Alikvotní tón: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 5:
== Princip vzniku alikvotních tónů ==
 
Pokaždé, když zní nějaký [[tón]], je to proto, že pravidelně vibruje nějaká součást nástroje (struna, sloupec vzduchu, hlasivky atd). Nástroj (s výjimkou elektronického tónového generátoru generujícího čistý „sinus“) ale nikdy nevibruje pouze na základní [[frekvence|frekvenci]], tedy na frekvenci tónu, který slyšíme. Obvykle se chvěje ještě v celočíselných násobcích základní frekvence. Tyto násobky jsou frekvenční hodnoty alikvotních tónů. První alikvótní tón je tedy dvojnásobné frekvence než základní tón, druhý trojnásobné atd. Alikvotní tóny vytváří řadu, ve které jsou [[interval (hudba)|intervaly]] mezi jednotlivými tóny stále menší a menší. To je důsledek faktu, že lidské ucho vnímá výšku zvuku logaritmicky. Každá další [[Interval (hudba)|oktáva]] má dvojnásobnou frekvenci. Frekvence oktáv tedy rostou exponenciálně (v mocninách), kdežto frekvence alikvotních tónů rostou pouze lineárně (v násobcích). Specifická barva tónu každého nástroje pak závisí na různě intenzivním zastoupenímzastoupení jednotlivých alikvotních tónů v jeho zvuku.
 
== Alikvotní tóny v hudbě a hře na hudební nástroje ==