Verze z 29. 3. 2016, 22:14 editovat Kaukasaja (diskuse \| příspěvky) 6 editací mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 29. 3. 2016, 22:28 editovat zrušit editaci Kaukasaja (diskuse \| příspěvky) 6 editací Vyměnila jsem starý text za nový. Nevím, kdo vložil původní, ale nebyl správný. Jsem dcera Juraje Šajmoviče, Klára Šajmovičová, provdaná Kappala. Děkuji za opravu. Také bych ráda vložila fotografii, ale zatím nevím jak. značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Juraj Šajmovič''' ([[27. duben~~\|28. dubna]]~~ [[1932]] ~~[[Piešťany]]~~- ~~– [[~~20. duben~~\|20. dubna]]~~ [[2013~~]] [[Praha]]~~) ~~byl~~- ~~český [[~~kameraman]], ~~herec~~fotograf, amalíř, ~~[[scénárista]].~~spisovatel == Životopis == Juraj Šajmovič se narodil 27. 4. 1932 ve slovenských Piešťanoch v rodině židovského právníka. V roce 1942 se s bratrem a rodiči uchýlil před sílící protižidovskou perzekucí do Maďarska a poslední půlrok před koncem války prožil s příbuznými v podzemním úkrytu na předměstí Piešťan, kde se, jak sám říká, díky obkreslování poštovních známek naučil kreslit. Do roku 1950 navštěvoval gymnázium a poté přešel na Vyššiu školu umeleckého priemyslu v Bratislavě, kde vystudoval obor fotografie. Po maturitě absolvoval v letech 1954-1961 obor filmový a televizní obraz na pražské FAMU a od té doby v Praze žil. Svou fotografickou tvorbu prezentoval na mnoha skupinových i samostatných výstavách po celé České a Slovenské republice a několik jeho fotografií odkoupila například Slovenská národní galerie. V letech 1962-1972 byl kameramanem v Čs. armádním filmu, kde nejčastěji spolupracoval se svým spolužákem, režisérem Ivanem Balaďou, například na snímcích Metrum (1967) či celovečerním filmu Archa bláznů (1970). Od roku 1972 pracoval jako kameraman na volné noze a pokračoval převážně v práci televizní. Z divácky úspěšných děl jmenujme například jedenáctidílný seriál Sanitka (1984) či šestadvacetidílný seriál Dobrodružství kriminalistiky (1989-93). Polistopadové období mu přineslo kromě práce pro televizi (Uctivá poklona pane Kohn, 1992-93; Legenda Emöke, 1997; Píseň o lítosti, 1998) i účast na řadě celovečerních filmů pro kina (Do nebíčka, 1997; Návrat ztraceného ráje, 1999; Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba, 2000; Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko, 2001). V roce 1995 byla jeho kamera ve filmu Golet v údolí oceněna prestižní cenou Český lev a v roce 2009 mu Asociace českých kameramanů udělila Cenu za celoživotní dílo. Posledních dvacet let svého života strávil Juraj Šajmovič především malbou obrazů, jež jsou opravdovou sondou do jeho srdce, a které několikrát vystavoval v České i Slovenské republice. Pár měsíců před svojí smrtí také dokončil paměti, které byly vydány pod názvem Raj nie je len na nebesiach a peklo nie je len pod zemou (2015). Zemřel 20. 4. 2013, týden před svými jedenaosmdesátými narozeninami, po krátké nemoci, milován svou rodinou a oceňován přáteli. V srdcích a ve svých dílech bude žít navěky. Juraj Šajmovič se narodil v Piešťanech na [[Slovensko\|Slovensku]] do slovenské rodiny s [[judaismus\|židovskými]] kořeny. V posledním půlroku [[Druhá světová válka\|2. světové války]] se z rodiči ukrýval v bunkru pod zemí. Svou nudu zaháněl obkreslováním [[poštovní známka\|poštovních známek]]. Po válce nastoupil na umělecko-průmyslovou školu v [[Bratislava\|Bratislavě]]. Po absolutoriu se přihlásil na Pražskou [[Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění\|FAMU]] s vidinou [[režisér\|režiséra]]. Na režii se ale nedostal a tak se stal kameramanem, která se stala jeho celoživotní profesí. Jako kameraman natočil seriály ''Sanitka'' (1984) nebo ''Dobrodružství kriminalistiky'' (1989). Jeho poslední film, kde působil jako kameraman je film z roku 2012 s názvem ''Tady hlídám já''. Za rok dne 20. dubna 2013 zemřel. "Největší dílo člověka je stopa, kterou zanechá v lidech okolo sebe." Juraj Šajmovič {{DEFAULTSORT:Šajmovič, Juraj}}

Juraj Šajmovič: Porovnání verzí