Ratajské rybníky: Porovnání verzí

Předmětem ochrany [http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000104282 EVL Ratajské rybníky] jsou [[Bezkolenec|bezkolencové louky]] na vápnitých, rašelinných a hlinito-jílovitých půdách, přechodová [[rašeliniště]] a [[třasoviště]], výskyt vzácných motýlů ([[modrásek bahenní]], [[modrásek očkovaný]]) a z [[Mechorosty|mechorostů]] například [[Srpnatka fermežová|srpnatky fermežové]].

Pobřežní porosty Ratajských rybníků s hustými skupinami dřevin i solitérních stromů přechází v druhově pestré rašelinné až slatinné louky a vytvářejí tak příznivá stanoviště pro hnízdění [[Ptáci|ptactva]], bohatou populaci [[Obojživelníci|obojživelníků]] a [[Hmyz|hmyzu]], jejichž život je spjat s [[Voda|vodou]].

Směrem k jihovýchodu stoupá z údolí v polesí Na Balkovském prodloužený svah [[Pešava|Pešavy]] s vrcholem 697 m n.m., který je v některých mapách a turistických informacíchprůvodcích uváděn jako nejvyšší vrchol [[Geomorfologický celek|geomorfologického celku]] [[Železné hory|Železných hor]]. Severovýchodním směrem od břehu Horního ratajského rybníku s rozsáhlými mokřady a vlhkými loukami se skupinami dřevin, se zvedá terén nejprve pozvolna na území přírodní památky a od její hranice prudčeji ve svahu až k vrchu s názvem [[Čertovina (vrch)|Čertovina]] (655 m n.m.) v zalesněném hřebeni. Od Ratajských rybníků na sever stoupá svah s vlhkými loukami, skupinami dřevin a polnostmi, který (už za hranicí CHKO) dosahuje výšky 638 m n.m. na vrcholu nazvaném [[Medkovy kopce (vrch)|Medkovy kopce]].

Údolí s Ratajskými rybníky je otevřeno směrem na jihozápad k městu [[Hlinsko|Hlinsku]], kde leží jeho místní část Rataje, od které bylo převzato jméno jak pro soustavu tří rybníků, tak pro obě vzájemně se překrývající chráněná území (PP a EVL).

SoustavaV soustavě kaskády tří Ratajských rybníků je vybudována kaskádovitě. Nejvýšenejvýše položený, s břehem ve výšce 595 m n.m., je [[Horní ratajský rybník]], do kterého se stahuje voda z mokřadů a rašelinných luk ze svahů nad ním. Louky nad rybníkem, přerušené jen místní komunikací spojující [[Čertovina|Čertovinu]], [[Pláňavy]] a [[Dědová|Dědovou]], jsou ve vrcholové části zakončeny zalesněným hřebenem, který v reliéfu krajiny spojuje vrchol [[Čertovina (vrch)|Čertoviny]] (655 m n.m.) se severozápadně od něho ležícím vrchem [[Medkovy kopce (vrch)|Medkovy kopce]] (638 m n.m.). Od Čertoviny k jihovýchodu pokračuje zalesněný hřeben směrem k [[Dědovský kopec|Dědovskému kopci]] (676 m n.m.).

Zalesněný hřeben v oblasti vrchu Čertoviny nad Ratajskými rybníky na své severní straně tvoří i nejseverněji položenou hranici CHKO Žďárských vrchů a také je nejvýchodněji položenou částí geomorfologického celku [[Železné hory|Železných hor]] a jejich [[Sečská vrchovina|Sečské vrchoviny]].

Pro lokalitu Ratajské rybníky jsou [[Svah|svahy]] hřebene Sečské vrchoviny nejvýznamnější oblastí, ze které se do ní stahuje [[voda]]. Na území PP a EVL je zásadním zdrojem pro život na tamních stanovištích rostlinných a živočišných společenství.

Druhý a vydatnější vodní tok, pramenící u malé vesnice Pláňavy (součást obce [[Vojtěchov (okres Chrudim)|Vojtěchov]]), soustavu rybníků obtéká, i když na [https://mapy.cz/s/yZmY turistických mapách] Česka jsou obě vodoteče uvedeny se zaústěním do Horního ratajského rybníku. Poměrně snadnou [[Rekognoskace|rekognoskací]] terénu (pozorováním na místě) je možné zjistit, že delší a jižněji položená vodoteč vtéká od severovýchodu na území přírodní památky, ale v úrovni břehu Horního ratajského rybníku je již výškou svého toku níže, než výška hladiny plně naplněného rybníku a podél jeho břehu odvádí vodu mimo území přírodní památky.

