Michael IV. Paflagoňan: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Sjednocení infoboxu (zatím bez obrázků a manželek/partnerek/královen); kosmetické úpravy |
|||
Řádek 1:
{{Infobox - panovník
| barva
| barva textu
| jméno
| titul
| obrázek
| popisek
| vláda
| předchůdce
| následník
| partner1
| potomstvo
| dynastie
| otec
| matka
|
| datum úmrtí =
'''Michael IV. Paflagoňan''' (pocházel z provincie [[Paflagonie]]; [[1010]]–[[10. prosinec|10. prosince]] [[1041]]) byl [[Byzantská říše|byzantským]] [[císař]]em v letech 1034 až 1041. Po smrti [[Roman III. Argyros|Romana III.]] se oženil s císařovnou [[Zoe (Byzanc)|Zoe]] a nastoupil na trůn.
Michael se seznámil se Zoe prostřednictvím svého bratra, [[eunuch]]a a vysokého státního úředníka [[Ioannes Orfanotrofos|Ioanna Orfanotrofa]]. Přestože byl císařovým komorníkem a pravidelně mu masíroval nohy, stal se milencem jeho ženy, císařovny Zoe. Císař sám ho nijak nepodezříval. Avšak [[11. duben|11. dubna]] [[1034]] za záhadných okolností zemřel. Zda ho Michael, Zoe nebo Orfanotrofos (který byl Romanovým přítelem) zavraždili, není jisté. Následující den se Michael oženil se Zoe a byl prohlášen císařem. O několik měsíců později ho Orfanotrofos, který se zatím stal ministrem financí, přesvědčil, aby uvěznil Zoe v jejích komnatách a sám vykonával vládu. Kvůli zradě svého předchůdce trpěl Michael výčitkami svědomí, pročež nechal založit mnoho nových [[klášter]]ů.
Michael IV. pocházel z rodiny paflagonských rolníků. Byl velice pohledný, chytrý a štědrý, avšak naprosto nevzdělaný a navíc trpěl epileptickými záchvaty, proto předal vládu nad říší svému bratrovi. Orfanotrofovy vojenské a finanční reformy dočasně znovu obnovily sílu říše. Na východní hranici bylo po dlouhém obléhání dobyto důležité město [[Şanlıurfa|Edessa]]. Na západě v roce [[1035]] požádal [[emír]] [[Palermo|Palerma]] Michaela o pomoc proti svému povstalému bratrovi. Přestože emír krátce na to zemřel, válka na [[Sicílie|Sicílii]] pokračovala, čehož chtěl Michael využít.
V roce [[1038]] bylo zahájeno tažení pod vedením [[Georgios Maniakes|Georgia Maniakese]]. Výpravy se zúčastnil také manžel císařovy sestry, Stefanos. V průběhu následujícího roku byla dobyta města [[Messina]] a Palermo. Ostrov byl díky brilantnímu Maniakesovu velení už téměř ovládnut, avšak v roce [[1040]] došlo ke sporu mezi Georgiem a Stefanem. Poněvadž vojevůdce se posmíval neschopnosti císařova švagra, Stefanos poslal císařovi zprávu, že Maniakes osnuje spiknutí. Maniakes byl povolán do [[Konstantinopol]]e a uvězněn. Stefanos se nyní stal velitelem, ale brzy poté zemřel. Zmatené situace v byzantském vojsku využili [[Arabové]]. Nejprve vypuklo na ostrově povstání a následně byla byzantská armáda poražena novým, z [[Afrika|Afriky]] příchozím arabským vojskem. Pouze Messina zůstala v byzantských rukou.
| |||