Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 64 bajtů, před 3 lety
m
zpřesnění, doplnění odkazů
| mapa = Free france.png
| mapa velikost = 300px
| mapa poznámka = {{legend|#ED1C24|Kolonie pod kontrolou Svobodné francieFrancie v roce 1940}}
*{{legend|#00A2E8|Kolonie podobsazené kontrolouSvobodnou SvobodnéFrancií franciedo v roceroku 1942}}
*{{legend|#22B14C|Kolonie podobsazené kontrolouSvobodnou SvobodnéFrancií franciedo vroku roce 1943}}
| hlavní město = [[Londýn]],<br />[[Brazzaville]] ([[1940]]-[[1942|42]]),<br />[[Alžír]] ([[1942]]-[[1944|44]]),
| rozloha =
 
== Vznik ==
V roce [[1940]] byl [[Charles de Gaulle]] povýšen na [[Brigádní generál|brigádního generála]]. Protože francouzská armáda začala slábnout, našel de Gaulle malou skupinu politiků, kteří argumentovali proti [[Osa Berlín-Řím-Tokio|Ose]]. Když byla Francie [[17. červen|17. června]] poražena, uprchl de Gaulle do [[Anglie]], kde začal budovat hnutí FFL. Své hnutí propagoval přes [[rozhlas]] a časem se setkal s úspěchem. Za dva měsíce měla FFL již 7000 členů. 28. června byl uznán britskou vládou za vedoucího představitele svobodných Francouzů. Dne 24. září 1941 vytvořil de Gaulle tzv. Národní výbor bojující Francie, jenž byl postupně uznán vládami Velké Británie, SSSR, Polska, Belgie i [[Prozatímní státní zřízení|českými představiteli]] za francouzskou vládu v emigraci. <ref>{{Citace elektronické monografie|titul = www.cojeco.cz|url = http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=93231&s_lang=2&detail=1|vydavatel = www.cojeco.cz|datum přístupu = 2016-01-17}}</ref>
 
== Složení ==
Mnoho členů FFL nebylo [[Francouzi|francouzského]] původu. Celkově 65 % byli branci ze [[Západní Afrika|Západní Afriky]], převážně ze [[Senegal]]u. Mnoho členů bylo také z [[Maroko|Maroka]], [[Alžírsko|Alžírska]] a [[Tahiti]]. Například 2. pancéřová divize měla 25 % černošských vojáků.
 
== ZápasBoj o kontrolu nad francouzskými koloniemi ==
[[Soubor:Attributs-FFL-IMG 0933.jpg|thumb|Helma příslušníka FFL]]
Po pádu Francie v roce 1940 drtivá většina francouzských zámořských území zůstala věrná nové vzniklé vládě [[Vichistická Francie|Vichistické Francie]]. K FFL se připojily pouze francouzské državy v Indii, Francouzská rovníková Afrika a [[Francouzská Polynésie]], a teprve postupně během války se FFL dařilo získávat kontrolu nad dalšími koloniemi. S přidáváním francouzských Afrických kolonií do FFL přišlo velké množství Afrických koloniálních vojenských jednotek. K prvnímu ozbrojenému střetu mezi Vichisty a FFL došlo v září roku 1940 během neúspěšného pokusu o dobytí Dakaru. V listopadu téhož roku se FFL podařilo dobýt [[Gabon]], jedinou součást Francouzské rovníkové afriky, která se připojila na stranu vlády ve Vichy. V polovině roku [[1941]] byla Vichistická armáda poražena v [[Levanta|Levantě]]. Tohoto tažení ([[Operace Exporter]]) se účastnil i [[Československé pozemní jednotky na Západě 1939–1945|11. československý pěší prapor - Východní]]. V severní africe se vojáci FFL účastnili bojů v [[Libye|Libyi]] a [[Egypt]]ě proti [[Erwin Rommel|Erwinu Rommelovi]] a jeho [[Afrika Korps]]. Po britské invazi byla vláda Svobodné Francie ustavena i nad [[Madagaskar|Madagaskarem]]. Spojenecké vylodění v severní africe navíc přineslo osvobození [[Francouzská Západní Afrika|Francouzské západní afriky]] a [[Alžírsko|Alžírska]]. Po těchto úspěších začali roku [[1943]] vstupovat do FFL také obyvatelé [[Guadeloupe]], [[Martinik]]u a [[Francouzská Guyana|Francouzské Guyany]]. Roku [[1944]] boje o kolonie utichly v důsledku [[Den D|vylodění spojenců v Normandii]] a spojeníkonce VichistickéVichystického Francierežimu spo FFLosvobození Francie.
 
== Konec války ==
707

editací