]</ref>
=== Aromatické uhlovodíky ===
Zdrojem [[Areny|arenů]] jsou černouhelný [[dehet]] a [[ropa]] (zvláště z Blízkého Východu). Na vodní živočichy mohou působit [[mutagen]]ně a [[Karcinogen|karcinogenně]].
=== Polychlorované bifenyly (PCB) ===
[[Soubor:Hudson_river_from_bear_mountain_bridge.jpg|thumb|Pohled na [[Hudson (řeka)|řeku Hudson]] z mostu Bear Mountain Bridge]]
[[Soubor:Slovakia Zemplinska Sirava 10.jpg|thumb|Pohled na přehradu [[Zemplínská šírava]]]]
[[Soubor:น้ำท่วม 8.jpg|thumb|Nečistoty splavované deštěm do řeky (Laplae, Uttaradit)]]
PCB jsou uměle vyráběné sloučeniny od roku [[1929]]. Jejich hlavní průmyslové využití spočívalo ve funkci elektrické izolační kapaliny v [[kondenzátor]]ech a v [[transformátor]]ech a jako zhášecí prostředky. [[Polychlorované bifenyly]] jsou [[toxicita|toxické]] pro [[ryby]] a jiné vodní organizmy. I při nízkých koncentracích byly u ryb pozorovány reprodukční a vývojové problémy. Nadměrné vystavení se působení PCB může ohrozit [[mozek]], oči, srdce, [[imunitní systém]], [[Ledvina|ledviny]] nebo [[játra]].
Americká [[Hudson (řeka)|řeka Hudson]] byla v letech [[1947]] až [[1977]] zamořena firmou [[General Electric]] až 590 tunami PCB..<ref>[[Miroslav Šuta]]:[http://suta.blog.respekt.cz/c/30349/New-York-urputne-chemikalie-a-nemocne-srdce.html New York, urputné chemikálie a nemocné srdce]</ref> V Československu se PCB vyráběly v Chemko [[Strážske]] do roku [[1984]]) během níž byl kontaminován zejména odpadový kanál, z kterého se chemikálie uvolňují do řeky [[Laborec]] a do přehrady [[Zemplínská šírava]].<ref>[http://www.greenpeace.org/slovakia/zataze/arealy-podnikov-a-priemyselne/projekt-implementacie Toxické záťaže - Chemko Strážske]</ref>
=== Dusík ===
[[Soubor:Katrina-14629.jpg|thumb|Znečištění pobřeží po [[Hurikán Katrina|hurikánu Katrina]]]]
Hlavní použití látek, přispívajících k celkovému obsahu [[dusík]]u v půdě a ve vodách jsou průmyslová i statková hnojiva. Uvolňování sloučenin dusíku zvyšuje obavy především proto, že způsobují [[eutrofizace|eutrofizaci]] a přispívají k [[kyselý déšť|okyselování]] citlivých ekosystémů.
V České republice činilo za rok [[2006]] celkové množství ohlášených emisí dusíku do vody 3 093 150 kg, což je přibližně stejná hodnota jako v předchozích letech. Provozovny zabývající se výrobou chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken mají na tomto množství podíl 82%. Z hlediska krajů bylo nejvíce dusíku vypouštěno do vod v [[Pardubický kraj|Pardubickém]] (46 %) a v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]] (26 %).<ref name="rfr1" /> Plošné zdroje znečištění (např. splachy z polí) jsou také významným zdrojem znečištění dusíkem, nejsou však evidovány v [[IRZ|integrovaném registru znečišťování]].
=== Fosfor ===
Znečišťování vody fosforem je limitní pro eutrofizaci vod v ČR .Pro produkci biomasy je optimální, aby byl splněn stechiometrický poměr živin N:P = 16:1. Ve většině nádrží v ČR je poměr N:P podstatně vyšší než 16, proto je fosfor limitujícím prvkem eutrofizace.<ref>http://www.irz.cz/latky/celkovy_fosfor</ref> Zdrojem z znečištění fosforem je zemědělství, biomasa, a čistící prostředky.
