Verze z 14. 2. 2016, 13:57 editovat UrbanecmBot (diskuse \| příspěvky) Roboti, Patroláři, Revertéři 177 663 editací m →‎top: sjednocení iboxů za použití AWB ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 31. 3. 2016, 11:47 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Sjednocení infoboxu (zatím bez obrázků a manželek/partnerek/královen); kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - panovník \| jméno =Jan Zhořelecký \| titul =Braniborský markrabě, zhořelecký vévoda a pán Nové Marky \| partner1 =[[Kateřina Meklenburská]] \| potomci =[[Eliška Zhořelecká]] \| dynastie =[[Lucemburkové]] \| potomstvo=[[Eliška Zhořelecká]] \| popisek = \| otec =[[Karel IV.]] \| matka =[[Alžběta Pomořanská]] \| ~~narozen~~datum narození = =[[22. červen\|22. června]] [[1370]] \| místo narození =[[Praha]] \| datum úmrtí = =[[1. březen\|1. března]] [[1396]]<br />(ve věku {{Věk\|1370\|06\|22\|1396\|03\|01}} let) \| místo úmrtí =[[Neuzelle]] \| datum pochování = ~~\| pochován =~~ \| místo ~~pochování~~odpočinku = [[Katedrála sv. Víta]] \|}} '''Jan Zhořelecký''' ([[22. červen\|22. června]] [[1370]], [[Praha]] – [[1. březen\|1. března]] [[1396]], [[klášter Neuzelle]]) byl [[Seznam braniborských panovníků\|braniborský markrabě]] (1373), vévoda [[Zhořelecko\|zhořelecký]] (1376) a pán [[Nová marka\|Nové marky]] (1378) z [[dynastie]] [[Lucemburkové\|Lucemburků]]. Jan byl druhý syn císaře [[Karel IV.\|Karla IV.]] a [[Alžběta Pomořanská\|Alžběty Pomořanské]]. Jeho manželkou byla Kateřina, dcera [[Seznam švédských králů\|švédského krále]] [[Albrecht Meklenburský\|Albrechta Meklenburského]], se kterou se oženil 10. února 1388 v Praze a s níž měl dceru [[Eliška Zhořelecká\|Elišku]]. V [[závěť\|závěti]] z roku 1376 Karel IV. Janovi přiřkl Zhořelecko a část [[Braniborské markrabství\|Braniborského markrabství]]. Za vlády nevlastního bratra [[Václav IV.\|Václava IV.]] jej výrazně podporoval v boji proti [[Seznam moravských vládců\|moravskému markraběti]] [[Jošt Moravský\|Joštu Lucemburskému]] a [[Panská jednota\|panské jednotě]] ve snaze o uchopení moci ve státě. == Osvobození krále == 8. května 1394 byl král Václav IV. na cestě z hradu [[Žebrák (hrad)\|Žebrák]] do Prahy zajat oddílem panské jednoty. Václav IV. byl uvězněn na Pražském hradě. Jan Zhořelecký odmítl návrh markraběte Jošta, aby se připojil k jeho snaze o převzetí moci a začal nejprve politicky a pak i vojensky usilovat o královo osvobození. V [[Kutná Hora\|Kutné Hoře]], kterou Jan ovládal, zformoval početný vojenský oddíl a s ním vyrazil napomoc králi ku Praze. Bez větších problémů obsadil [[Staré Město (Praha)\|Staré]] i [[Nové Město (Praha)\|Nové Město]], kde jmenoval nového královského [[podkomoří]]ho a dosadil nové [[konšel]]y. Markrabě Jošt a členové vzbouřené pražské jednoty však již mezitím opustili Prahu a odvedli i zajatého krále Václava, kterého pak věznili na hradech [[Příběnice]] a [[Státní hrad a zámek Český Krumlov\|Krumlov]] a posléze i na hradě [[Wildberg]] v [[Horní Rakousko\|Horních Rakousích]], na území Joštova spojence vévody [[Albrecht III. Habsburský\|Albrechta III. Habsburského]]. Jan Zhořelecký se poté s pomocí [[Pomořany\|pomořanského]] vévody [[Svantibor]]a vydal na vojenské tažení proti panské jednotě do jižních Čech. Ačkoliv měl výraznou vojenskou převahu, musel z důvodu nedostatečného zásobení potravinami uspěchaně vyjednat s panskou jednotou propuštění krále Václava IV. za značně nevýhodných podmínek. Jako protihodnotu za propuštění krále požadovala panská jednota vydání významných hradů [[Křivoklát]]u, [[Karlštejn]]a, [[Žebrák (hrad)\|Žebráku]] a [[Zvíkov (hrad)\|Zvíkova]] a také stříbrných dolů v [[Kutná Hora\|Kutné Hoře]]. Do doby převzetí moci na těchto místech požadovala panská jednota samotného Jana Zhořeleckého jako rukojmího. == V nemilosti == Po propuštení vězněného krále začíná Jan Zhořelecký upadat v královu nemilost, zejména z důvodu personálních změn, které vykonal v Praze. Král Václav se nemínil nikterak podílet na splácení Janových dluhů vzniklých vydržováním mocného vojska zformovaného pro královo osvobození. Těžká finanční tíseň a politická neprozíravost a ústupnost krále Václava přivedla Jana Zhořeleckého k postupnému odklonu od Václava IV. a ke sblížení se s jeho dřívějším protivníkem - panskou jednotou. V lednu 1396 mu král Václav IV. odňal úřad [[zemský hejtman\|zemského hejtmana]]. Zadlužený Jan se uchýlil do [[klášter Neuzelle\|kláštera Neuzelle]], kde za podivných okolností ve věku dvaceti pěti let zemřel. 