Wikipedie

Elektrický proud: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m mínus; kosmetické úpravy
Zvýraznění termínů
Řádek 1:
'''Elektrický proud''' je uspořádaný pohyb [[nosič náboje|nosičů elektrického náboje]]. Stejnojmenná [[fyzikální veličina]], obvykle označovaná ''I'', vyjadřuje množství [[Elektrický náboj|elektrického náboje]] prošlého za jednotku [[Čas|času]] daným průřezem.
 
Proud{{Kotva|Dohodnutý vsměr elektrickýchtoku rozvodechproudu}}V můžeúvahách býtse stejnosměrný,často střídavý,používá harmonický nebo obecný. Dohodnutý'''dohodnutý směr toku proudu''', který je od kladného pólu [[Elektrický zdroj|zdroje]] přes [[Elektrický spotřebič|spotřebič]] k zápornému pólu zdroje. Tento dohodnutý směr je opačný kenež skutečnémuskutečný směrusměr toku [[elektron]]ů ve [[elektrický vodič|vodiči]]. Směr toku střídavého proudu se v čase cyklicky mění. V některých elektrických rozvodech má proud [[Harmonické kmitání|harmonický průběh]], tj. časový průběh má tvar sinusoidy.
 
Proud v elektrických rozvodech může být '''[[Stejnosměrný proud|stejnosměrný]]''' (značí se '''ss''', anglicky '''DC''' – {{Cizojazyčně|en|''direct current''}}) nebo '''[[Střídavý proud|střídavý]]''' (značí se '''stř.''', anglicky '''AC''' – {{Cizojazyčně|en|''alternating current''}}), jehož směr toku i okamžitá velikost se v čase cyklicky mění. Střídavý proud může mít '''harmonický''' nebo obecný průběh. Časový průběh proudu s [[Harmonické kmitání|harmonickým průběhem]] má tvar sinusoidy.
 
Elektrický proud je veličina vhodná pro popis zdrojů [[Magnetické pole|magnetického pole]].
Řádek 71 ⟶ 73:
 
=== Plošný elektrický proud ===
V některých případech má vodič deskovitý tvar, tj. jeho tloušťka je zanedbatelná vzhledem ke zbývajícím rozměrům. Elektrický proud také může protékat pouze těsně u daného materiálového rozhraní (jinde může být materiál nevodivý) nebo pouze těsně u povrchu vodiče (např. u [[Skin efekt|skin efektu]]). Ve všech těchto případech je prostor, ve kterém proud protéká, omezen ve své tloušťce -– hovoříme pak o tzv. '''plošném proudu'''.
 
K popisu lokálního plošného elektrického proudu se zavádí [[vektor]]ová [[fyzikální veličina]] '''hustota plošného (elektrického) proudu''' (zkráceně plošná proudová hustota).
Řádek 137 ⟶ 139:
=== Literatura ===
* Horák Z., Krupka F.: ''Fyzika'', 3. vydání, SNTL v koedici s ALFA, Praha 1981
* Feynman R. P., Leighton R. B., Sands M.: ''Feynmanovy přednášky z fyziky -– díl 1/3'', 1. české vydání, Fragment, 2000, ISBN 80-7200-405-0.
* Feynman, R. P., Leighton, R. B., Sands, M.: ''Feynmanovy přednášky z fyziky -– díl 2/3'', 1. české vydání, Fragment, 2006, ISBN 80-7200-420-4.
* Sedlák B., Štoll I.: ''Elektřina a magnetismus'', 1. vydání, Academia, Praha 1993, ISBN 80-200-0172-7
* Odmaturuj z fyziky, DIDAKTIS 2004, ISBN 80-86285-39-1,od kapitola 5.2 Elektrický proud v látkách do kapitoly 5.6, strany od 111 do 152
Řádek 151 ⟶ 153:
 
=== Externí odkazy ===
* [http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/219-elektrina-a-magnetismus Multimediální Encyklopedie Fyziky -– ELEKTŘINA A MAGNETISMUS] od 3.2 VZNIK ELEKTRICKÉHO PROUDU do 3.11 FYZIKÁLNÍ ZÁKLADY ELEKTRONIKY, Jaroslav Reichl, Martin Všetička a další.
* [http://wiki.matfyz.cz/wiki/8._Maxwellovy_rovnice_a_jejich_z%C3%A1kladn%C3%AD_d%C5%AFsledky#Maxwell.C5.AFv_proud Maxwellův proud na WIKI Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy]
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektrický_proud“