Dalším vodním zdrojem tam uvedeným je [http://www.estudanky.eu/2488-pramen-lucni-studanka Luční studánka (ev.č. 2488)], ležící mimo lokalitu přírodní památky na louce nad rybníkem, jejíž málo vydatný pramen, v případě malých dešťových srážek v oblasti, poměrně brzo vysychá. Do korytem úzké vodoteče se však stahuje i voda z mokřadumokřadů v jeho okolí.

Voda z uvedených zdrojů a z odtoku „prostředního" z rybníků napájí v kaskádě soustavy nejníže položený [[Dolní ratajský rybník]].

Na území přírodní památky jsou zastoupeny zrašelinělé mezotrofní až slatinné louky, přecházející v mokřadní [[Ostřice|ostřicová]] společenstva a prostředí rybníků. Lokalita náleží do [[Bioregion|Železnohorského bioregionu]]. Kolem rybníků a vodních toků jsou rozšířeny břehové porosty a na loukách skupiny náletových dřevin, tvořené zejména [[Olše lepkavá|olší lepkavou]] (Alnus glutinosa), [[Bříza bělokorá|břízou bělokorou]] (Betula pendula) a [[Vrba ušatá|vrbou ušatou]] (Salix aurita). V trvale zamokřených prohlubních luk se daří ohroženým druhům [[Mechorosty|mechorostů]].

Z rostlin jsou zde zastoupené [[kruštík bahenní]] (Epipactis palustris), [[vachta trojlistá]] (Menyanthes trifoliata), [[prstnatec májový]] (Dactylorhiza majalis), [[zábělník bahenní]] (Comarum palustre), [[kozlík dvoudomý]] (Valeriana dioica), [[Tolije bahenní|tojlije bahenní]] ( Parnassia palustris), [[všivec bahenní]] (Pedicularis palustris), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), [[Hadí mord nízký|hadí mord]] nízký (Scorzonera humilis), [[vrba rozmarýnolistá]] (Salix rosmarinifolia), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. succisifolia) a mnoho druhů ostřic - [[Ostřice plstnatoplodá|plstnatoplodá]] (Carex lasiocarpa), [[Ostřice Hartmanova|Hartmanova]] (Carex hartmanii), [[Ostřice Davallova|Davallova]] (Carex davalliana), příbuzná (Carex appropinquata), [[Ostřice dvoumužná|dvoumužná]] (Carex diandra) a, [[Ostřice blešní|blešní]] (Carex pulicaris).

Mezi nejvýznamnější druhy [[Bezobratlí|bezobratlých]] obývajících mokřadní louky patří vzácný motýl vlhkých luk [[modrásek očkovaný]] (Maculinea teleius) a [[modrásek bahenní]] (Maculinea nausithous), kterým se také říká motýl z mraveniště. Housenky motýlů se totiž vyvíjejí v květenství [[Krvavec toten|krkavce totenu]] rostoucího na vlhkých loukách kolem rybníků a svůj vývoj dokončí až v mraveništích [[Mravenec luční|lučních mravenců]]. Po vylíhnutí v mraveništi má motýl jen krátký čas na svůj „útěk", jinak by byl mravenci doslova sežrán.

Pro návštěvníky a turisty je oblast Ratajských rybníků dostupná od rozcestníku Ratajské rybníky na turistické žlutě značené trase [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]] (KČT) v úseku město [[Hlinsko]] - obec [[Dědová]]. Od rozcestníku vede cca 150 m dlouhá lesní cesta k Dolnímu ratajskému rybníku.

Bezprostředně u jeho hráze byla v roce 2015 péčí Správy CHKO Žďárské vrchy osazena velká informační tabule „Přírodní památka Ratajské rybníky" s informacemi nazvanými „Bohatství vlhkých luk" a s výřezem mapymapou lokality.

Po turistické trase vedoucí z centra města Hlinska od [http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/informacni-centrum Turistického informačního centra] je lokalita přírodní památky vzdálená cca 2,5 km a pohodlně dostupná po místních komunikacích vedených přes městskou místní část Rataje.

Ratajské rybníky v lokalitě přírodní památky jsou po hrázích pochůzné. U vstupu na hráz u každého rybníku byla v roce 2015 osazena Správou CHKO Žďárské vrchy malá informační tabulka upozorňující na přírodní památku skrátkým textem a obrázkem zde vyskytujícího se vzácného modráska očkovaného.