29. února 1396 zcela zdráv ulehl ke spánku a ráno byl nalezen mrtev. Podezření, že byl otráven, ovšem nebylo dokázáno. == Genealogie == {{Předkové \|style=font-size: 90%; line-height: 110%; Řádek 60: == Odkazy == === Externí odkazy === * [http://www.libri.cz/databaze/kdo18/list.php?od=j&start=21&count=20 Jan Zhořelecký v KDO BYL KDO] * [http://www.pribeh-hradu.cz/data/novinky/76_06_39_Zhorelec.jpg Plášť Jana Zhořeleckého] === Literatura === * {{Citace monografie \| příjmení = Bobková \| jméno = Lenka \| odkaz na autora = Lenka Bobková \| titul = Velké dějiny zemí Koruny české IV.a 1310-1402 \| vydavatel = Paseka \| místo = Praha \| rok = 2003 \| počet stran = 694 \| isbn = 80-7185-501-4}} * {{Citace monografie \| příjmení2 = Bartlová \| jméno2 = Milena \| odkaz na autora2 = Milena Bartlová \| příjmení = Bobková \| jméno = Lenka \| odkaz na autora = \| titul = Velké dějiny zemí Koruny české IV.b 1310-1402 \| vydavatel = Paseka \| místo = Praha \| rok = 2003 \| počet stran = 583 \| isbn = 80-7185-551-0}} * {{Citace monografie \| příjmení = Bobková \| jméno = Lenka \| odkaz na autora = \| příjmení2 = Šmahel \| jméno2 = František \| odkaz na autora2 = František Šmahel \| spoluautoři = a kol. \| titul = Lucemburkové : česká koruna uprostřed Evropy \| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny \| místo = Praha \| rok = 2012 \| počet stran = 886 \| isbn = 978-80-7422-093-7}} * {{Citace monografie \| příjmení = Čechura \| jméno = Jaroslav \| odkaz na autora = Jaroslav Čechura \| titul = České země v letech 1310-1378. Lucemburkové na českém trůně I \| vydavatel = Libri \| místo = Praha \| rok = 1999 \| počet stran = 287 \| isbn = 80-85983-73-7}} * {{Citace monografie \| příjmení = Čechura \| jméno = Jaroslav \| odkaz na autora = \| titul = České země v letech 1378-1437. Lucemburkové na českém trůně II \| vydavatel = Libri \| místo = Praha \| rok = 2000 \| počet stran = 438 \| isbn = 80-85983-98-2}} * {{Citace monografie \| příjmení = Čechura \| jméno = Jaroslav \| odkaz na autora = \| příjmení2 = Žůrek \| jméno2 = Václav \| odkaz na autora2 = \| titul = Lucemburkové : životopisná encyklopedie \| vydavatel = Veduta \| místo = České Budějovice \| rok = 2012 \| počet stran = 260 \| isbn = 978-80-86829-69-2}} * {{Citace monografie \| příjmení = Hoensch \| jméno = Jörg Konrad \| odkaz na autora = Jörg Konrad Hoensch \| titul = Lucemburkové. Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437 \| vydavatel = Argo \| místo = Praha \| rok = 2003 \| počet stran = 304 \| isbn = 80-7203-518-5}} * {{Citace monografie \| příjmení = Mezník \| jméno = Jaroslav \| odkaz na autora = Jaroslav Mezník \| titul = Lucemburská Morava 1310-1423 \| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny \| místo = Praha \| rok = 2001 \| počet stran = 562 \| isbn = 80-7106-363-0}} * {{Citace monografie \| příjmení = Spěváček \| jméno = Jiří \| odkaz na autora = Jiří Spěváček \| titul = Václav IV. 1361-1419. K předpokladům husitské revoluce \| vydavatel = Nakladatelství Svoboda \| místo = Praha \| rok = 1986 \| počet stran = 773 \| isbn = }} * {{Citace monografie \| příjmení = Štěpán \| jméno = Václav \| odkaz na autora = Václav Štěpán (historik) \| titul = Moravský markrabě Jošt (1354-1411) \| vydavatel = Matice moravská \| místo = Brno \| rok = 2002 \| počet stran = 828 \| isbn = 80-86488-05-5}} {{Portály\|Středověk}} [[Kategorie:Lucemburkové]] [[Kategorie:Čeští princové]]

Jan Zhořelecký: Porovnání verzí