Balduin I. Jeruzalémský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎top: sjednocení iboxů za použití AWB
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení infoboxu (zatím bez obrázků a manželek/partnerek/královen); kosmetické úpravy
Řádek 5:
| popisek =
| vláda = [[1100]]–[[1118]]
| datum korunovace = [[25. prosinec|25. prosince]] 1100
| tituly = hrabě edesský, král jeruzalémský
| celé jméno =
Řádek 20:
| otec = [[Eustach II. z Boulogne]]
| matka = [[Ida z Boulogne]]
| narozendatum narození = mezi [[1061]] a [[1066]]
| místo narození =
| datum úmrtí = [[2. duben|2. dubna]] [[1118]]
| místo úmrtí = [[Aríš|El-Aríš]], dnešní [[Egypt]]
| datum pochování =
| pochován =
| místo pochováníodpočinku = [[Chrám Božího hrobu]] v [[Jeruzalém]]ě
}}
'''Balduin I.''' ({{vjazyce|la}}: ''Balduinus'', {{vjazyce|fr}}: ''Baudouin'', {{vjazyce|de}}: ''Balduin'',{{#tag:ref|Při transkripci jména ''Balduin'' se historikové přidržují německého ekvivalentu.<ref name="hroch301">{{Citace monografie | příjmení = Hrochová | jméno = Věra | odkaz na autora = Věra Hrochová | příjmení2 = Hroch | jméno2 = Miroslav | odkaz na autora2 = Miroslav Hroch | titul = Křižáci v Levantě | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1975 | isbn = | poznámka = Dále jen ''Hrochová'' | strany = 301}}</ref>|group="pozn."}} {{vjazyce|en}}: ''Baldwin'', někdy zván jako '''Balduin Lotrinský''',<ref name="hrochovakroniky54">{{Citace monografie | příjmení = Hrochová | jméno = Věra | titul = Křížové výpravy ve světle soudobých kronik | rok = 1982 | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství| místo = Praha | poznámka = Dále jen ''Hrochová.'' Kroniky | strany = 54}}</ref>''' z&nbsp;Boulogne''',<ref name="baldwin672">{{Citace monografie | příjmení = Baldwin | jméno = Marshall W. | spoluautoři = a kol. | titul = A History of the Crusades. Vol. 1, The first hundred years | vydavatel = University of Wisconsin Press | místo = Madison | rok = 1969 | počet stran = 707 | isbn = | jazyk = anglicky | poznámky = Dále jen ''Baldwin'' | url = http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/History/History-idx?type=header&id=History.CrusOne&isize=M | strany = 672}}</ref> '''z&nbsp;Bouillonu'''<ref name="hroch38">''Hrochová'', str. 38</ref> či '''z&nbsp;Flander''',{{#tag:ref|Informace od J.E.R.Doméneca o „dobytí Jeruzaléma vojsky Godefroie z Bouillonu a Balduina z Flander“<ref name="Gabrieli6">{{Citace monografie | jméno=Francesco| příjmení=Gabrieli | odkaz na autora = | titul=Křížové výpravy očima arabských kronikářů|vydavatel=Argo | místo= Praha | rok=2010 |strany=6 | isbn = 978-80-257-0333-5|poznámka = Dále jen ''Gabrieli''}}</ref> je dvojznačná. První význam je, že se na dobytí Jeruzaléma podílela i&nbsp;Balduinova vojska, přičemž on sám se akce nezúčastnil. Toto vyvození se však nejeví pravděpodobným, přestože vyjížděl k&nbsp;Edesse od syrské hranice s&nbsp;menším oddílem, než s&nbsp;jakým k hranicím přišel od pohoří Antitaurus.<ref name="baldwin302">''Baldwin'', str. 302</ref> Pravděpodobnější je však druhá verze, tj. záměna jména ''Balduin'' se jménem ''Robert'', protože Robert II. Flanderský se skutečně obléhání Jeruzaléma se svým kontingentem zúčastnil.<ref name="hroch48">''Hrochová'', str. 48</ref><br /> O Balduinovi z Flander mluví i F. Gabrieli v poznámkách, zde se již musí jednat o Balduina z Bouillonu (hovoří se zde o „analogii Balduinů z Flander a z Jeruzaléma“).<ref name="gabr301">''Gabrieli'', str. 301</ref> Flandry a Boulogne leží ve stejném geografickém regionu.<br />O „Baldvinovi, hraběti Flanderském a budoucím knížeti Edesském“ však mluví i V. Černý ve svých poznámkách.