Aero A-102: Porovnání verzí

Přidáno 9 bajtů ,  před 4 lety
m (Editace uživatele 194.228.223.3 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je G3robot)
A-102 vypadala velmi slibně, avšak zdaleka neznamenala stoprocentní úspěch. Při zkouškách se jako nesporný klad projevila neobyčejná rychlost 430 km/h, nejvyšší, jaké do té doby dosáhlo československé letadlo. Velmi dobrá byla obratnost a stoupavost, rovněž délka rozjezdu byla při 135 m překvapující. Neuspokojovaly však vlastnosti při přistávání. A-102 ještě neměla vztlakové klapky a při svém poměrně vysokém plošném zatížení 110 kg/m² (dvojplošník B-534 měl 78 kg/m²) musela sedat při rychlosti okolo 140 km/h, a to byla tehdy příliš vysoká hodnota, na níž nebyli připraveni ani zkušení tovární piloti. Pro řadové stíhací letce, zvyklé dosud na dvojplošníky, by to znamenalo značnou změnu návyků.
 
A-102 za své existence havarovala dvakrát. V roce 1934 při příletu na kbelské letiště vysadil pilotu Vnukovi motor a letoun havaroval do svahu pod letištěm. V roce 1936 zase havaroval mjr. [[Ján Ambruš]]. Pokaždé se podařilo stroj opravit tak, aby mohly letové zkoušky pokračovat. MNO však již s A-102 nepočítalo jako se sériovým strojem.
 
A-102 se objevila v roce 1937 na velké Národní letecké výstavě, kde tvořila dominantu stánku firmy Aero. Ale to bylo vlastně jediné a poslední uvedení A-102 na veřejnost. Avia přišla s moderněji řešeným dolnoplošníkem B-35, který sliboval dovést naše stíhací letectvo na kvalitativně podstatně vyšší úroveň a proto byla A-102 odsunuta stranou. Vývojová řada stíhacích Letounů Aero nebyla tedy ani početná, ani příliš úspěšná. Mnohem větší morální i obchodní zisk přinesly konstrukce dvoumístných těžších vojenských letadel.
Neregistrovaný uživatel