Alexandr Karađorđević: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Sjednocení infoboxu (zatím bez obrázků a manželek/partnerek/královen); kosmetické úpravy |
|||
Řádek 6:
| popisek =kníže Alexandr
| vláda =[[14. září]] [[1842]] – [[23. prosinec]] [[1858]]
| datum korunovace =
| tituly =
| celé jméno =
Řádek 16:
| královna =[[Persida Nenadovićová]]
| partner1 =
| partner2 =
| partner3 =
| partner4 =
| partner5 =
| potomstvo =[[Petr I. Karađorđević]]
| rod =
Řádek 27:
| otec =[[Karađorđe Petrović]]
| matka =[[Jelena Jovanovic]]
|
| místo narození =[[Topola]]
| datum úmrtí = [[3. květen]] [[1885]]
| místo úmrtí =[[Temešvár]]
| datum pochování =
| místo
| podpis =
|}}
'''Alexandr Karađorđević''' ([[srbština|srbsky]]: ''Александар Карађорђевић, Aleksandar Karađorđević'') byl v letech [[1842]]-[[1858]] [[Srbské knížectví|srbským knížetem]]. Patřil do [[Karađorđevićové|dynastie Karađorđevićů]]. Byl druhým srbským vládcem z [[Karađorđevićové|této dynastie]] a prvním srbským knížetem této dynastie.
Jeho otcem byl [[Karađorđe Petrović]], zakladatel dynastie Karađorđevićů, a jeho matka byla [[Jelena Jovanovićová]]. Narodil se v roce [[11. říjen|11. října]] [[1806]]. Po porážce [[první srbské povstání|prvního srbského povstání]] vedeného jeho otcem žil v emigraci.
== Vláda ==
Řádek 44:
Vzhledem k nespokojenosti s protureckou vládou [[dynastie Obrenovićů]] byl po jejich sesazení [[14. září]] [[1842]] srbským národním shromážděním (skupštinou) zvolen knížetem. Kníže Alexandr založil řadu nových institucí a začal reformy – například zdokonalení právního systému, budování pošt a telegrafů – s cílem zlepšit mladý srbský stát. Zastával prorakousky orientovanou politiku. {{Doplňte zdroj}}
Během [[Maďarská revoluce 1848–1849|maďarské revoluce]] ve [[Vojvodina|Vojvodině]] v roce [[1848]], kníže Alexandr Karađorđević poslal srbské dobrovolníky, pod velením Stevana Knićanina na pomoc Srbům pro boj za autonomii. Jak vyplývá z národně-politického hnutí v roce [[1848]], knížeti Alexandrovi šlo o [[Panslavismus|panslavistickou]] myšlenku sjednocení jihoslovanských/jugoslávských národů do jedné monarchie. Hlavním cílem bylo nahradit rakouské a turecké nadvlády u jižních Slovanů srbskou vládu pod hlavičkou "[[Velké Srbsko|Velkého Srbska]]".
Ve vnitřní politice se kníže Alexandr Karađorđević dostal do konfliktu s členy rady, která vyvrcholila [[Svatoondřejská skupština|svoláním Národního shromáždění]] (Skupštiny) na den svatého Ondřeje, v prosinci [[1858]], která jej donutila k abdikaci. Poté se knížetem opět stal příslušník [[Obrénovićové|rodu Obrenovićů]] kníže [[Miloš Obrenović]].
| |||