Jindřich VI. Anglický: Porovnání verzí

| jméno = Jindřich VI.

| titul = král [[Anglie]] a pán [[Irsko|Irska]] a [[De iure|de jure]] král [[Francie]]

| obrázek = [[Soubor:HenryVIofEngland.JPG|200px|Jindřich VI.]]

| vláda = [[31. srpen|31. srpna]] [[1422]] – [[4. březen|4. března]] [[1461]]<br /> Regenti<br />Jan, vévoda z Bedfordu<br />Humphrey, vévoda z Gloucesteru<br />Jindřich Beaufort<br /> [[Richard Plantagenet (3. vévoda z Yorku)|Richard Plantagenet]]<br />[[30. říjen]] [[1470]] - [[11. duben]] [[1471]] (druhá vláda)

| předchůdce = [[Jindřich V. Plantagenet|Jindřich V.]]<br />[[Eduard IV.]]

| následník = [[Eduard IV.]]<br />[[Eduard IV.]]

| královna = [[Markéta z Anjou]]

| potomstvo = Eduard

| rod = [[Lancasterové]]

| otec = [[Jindřich V. Plantagenet|Jindřich V.]]

| matka = [[Kateřina z Valois (1401)|Kateřina z Valois]]

| narozen datum narození = [[6. prosinec|6.prosince]] [[1421]]

| místo narození = [[Windsor (hrad)|Windsor]]

| datum úmrtí = [[21. květen]] [[1471]]

| místo úmrtí = [[Tower]]

| místo pochování odpočinku = [[Windsor (hrad)|Windsor]]

|| datum korunovace = [[6. listopad|6. listopadu]]u [[1429]]}}

'''Jindřich VI.''' ([[6. prosinec|6.prosince]] [[1421]] [[Windsor]]– [[21. květen|21. května]] [[1471]] [[Londýn]]) byl v letech 1422 - 1461 a 1470 - 1471 [[Seznam anglických králů|anglickým králem]] a v letech 1422 - 1453 také ''de iure'' [[Seznam francouzských panovníků|králem francouzským]]. Byl posledním anglickým panovníkem z rodu [[Lancasterové|Lancasterů]]. Jeho otcem byl [[Jindřich V. Plantagenet|Jindřich V. Anglický]] a matkou [[Kateřina z Valois (1401)|Kateřina z Valois]], dcera francouzského krále [[Karel VI. Francouzský|Karla VI.]]

O dva roky později byl zavražděn vévoda Humphrey a o něco později zemřel i jeho nepřítel kardinál Beaufort. Jejich spor však nebyl zapomenut a převzali jej kardinálovi příbuzní vévodové ze Somersetu a Gloucestrův chráněnec, [[Richard Plantagenet (3. vévoda z Yorku)|Richard Plantagenet]], vévoda z Yorku. Touto dobou byla již [[Stoletá válka|válka s Francií]] ztracena. Poslední bitva se odehrála [[17. červenec|17. července]] [[1453]] u [[Castillon]]u, kde se proti sobě postavily dvě armády, jedna pod vedením generála Talbota, druhá pod vlajkami [[Karel VII. Francouzský|Karla VII. Francouzského]]. Francouzské dělostřelectvo rozprášilo anglickou armádu i s jejími lučištníky. Anglie touto bitvou ztratila veškerá území ve Francii kromě přístavu [[Calais]]. Když se Jindřich tuto zprávu dozvěděl, zešílel a šílený zůstal po dlouhou dobu jednoho a půl roku. Tím svou zemi odsoudil k dalším desetiletím války, tentokrát [[Války růží|občanské]].

Po skončení tohoto zasedání královské rady opustili vévoda z Yorku, hrabě ze Salisbury a mladý hrabě z Warwicku Londýn a vrátili se na své statky. Na květen svolala rada do Leicesteru, oblíbené pevnosti [[Lancasterové|Lancasterů]], parlament. Pozvánky dostala jen vybraná skupina nepřátel Yorka a Nevillů. York, Salisbury a Warwick cítili, že na ně připravují past, a proto ozbrojili své družiny a vydali se na pochod do Londýna. Yorkova armáda ráno 22. května 1455 zaujala pozice v polích poblíž města St. Albans. Vévoda z Buckinghamu, nově jmenovaný konstáblem, dorazil k St. Albans kolem osmé hodiny ráno, několik hodin po Yorkistech. První bitvou u St.Albans začala občanská válka, která se nakonec táhla s přestávkami a střídavými úspěchy po třicet let.

[[Kategorie:Duševně nemocní panovníci]]