<ref name="cerny54">{{Citace monografie | příjmení = Černý | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Černý | titul = Staré francouzské kroniky | vydavatel = SNKLU | místo = Praha | rok = 1962 | poznámka = Dále jen ''Černý'' | strany = 54}}</ref> Zde se zřejmě jedná o&nbsp;faktografický omyl, protože míněn je pravděpodobně Balduin z&nbsp;Bouillonu, nikoli Robert Flanderský, protože Černý zmiňuje ''Baldvina'' jako jednoho z&nbsp;vůdců křižáckého kontingentu, který se „od polovice srpna 1096 bral pochodovým směrem Petra Poustevníka, tj. jižním Německem, Uhrami a Balkánským poloostrovem“. Čas i&nbsp;trasa by odpovídaly skutečné Balduinově cestě.<ref name="hroch21–22">''Hrochová'', str. 21–22</ref> Robert Flanderský se přeplavoval po moři přes Jadran.<ref name="hroch32">''Hrochová'', str. 32</ref>|group="pozn."}} narozen mezi léty [[1061]] a [[1066]],<ref name="zacourhazard297">{{Citace monografie | příjmení = Zacour | jméno = Norman P. | příjmení2 = Hazard | jméno2 = Harry W. | spoluautoři = a kol. | titul = The impact of the Crusades on the Near East | vydavatel = University of Wisconsin Press | místo = Madison | rok = 1985 | počet stran = 599 | isbn = | jazyk = anglicky | poznámky = Dále jen ''Zacour, Hazard'' | url = http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/History/History-idx?type=header&id=History.CrusFive&isize=M | strany = 297}}</ref> † [[2. duben|2. dubna]] [[1118]], [[Aríš|El-Aríš]]) byl jeden z&nbsp;prvních, kteří táhli do Svaté země ve znamení kříže, [[Edesské hrabství|edesský hrabě]] a [[Seznam jeruzalémských králů|jeruzalémský král]].
Řádek 31:
Byl jedním z&nbsp;[[feudál]]ů, kteří se po [[Clermontský koncil|clermontské výzvě]] [[seznam papežů|papeže]] [[Urban II.|Urbana II.]] rozhodli k&nbsp;[[První křížová výprava|prvé křížové výpravě]] připojit a pevně se v&nbsp;[[Palestina|Palestině]] usadit. Jako vůbec první z&nbsp;vojevůdců [[Křížové výpravy|kruciáty]] se stal samostatným panovníkem – roku [[1098]] se ujal vlády v&nbsp;[[Şanlıurfa|Edesse]] a přijal titul hraběte a o&nbsp;dva roky později, po předčasné smrti bratra [[Godefroy z Bouillonu|Godefroie]] roku [[1100]], se stal druhým křižáckým vládcem [[Jeruzalém]]a a prvním, který přijal [[Král|královský titul]]. Balduin jeruzalémský stát vnitřně i&nbsp;navenek upevnil a na konci jeho vlády bylo [[Jeruzalémské království]] pevným státním útvarem.
 
Ačkoli byl pravděpodobně homosexuál, třikrát se oženil.<ref name="tyerman202">{{Citace monografie | příjmení = Tyerman | jméno = Christopher | odkaz na autora = | titul = Svaté války : dějiny křížových výprav | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 926 | isbn = 978-80-7422-091-3 | poznámky = Dále jen ''Tyerman'' | strany = 202}}</ref> Neměl však legitimní potomky, kteří by ho přežili. Když se stal jeruzalémským králem ([[1100]]), jmenoval [[Edesské hrabství|hrabětem z Edessy]] svého stejnojmenného příbuzného [[Balduin II. Jeruzalémský|Balduina Le Bourg]],{{#tag:ref|Názory historiků na stupeň příbuzenského stavu mezi Balduinem z Bouillonu a Balduinem Le Bourg liší. Hovoří se o nich buď jako o bratrancích,<ref name="hroch76">''Hrochová'', str. 76</ref><ref name="hrochovakroniky72"></ref> či se vyskytuje názor, že Balduin Le Bourg (Balduin II.) byl synovcem Balduina I.<ref name="br316">{{Citace monografie | příjmení = Brooke | jméno = Christopher | titul = Evropa středověku v letech 962–1154 | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2006 | isbn = | poznámka = [Dále jen ''Brooke''] | strany = 316}}</ref> Možná také byl Balduin Le Bourg synem bratrance Balduina I. Huga z Rethelu.<ref name="runcimanII525">{{Citace monografie | příjmení = Runciman | jméno = Steven | odkaz na autora = Steven Runciman | titul = A History of the Crusades | vydavatel = Cambridge University Press | rok = 1965 | svazek = II. The kingdom of Jerusalem and the frankish east | typ svazku = díl | kapitola = Appendix III. | strany = 525 | isbn = | jazyk = anglicky | poznámka = Dále jen ''Runciman II.''}}</ref>|group="pozn."}} jenž Balduina I. vystřídal i na trůně v Jeruzalémě.
