Svátost smíření: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m řádková verze {{Commonscat}} |
|||
Řádek 57:
=== Zpovědní tajemství ===
Soukromá zpověď je vykonávána pod tzv. [[zpovědní tajemství|zpovědním tajemstvím]], podle kterého kněz nejenže nesmí (pod trestem [[exkomunikace]]) vyjevit, co se dozvěděl při zpovědi (a to ani před [[stát]]ními orgány), ale nesmí informace, které získal, zohledňovat a využívat ve svém konání (kupř. tedy není možné, aby kněz poté, co se mu [[kostelník]] vyzpovídá, že zpronevěřuje farní peníze, kostelníkovi poté správu nad financemi odebral nebo na základě zpovědi začal zkoumat účetní knihu). To se týká nejen běžných [[hřích]]ů, ale i těžkých [[zločin]]ů, které jinak podléhají [[ohlašovací povinnost]]i. Vyzná-li penitent ve zpovědi některý těžký zločin, zpovědník jej obvykle vyzve, aby se v rámci [[pokání]] k zločinu doznal; teprve tehdy (nebo s touto podmínkou) mu obvykle udělí rozhřešení.
Zpovědní tajemství je uznáváno většinou států – uznávají je i zákony [[Česko|České republiky]] – avšak kněží mají povinnost je dodržovat i na území států, které toto tajemství neuznávají. Některé kněží, kteří raději zemřeli, než aby zpovědní tajemství vyzradili státní moci, církev ctí jako světce, což se týká i dvou významných českých světců, sv. [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] a sv. [[Jan Sarkander|Jana Sarkandera]]; jsou to takzvaní mučedníci zpovědního tajemství. Za porušení zpovědního tajemství se nepovažuje prozrazení samotného faktu zpovědi (kněz tedy může sdělit to, že kajícníka zpovídal, ale ne, co mu řekl).
V rámci katolické církve nemůže nikdo a za žádných okolností, s výjimkou samotného zpovídaného, zprostit kněze povinnosti dodržovat [[zpovědní tajemství]], a to ani [[papež]]. Zpovědním tajemstvím je vázán případně i [[tlumočník]], stejně jako další lidé, kteří se o obsahu zpovědi jakýmkoli jiným způsobem dozví (například jej náhodou zaslechnou, když kajícník mluví ve zpovědnici příliš hlasitě).<ref>[[Kodex kanonického práva|CIC]] kán. 383, 384; 1388.</ref> Zpovědní tajemství zavazuje i po smrti kajícníka a i tehdy, když kněz odepřel kajícníkovi udělit rozhřešení.
Dle výnosu [[Kongregace pro nauku víry]] z roku 1988 se trestá automatickou [[Exkomunikace|exkomunikací]] i nahrátí zpovědi, vlastní i cizí, pravé i předstírané.<ref>http://www.vatican.va/roman_curia/congregations/cfaith/documents/rc_con_cfaith_doc_19880923_scomunica-confessioni_pl.html</ref>
== Pravoslavná církev ==
|