Karađorđe Petrović: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Sjednocení infoboxu (zatím bez obrázků a manželek/partnerek/královen); kosmetické úpravy |
|||
Řádek 5:
| popisek =Đorđe Petrović - Karađorđe
| vláda =[[1804]] – [[1813]]
| datum korunovace =
| tituly =
| celé jméno =
Řádek 15:
| královna =[[Jelena Jovanović]]
| partner1 =
| partner2 =
| partner3 =
| partner4 =
| partner5 =
| potomstvo =[[Alexandr Karađorđević]]
| rod =
Řádek 26:
| otec =
| matka =
|
| místo narození =[[Viševac]]
| datum úmrtí = [[24. červenec]] [[1817]]
| místo úmrtí =[[Radovanjski Lug]]
| datum pochování =
| místo
| podpis =
|}}
Řádek 59:
V roce [[1808]] byl dokonce Karađorđe Petrović zvolen jako dědičný Nejvyšší vůdce Srbů. Pod tlakem [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovy]] armády, spojenec Srbů Rusko podepsalo mírovou smlouvu s Tureckem v roce [[1812]], díky čemuž museli Srbové čelit osmanské armádě sami.
Karađorđeho povstalecké oddíly se z několika set mužů rozrostly na tisíce a porážely turecké řadové jednotky, které se stále více omezovaly pouze na udržení městských pevností a po řadě bojů vytvořil na území bývalého bělehradského pašalíku vládu, nezávislou na sultánovi. Turci se dál snažili Karađorđa buď zabít, nebo alespoň podplatit a nabízeli mu poklady. Úspěchy povstání však zmařily výsledky bukurešťského míru a [[Karađorđe]] v roce [[1813]] uprchl do [[Rakouské císařství|Rakouska]].<ref>Geografický místopisný slovník světa, Academia, heslo Srbsko, str. 754</ref>.
== Zavraždění ==
Řádek 66:
V roce [[1815]] vypuklo [[druhé srbské povstání]], které svým rozsahem a úspěšnosti nezaostávalo za povstání prvním. Vůdcem se stal [[Miloš Obrenović]] a jeho vítězné akce vedly až k mírovému jednání s Turky. Nemalý vliv na příznivý vývoj srbské situace měly i úspěchy [[Ruské impérium|Ruska]] ve válce s [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]],které zhatily turecké naděje na oslabení odvěkého nepřítele. Obrenovič dosáhl svého uznání dědičným srbským knížetem ze strany [[Porta|Porty]] roku [[1830]] a přesto, že byl negramotný, započal úspěšně s budováním základu [[srbské knížectví|srbského knížectví]]. Proces osamostatňování bývalého tureckého [[vazal]]a probíhal pomalu a podléhal mnoha omezením mezi něž patřil i zákaz zřízení srbské armády.<ref>http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/318717#ixzz0cDiHOR2t Článek na forum.valka.cz</ref>
V Rakousku se ale roku [[1817]] nechal se přesvědčit, že je třeba potajmu se vrátit do [[Srbské knížectví|Srbska]] a připravit a posílit rodící se [[Druhé srbské povstání|další povstání]] společně s knížetem Milošem Obrenovićem. Ten však byl mezitím Turky za svoji účast v protitureckém hnutí omilostněn a také měl jiný plán na osvobození Srbska, který spočíval ve smírnějším postupu proti Turecku. Charismatický a v národě oblíbený vojevůdce Karađorđe Petrović však do těchto záměrů nezapadal a velmi se příčil [[Istanbul]]u.
Sultán přikázal knížeti Miloši Obrenovićovi, aby Karađorđeho zabil, ten ho ale nemohl a nedokázal zabít a tak úkol svěřil [[Nikola Novaković|Nikolovi Novakovićovi]]. Ten úkol vykonal a 24. července [[1817]] Karađorđeho zabil.<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = HRH CP Alexander II | odkaz na autora = Aleksandar II. Karađorđević | titul = Djordje Petrovic, known as Karadjordje | url = http://www.royalfamily.org/album/portraits/port200.htm | datum vydání = c1997 | datum přístupu = 2011-09-25 | jazyk = srbsky}}</ref> Společně s kumpány mu usekl hlavu a tu na znamení loajality [[Miloš Obrenović]] poslal do Istanbulu (nikdy se už do Srbska nevrátila).<ref name="psn">Příruční slovník naučný, ČSAV, encyklopedický institut, heslo Srbsko]</ref> Protože se Karađorđe nevešel do připravené rakve, usekli mu nohy a dali vedle do pytle.
| |||