Na rozdíl od dusíku je v roce 2006 u fosforu výrazně patrný klesající trend množství ohlášených emisí do vod. Celkové množství za rok 2006 činilo 42 886 kg. Podle kategorií činnosti se na tomto množství podílela výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru, vydavatelství a tisk celými 47 %, následovala výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (32 %) a nezanedbatelná je i výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (21 %). Nejvíce emisí fosforu do vod je produkováno v Ústeckém kraji (51 % celkového množství).
=== Amoniak ===
[[Amoniak]] je důležitou součástí přírodního koloběhu [[dusík]]u a vytváří se při rozkladu organických materiálů, zvláště [[bílkovina|bílkovin]]. Suchozemští živočichové včetně lidí vyměšují přebytek dusíku ve formě [[močovina|močoviny]].
Většina amoniaku uvolňovaného do atmosféry pochází z rozkladu živočišných a lidských odpadů. Vysoké hladiny [[hnojení]] dusíkatými [[hnojivo|hnojivy]] mohou mít za následek vyluhování velkých množství [[Dusičnany|dusičnanů]] do spodní vody, která je pak buď nevhodná pro lidskou spotřebu, anebo vyžaduje nákladné úpravy pro snížení koncentrace dusičnanů na přijatelné hodnoty. Menší, člověkem vytvořené zdroje unikání amoniaku, zahrnují používání hnojiv a rozklad vegetace i odpadů, stejně jako některé průmyslové procesy.
Amoniak je jedním z plynů obsažených v „[[kyselý déšť|kyselých deštích]]“, které hrají důležitou roli v přepravě kyselých znečišťujících látek na velké vzdálenosti s negativním vlivem na vegetaci i živočichy.
=== DDT ===
[[DDT]] je člověkem syntetizovaná organická sloučenina [[Chlor|chlóru]] používaná jako [[insekticid]] schopný zabíjet celou řadu hmyzích druhů. DDT je [[perzistentní organická látka]], a proto stále přetrvává v životním prostředí i v oblastech, kde se již dlouho nepoužívá. Více než 50% DDT zůstává v půdě ještě 2 až 15 let po jejím ošetření
<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = IRZ - Integrovaný registr znečišťování - Ohlašované látky - DDT:
| url = http://www.irz.cz/latky/DDT
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =18-10-2009
| vydavatel =CENIA
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
.
. Je nacházen ve velkém rozsahu v zemědělských půdách pro produkci potravin i v usazeninách.
DDT je toxický pro volně žijící živočichy, zvláště pro [[ryby]] a [[ptáci|ptáky]]. Jeho nejznámější nepříznivé účinky působí na rozmnožovací schopnosti ptáků spojované se ztenčováním skořápek jejich vajíček (nejvíce jsou ohroženi vlivem DDT draví ptáci)(viz [[DDT]])<ref>[http://ekologie.upol.cz/ku/ahdo/POLLUTIO.DOC ohrožení dravých ptáků ztenčováním skořápky, dokument doc]</ref> Vzhledem k jeho rozpustnosti v tucích a olejích se DDT stává součástí [[potravní řetězec|potravního řetězce]]. Koncentrace v lidských tkáních od 70. let 20. století klesala v důsledku celosvětového omezování jeho používání.
DDT a produkty jeho rozkladu, které jsou rovněž toxické a dokonce ještě stálejší než původní sloučenina, jsou všudypřítomné v potravinách a v životním prostředí a byly nalezeny i v [[Arktida|arktické oblasti]].
=== Zinek ===
[[Zinek]] nepředstavuje pro člověka nijak významné riziko, ale je značně toxický pro ryby a jiné vodní organizmy. V České republice je podle [[IRZ|integrovaného registru znečišťování]] nejvíce emisí zinku do vody ohlášeno z výroby chemických látek, přípravků, léčiv. Výroba chemických vláken se na celkovém množství podílela 86 %. Nejvíce zinku a jeho sloučenin je vypouštěno do vod v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]] - 89 % celkového množství.<ref name="rfr1">[http://www.irz.cz/dokumenty/irz/souhrnna_zprava_irz_2006.pdf INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Souhrnná zpráva za rok 2006]</ref>
=== Dioxiny ===
| 