Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 2 700 bajtů ,  před 3 lety
doplněn odstavec 577: Dolní povodí řeky Severn
== 571: Bedcanford ==
Zápis k roku 571 říká: "Zde bojoval Cuthwulf proti Britonům u Bedcanfordu a obsadil čtyři osady: Limbury a Aylesbury, Benson a Eynsham; a ve stejném roce skonal." Cuthwulfův vztah ke králi Ceawlinovi je neznámý, ale aliterace obvyklá u anglosaských královských rodin nabízí možnost, že Cuthwulf byl členem západosaské královské linie. Samo místo bitvy není identifikováno. Uvažovalo se, že jde o [[Bedford]], ale to, co je nám známo o rané historii jmen Bedfordu, to nepotvrzuje. Tato bitva je zajímavá a překvapivá tím, že oblast tak daleko na východě by měla stále ještě být v keltobritských rukou takto pozdě: existují dostatečné archeologické důkazy o rané přítomnosti Sasů a Anglů v oblasti [[Midlands]] a historici všeobecně interpretují dílo sv. Gildy ''O zničení a dobytí Británie'' coby naznačující, že britští Keltové ztratili kontrolu nad touto oblastí do poloviny 6. století. Jedním možným vysvětlením je, že tento letopis zaznamenává znovudobytí území, které bylo ztraceno ve prospěch britských Keltů v taženích, která skončila bitvou u Mount Badon.<ref name=Stenton_26 />
 
== 577: Dolní povodí řeky Severn ==
Letopis k roku 577 říká „Zde Cuthwine a Ceawlin bojovali proti Britům a zabili tři krále, jménem Coinmail a Condidan a Farinmail, na místě zvaném Dyrham, a obsadili tři města: [[Gloucester]] a [[Cirencester]] a [[Bath]]."<ref name=Swanton_18_2>Swanton, ''Anglo-Saxon Chronicle'', s. 18–19</ref> Tento zápis je vše, co je známo o těchto keltobritských králích; jejich jména jsou zapsána v archaické podobě, je tedy velmi pravděpodobné, že tento letopis čerpá z mnohem staršího psaného pramenu. Bitva sama byla dlouho považována za klíčový moment saského postupu, neboť tím, že Západní Sasové dosáhli [[Bristolský záliv|Bristolského zálivu]], ztratili britští Keltové na západ od řeky [[Severn (přítok Bristolského zálivu)|Severn]] pozemní spojnici se svými soukmenovci na poloostrově na jih od Bristolského zálivu.<ref name=Stenton_29>Stenton, ''Anglo-Saxon England'', s. 29.</ref> Wessex téměř určitě ztratil toto území ve prospěch mercijského krále [[Penda|Pendy]] v roce [[628]], kdy ''Anglosaská kronika'' zaznamenává, že "Cynegils a Cwichelm bojovali proti Pendovi u Cirencesteru a potom dospěli k dohodě."<ref name=Stenton_45>Stenton, ''Anglo-Saxon England'', s. 45.</ref><ref name=Swanton_24>Swanton, ''Anglo-Saxon Chronicle'', s. 24–25.</ref>
 
Je možné, že když Ceawlin a Cuthwine obsadili město Bath, nalezli tam v určitém rozsahu stále fungující římské lázně. Velšský mnich a historik z 9. století, [[Nennius]], zmiňuje „Horké jezero“ v zemi [[Hwicce]], která se rozprostírala podél řeky Severn, a dodává „Je obehnáno zdí, vytvořené z cihel a kamene, a lidé se tam mohou kdykoliv koupat, a každý člověk může mít druh koupele, jaký se mu zlíbí. Když chce, bude to studená koupel; a když chce horkou koupel, bude horká“. Beda rovněž popisuje horké koupele v geografické předmluvě k ''Církevním dějinám národa Anglů'' termíny velmi podobnými těm Nenniovým.<ref name=Campbell_TAS_40>Campbell et al., ''The Anglo-Saxons'', s. 40–41.</ref>
 
[[Wansdyke]], raně středověký obranný zemní val, se táhne jižně od [[Bristol|Bristolu]] až k [[Marlborough]] v současném hrabství Wiltshire a míjí v nevelké vzdálenosti Bath. Byl pravděpodobně postaven v 5. nebo 6. století, možná králem Ceawlinem.<ref name=Fletcher_25>Fletcher, ''Who's Who'', s. 25–26.</ref>
 
{{Pracuje se|11.4.2016}}
== Související články ==
* [[Seznam anglických králů|Seznam anglických panovníků]]
 
== Externí odkazy ==
* {{es}} [http://www.homar.org/genealog/v_europa_ii/rug02b.asp Genealogie anglických králů]
 
== Poznámky ==
<references group="pozn. " />