Albrecht Meklenburský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Odkazy: odstranění neex. ISBN |
m Sjednocení infoboxu (zatím bez obrázků a manželek/partnerek/královen); kosmetické úpravy |
||
Řádek 5:
| popisek =
| vláda =[[1364]]-[[1389]]
| datum korunovace = 18. února 1364
| celé jméno =
| tituly =
| předchůdce =[[Magnus IV. Švédský]]
| následník =[[Markéta I. Dánská]]
| partner1 =I. [[Richardis Schwerinská]]
| partner2 =II. [[Anežka Brunšvicko-Lüneburská]]
Řádek 19:
| otec =[[Albrecht II. Meklenburský]]
| matka =[[Eufémie Švédská]]
|
| místo narození =
| datum úmrtí = [[1. duben]] [[1412]] (73-74 let)
| místo úmrtí =
| místo
|}}
'''Albrecht Meklenburský''' (švédsky ''Albrekt av Mecklenburg''; německy ''Albrecht von Mecklenburg''; asi [[1338]] – [[1. duben]] [[1412]]) byl králem [[Švédsko|Švédska]] v letech 1364–1389 a [[Seznam meklenburských panovníků|meklenbursko-schwerinský vévoda]] jako Albrecht III. v letech 1384–1412.
== Původ ==
Albrecht byl druhým synem [[Albrecht II. Meklenburský|Albrechta II. Meklenburského]] a [[Eufémie Švédská|Eufémie Švédské]], dcery vévody [[Erik Magnusson|Erika Magnussona]] ze [[Södermanland]]u, sestry krále [[Magnus IV. Švédský|Magnuse IV.]] Oženil se s [[Richardis Schwerinská|Richardis Schwerinskou]], dcerou hraběte Oty Schwerinského, která zemřela v roce 1377 a je pohřbena ve [[Stockholm]]u.<ref>[http://runeberg.org/nfaa/0371.html Albrekt of Mecklenburg biography Nordisk Familjebok (1876), p. 371-372]</ref>
V roce [[1384]] zdědil titul meklenburského vévody a spojil tak [[Meklenbursko]] v personální unii se Švédskem. Svůj nárok na švédský trůn založil na původu své matky.
== Vláda ==
[[Soubor:Albert of Sweden effigy 2010.jpg|left|thumb|upright|Detail Albrechtova náhrobku ''([[klášter Doberan]])'']]
V roce [[1363]] přijeli zástupci švédské šlechtické rady na meklenburský dvůr. Ze země byli vykázání po vzpouře proti králi [[Magnus IV. Švédský|Magnusi IV.]], který byl mezi šlechtou neoblíbený. Na žádost těchto šlechticů Albrecht zahájil invazi do Švédska, kterou podporovalo několik německých hrabat a vévodů. Několik [[Hanza|hanzovních měst]] vévodů v severním Německu rovněž vyjádřilo podporu novému králi. Albrecht byl prohlášel králem Švédska a korunován 18. února 1364.
Albrechtova vláda vedla k osmi letům občanské války mezi příznivci Albrechta a Magnuse. V bitvě poblíž [[Enköping]]u v roce [[1365]] mezi Albrechtovými německými silami a Magnusem, podporovaným [[Haakon VI. Norský]]m (Magnusovým synem), byl Magnus poražen a padl do zajetí. Hned po této porážce ve prospěch Magnuse a Haakona zasáhl dánský král [[Valdemar IV. Dánský|Valdemar IV.]], jehož síly se spojily s rolníky, kteří podporovali Magnuse. Albrecht byl totiž nepopulární v mnoha oblastech Švédska, zejména mezi poddanými v provinciích, kteří nesouhlasili s tím, že Albrecht ve všech provinciích jmenuje do úřadů Němce.
S podporou dánského krále a švédských spojenců se Haakonovi v roce [[1371]] dočasně podařilo oblehnout Stockholm. Albrecht však byl schopen s podporou švédské šlechty toto obléhání odrazit. Byl sjednán mír s tou podmínkou, že Magnus bude propuštěn a bude mu umožněno odcestovat do Norska (tam také strávil zbytek života). Albrecht si dokázal udržet švédskou korunu, ale musel udělat šlechticům značné ústupky.
== Sesazení z trůnu ==
Albrecht si udržel korunu příštích 19 let, ale většina západního Švédska jeho vládu nepodporovala. Jeho vládou však otřáslo až to, že se pokusil sáhnout na majetek švédských šlechticů. Ti se obrátili s žádostí o pomoc na [[Markéta I. Dánská|Markétu I. Dánskou]], jež poslala vojsko a v únoru [[1389]] Dánové Albrechta porazili v bitvě u Åsle (''slaget vid Åsle''). Albrecht byl zajat, sesazen z trůnu a poslán na hrad Lindholmen, kde strávil v zajetí následujících šest let. V roce [[1395]] byl propuštěn s tím, že se do tří let vzdá Stockholmu, nebo Markétě I. zaplatí vysokou sumu jako náhradu. Albrecht se nakonec vzdal Stockholmu, který tak získala Markéta.
Po svém propuštění se Albrecht vrátil do Meklenburska, kde byl od roku [[1384]] vévodou poté, co zemřel jeho bratr Jindřich. Podařilo se mu ještě na nějakou dobu získat skandinávský ostrov [[Gotland]]. Zemřel v roce 1412 a byl pohřben v cisterciáckém [[klášter Doberan|klášteře Doberan]].
Řádek 62:
* ''Den svenska historien: Medeltid 1319–1520.'' (Stockholm: Bonniers, 1966) p. 74-83
* Hagen, Ellen ''Margareta – Nordens drottning.'' (Stockholm: Saxon & Lindströms förlag, 1953)
* Larsson, Lars-Olof ''Kalmarunionens tid.'' (Stockholm: Prisma, Andra upplagan 1997) ISBN
=== Externí odkazy ===
| |||