 
== Mládí ==
Řádek 38:
 
== Kruciáta ==
Na výpravu se vydal ve vojsku bratra Godefroie v&nbsp;létě roku [[1096]] i&nbsp;se svou první ženou Godverou a dětmi.<ref name="hrochovakroniky36">''Hrochová'', Kroniky, str. 36</ref><ref name="baldwin297">''Baldwin'', str. 297</ref> Již při průchodu územím Uher Balduinova rodina posloužila jako [[rukojmí]] [[Seznam uherských králů|krále]] [[Koloman Uherský|Kolomana]], aby se křižáci v&nbsp;[[Uhersko|Uhrách]] nedopouštěli plenění.<ref name="hroch22" /> Koloman měl obavy, aby Lotrinčané neplenili jeho území po vzoru svých předchůdců. Po přepychové cestě s&nbsp;královskou družinou Balduin s&nbsp;rodinou a i&nbsp;s&nbsp;vojskem putoval přes [[Balkán]] směrem k&nbsp;[[Bospor]]u a po krátkém plenění vesnic na byzantském území vojsko dospělo [[23. prosinec|23. prosince]] 1096 před sídelní město [[Seznam byzantských císařů|byzantských císařů]] – [[Konstantinopol]].<ref name="hrochovakroniky36"></ref><ref name="baldwin284">''Baldwin'', str. 284</ref> Zde se objevily problémy, když Godefroi a Balduin odmítli složit byzantskému císaři [[Alexios I. Komnenos|Alexiovi I. Komnenovi]] lenní přísahu věrnosti, kterou vyžadoval a kterou do jeho rukou složil již jiný velitel křižáckého vojska, mladší bratr exkomunikovaného [[Seznam francouzských panovníků|francouzského krále]] [[Filip I. Francouzský|Filipa I.]] [[Hugo I. z Vermandois|Hugo z&nbsp;Vermandois]].<ref name="hroch23">''Hrochová'', str. 23</ref> Alexios reagoval zastavením dodávek potravin, Balduin odpověděl vypleněním předměstí Konstantinopole<ref name="hroch24">''Hrochová'', str. 24</ref> a zavražděním [[Pečeněhové|Pečeněhů]] (císařových vojáků, nomádského původu). Když se zastavení dodávek opakovalo, zaútočil Godefroi – pravděpodobně však z&nbsp;Balduinova podnětu – na [[Zelený čtvrtek]] [[2. duben|2. dubna]] 1097 na Konstantinopol. Město náporu odolalo a následující den byla k&nbsp;Lotrinčanům vyslána císařova delegace. Křižáci ji napadli, což přimělo císaře Alexia, aby opětoval útok, kterým křižáky zatlačil. Šlo o první ozbrojený střet mezi křižáky a Byzantinci.<ref name="baldwin285">''Baldwin'', str. 285</ref><ref name="hroch25">''Hrochová'', str. 25</ref>
 
Posléze byla lenní přísaha o&nbsp;Velikonocích roku 1097 do Alexiových rukou složena, později nebyla křižáky dodržována.{{#tag:ref|Balduin přísahu porušil jako první, v únoru roku 1098 po zmocnění se původně byzantské Edessy.<ref name="hroch48">''Hrochová'', str. 48</ref> Ze všech velitelů, kteří chtěli v Levantě zůstat, bude nakonec lenní přísahu chtít dodržet pouze [[Raimond IV. z Toulouse|Raimond ze Saint-Gilles]] po dobytí Antiochie na přelomu jara a léta roku 1098.<ref name="hroch43–44">''Hrochová'', str. 43–44</ref> |group="pozn."}} Během skládání přísahy došlo k&nbsp;zajímavé situaci, kterou popisuje císařova vzdělaná dcera Anna Komnena: