Jan III. Dukas Vatatzés: Porovnání verzí

Přidáno 13 bajtů ,  před 6 lety
m
Sjednocení infoboxu (zatím bez obrázků a manželek/partnerek/královen); kosmetické úpravy
m (odebrána Kategorie:Byzantští císaři; přidána Kategorie:Nikájští císaři za použití HotCat)
m (Sjednocení infoboxu (zatím bez obrázků a manželek/partnerek/královen); kosmetické úpravy)
| partner2 =[[Konstancie Štaufská]]
| dynastie =[[Dukové]]
| otec =Basileios Vatatzes
| matka =
| narozendatum narození = asi [[1193]]
| datum úmrtí = 3. listopadu [[1254]]}}
'''Jan III. Dukas Vatatzés''' ({{Vjazyce|el}} {{Cizojazyčně|el|Ιωάννης Γ΄ Δούκας Βατάτζης}}, ''Iōannēs III Doukas Vatatzēs'', někdy také '''Vatatzes''' či počeštěně '''Vatacés'''; asi [[1193]] - [[3. listopad]]u [[1254]]) byl nikájský (resp. [[seznam byzantských císařů|byzantský]]) císař v letech [[1222]]-1254. Za jeho vlády se rozmohla tzv. byzantská reconquista.
 
== Život, počátky vlády ==
Narodil se okolo roku 1193 jako syn jistého Basileia Vatatza. Byl velmi vzdělaný, ale kromě toho byl také dobrým vojevůdcem. Roku [[1212]] se oženil s dcerou nikajského císaře [[Theodoros I. Laskaris|Theodora I. Laskarida]] Irenou a Theodoros určil Jana za svého nástupce, jímž se po tchánově smrti roku 1222 stal. Zpočátku se však musel vypořádat s odbojnými bratry zesnulého císaře, kteří byli ale Janem odraženi. Vatatzés pokračoval v protilatinské politice nastoupené Theodorem I. a roku [[1225]] získal všechno latinské území v [[Malá Asie|Malé Asii]], některé řecké ostrovy a část [[Balkán]]u. Dobytí [[Konstantinopol]]e se mohlo zdát být otázkou času. Jenže o dobytí ''Města měst'' usilovali i [[Seznam bulharských panovníků|bulharský car]] [[Ivan Asen II.]] a [[Epirský despotát|epirský despota]] [[Theodoros Komnenos Dukas|Theodoros Angelos]], který se roku [[1224]] nechal korunovat ''císařem Římanů'' a stal se Janovým významným protivníkem, ale roku [[1230]] byl poražen a zajat Janovým spojencem Ivanem Asenem II. v bitvě u Klokotnice. S Ivanem Asenem udržoval Jan Dukas přátelské styky, roku [[1234]] uzavřeli oba císaři spojenectví proti ''Latinům'' (Zápaďanům) a také byl zasnouben Ioannův syn a pozdější nástupce [[Theodoros II. Laskaris|Theodoros]] s Asenovou dcerou Helenou (Elenou). Kromě toho Jan a nikajský patriarcha Germanos II. svolili k založení bulharského ortodoxního patriarchátu nezávislého na Byzanci. Roku [[1235]] se Jan III. a Ivan Asen snažili dobýt Konstantinopol, ale byli odraženi stařičkým regentem [[Jan z Brienne|Janem z Brienne]]. Následujícího roku pokus zopakovali, opět byl ale úspěšnější energický regent. Roku [[1237]] ale Ivan Asen rozvázal spojenectví s Janem Vatatzem a zrušil zasnoubení Heleny a Theodora. Ne však nadlouho. V bulharském hlavním městě [[Veliko Tarnovo|Tarnovu]] vypukl mor a Asen to vzal jako boží varování a obnovil jednak spojenectví s Janem a taky vzájemné zasnoubení dětí. Roku [[1241]] však Ivan Asen II. zemřel a Jan III. tím přišel o spojence proti ''Latinům'', ale zároveň na Bulharsku získal celou [[Makedonie (region)|Makedonii]] a [[Thrákie|Thrákii]].
 
[[Soubor:JohnIIIVatatzesGoldHyperpyronMagnesia.jpg|thumb|right|Zlatý hyperpyron s vyobrazením Jana III.]]
 
== Hodnocení ==
Jan III. svou politikou a válečnými výboji učinil hodně pro znovudobytí Konstantinopole. Svými manévry způsobil, že Nikajské císařství se stalo nejvýznamnějším státem v západní Malé Asii a po smrti Ivana Asena II. v Bulharsku také na Balkáně. Jan byl také velmi vzdělaný a za jeho vlády se Nikaia stala centrem byzantské vzdělanosti.
 
== Rodina ==
1 404 490

editací